122mm kanón M1931/37 (A-19) ( 122-мм корпусная пушка обр. 1931/1937 гг. (А-19)) byl sovětský polní kanón vyvinutý koncem 30. let zkombinováním hlavně 122mm kanónu M1931 (A-19) a lafety 152 mm houfnice vzor 1937 (ML-20). Vyráběl se od roku 1939 do roku 1946. Byl zbraní jednotek Rudé armády v bojích 2. světové války a po válce zůstal ještě dlouho ve službě. Upravené verze tohoto kanónu byly montovány do těžkých tanků IS-2 a IS-3 a do samohybných děl ISU-122S.
Tanková verze tohoto kanónu se nazývala D-25T (T=tankový), u samohybných děl D-25S (S=samohybný). Byla vyvinuta v roce 1943 na základě A-19 pro novou řadu sovětských těžkých tanků „IS“, která byla pojmenována po Stalinovi. Existující 85mm tankový kanón, který byl používán v raných prototypech, vykazoval totiž nedostačující výsledky. Nicméně uvedení děla do praxe bránily jisté obavy ohledně jeho bezpečnosti. Při předvádění kanónu totiž explodovala jeho úsťová brzda a málem zabila přihlížejícího maršála Vorošilova. Tato skutečnost vyvolala určitý počáteční odpor, avšak Stalin vyzbrojení tanku pojmenovaného po něm 122mm kanónem podpořil. Dělo bylo přepracováno, aby dostálo požadavkům na bezpečnost, a bylo pojmenováno D-25, analogicky s dřívějším protiletadlovým kanónem D-5T 85mm.
Varianty náhled|Samohybné dělo ISU-122 s kanónem A-19S náhled|Tank IS-2 s kanónem D-25T A-19S – Lehce modifikovaná varianta kanónu A-19 pro použití v samohybném dělu ISU-122 D-25 – Tankový kanón vyvinutý v roce 1943 D-25T – varianta tankového kanónu (T=tankový); koncem listopadu 1943 testoval tým dělostřeleckého konstruktéra Fjodora Petrova hlaveň 122mm kanónu D-25 osazenou do věže používané pro tankový kanón D-5T 85mm. Cílem byl ukořistěný německý tank Panzer V Panther. Test se uskutečnil na v prostoru Kubinka asi 60 km západně od Moskvy. Při výstřelu ze vzdálenosti 1200 m, pronikla střela čelem korby, blokem motoru a prorazila i zadní pancíř korby. Po tomto skvělém úspěchu byly rychle provedeny potřebné úpravy a model byl pod označením D-25T přijat 31. prosince 1943. Výroba kanónu pro tanky IS-2 začala okamžitě. D-25S – varianta pro použití v později vyráběných samohybných dělech ISU-122 (S=samohybný). Varianta ISU-122 vyzbrojená tímto kanónem nesla označení ISU-122S. 152 H 88-31 – Finská modernizace zahrnující zvýšení kalibru na 152 mm 122 mm armata wz. 1931/37/85 – Polská modernizace
Současní uživatelé alžírské pozemní vojsko — 100 kusů Guinejské ozbrojené síly — 12 kusů ské pozemní síly — 36 kusů Severokorejská národní armáda – nezjištěné množství děl u pozemních vojsk a jednotek pobřežní ochrany KLDR Kubánské revoluční síly – nezjištěné množství děl u dělostřelectva pobřežní ochrany
Dřívější uživatelé Bulharsko – 25 kusů Španělsko – 150 kusů Jemen – 248 kusů Polsko — přes 60 kusůStefan Pataj. Artyleria lądowa 1872–1970. Warszawa: Wydawnictwo MON, 1975. Rumunsko — 41 kusů Sýrie — do 100 kusůВ. Юрчин. Сухопутные войска Сирии Nacistické Německo — do 400 kusůŠirokorad A. B. - Encyclopedia of the Soviet Artillery - Mn. Harvest, 2000 (Широкорад А. Б. Энциклопедия отечественной артиллерии. — Мн.: Харвест, 2000., ) Finsko — do 25 kusů Jugoslávie — 78 kusůАртиллерийское снабжение в Великой Отечественной войне 1941—45 гг. ČSSR – 322 kdb Strašice – jeden dělostřelecký oddíl
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Polní kanóny Kategorie:Tanková děla Kategorie:Sovětské a ruské kanóny Kategorie:Dělostřelectvo ráže 122 mm