Antonín Vávra (7. ledna 1847 PrahaMatriční záznam o narození a křtu Antonín Vávra farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském – 8. června 1932 DobřichoviceOznámení o úmrtí Antonína Vávry. In: Národní politika 9. 6. 1932 (roč. 50), ranní vydání, s. 3.Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z14, s. 167) byl český operní pěvec, tenorista.
Život Narodil se v Praze do vzdělané mlynářské rodiny Jana Vávry a jeho ženy Kateřiny Babánkové. Vyrůstal společně s pěti bratry, Františkem (1848–?)Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, 1848 • Vávra, František (* 1848) s rodinou a Karlem (1852–1897),Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Vávra, Karel (* 1852) s rodinou kteří byli mlynáři, Václavem (1854–1922) hercem Národního divadla, Otakarem (1853–?)Matriční záznam o narození a křtu Otakara Vávry farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Starém Městě pražském a nejmladším Janem (1861–1932), rovněž hercem Národního divadla. Antonín zprvu studoval reálku, kde byl žákem Josefa Wenziga, a následně se školil ve zpěvu u ředitelů pražských kůrů V. E. Horáka a J. Ulma, kteří mu přiblížili chrámovou hudbu. Od roku 1866 studoval u Jana Ludvíka Lukese a roku 1872 se zdokonaloval ve zpěvu u Francesca Lampertiho v Miláně. V roce 1886 poprvé účinkoval v opeře v ochotnickém Divadle u sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze.
Na konci února roku 1869 třikrát vystoupil jako host v městském divadle v Plzni v souboru Pavla Švandy ze SemčicČeská divadelní encyklopedie, Švandova společnost a v dubnu téhož roku účinkoval na pražském Žofíně v ochotnickém představení, které ve prospěch dostavby pražského chrámu sv. Víta na Žofíně nastudoval a dirigoval Bedřich Smetana. Vzápětí od Smetany obdržel nabídku na angažmá v Prozatímním divadle, kterou však Vávra nepřijal a odešel do Opavy, kde získal angažmá v německém divadle a setrval zde v letech 1869–1871. Byl zde však velmi málo využit a hledal pohostinské uplatnění ve Vídni a v Klagenfurtu.
Do souboru Prozatímního divadla stále pod Smetanovým vedením nastoupil v dubnu roku 1871. Roku 1874 se novým ředitelem stal Jan Nepomuk Maýr, který Vávru s dalšími čtyřmi herci a zpěváky propustil. Po sociálním otřesu, který v souboru způsobila sebevražda propuštěného tenoristy Julia Součka, jej však Maýr v dubnu 1875 znovu přijal. V prosinci roku 1875 hostoval Václav Vávra několikrát v německém divadle v Teplicích a krátce se zdokonaloval ve zpěvu v Itálii. Téhož roku v červnu se oženil s Annou Weitemoebrovou.Matriční záznam o sňatku Antonína Vávry s Annou Weitemoebrovou farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském V roce 1879 se manželům narodil syn Karel,Matriční záznam o narození a křtu Karla Vávry farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském pozdější architekt. Na přelomu let 1878 a 1879 byl delší dobu nemocen a další přerušení jeho činnosti bylo způsobeno jeho špatným psychickým stavem po úmrtí manželky v září 1882.Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Anny Vávrové farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
Z Prozatímního divadla přešel roku 1881 do Národního divadla, kde setrval do konce června roku 1888, kdy požádal o penzionování před operací hlasivek. Po ní byl od října 1888 angažován na jednu sezonu v Rotterdamu a v prosinci 1889 se na několik představení do Národního divadla vrátil. Po další, téměř desetileté přestávce Vávra v Národním divadle znovu hostoval, naposledy 4. února 1898.Moravská zemská knihovna v Brně, Světozor, Číslo 11, Datum vydání 28.1.1898, str.131, Zpěvohra: Pohostinská hra Antonína Vávry … V roce 1908 se znovu (patrně potřetí) oženil s Annou Sekerovou.Matriční záznam o sňatku Antonína Vávry s Annou Sekerovou farnosti při kostele Kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí nqa Novém Městě pražském Po ukončení kariéry byl aktivní v Klubu penzistů sólistů ND (založen r. 1915) jako člen jeho prvního výboru.
Zemřel roku 1932 v Dobřichovicích a pohřben byl na Vyšehradě.
Vávrovým nejvlastnějším oborem byla italská a francouzská opera, vytvořil však postavy z celého dobového repertoáru. Vystoupil v řadě premiér českých děl a v českých premiérách cizojazyčných oper. Výjimečně se zasloužil o dílo Smetanovo, zpíval tenorové role ve všech jeho operách a spolu se sopranistkou M. Sittovou vytvořil ve své generaci model pro smetanovské typy.
Významné role (výběr)
Na scéně Prozatímního divadla v Praze 1871 v roli Jeníka v opeře B. Smetany Prodaná nevěsta v roli Georga v opeře F. A. Boieldieua Bílá paní v roli Vojtěcha v opeře V. Blodka V studni 1872 v roli Fausta v opeře Ch. Gounoda Faust a Markéta v roli Bajana v opeře M. I. Glinky Ruslan a Ludmila v roli Gustava III. v opeře G. Verdiho Maškarní ples 1873 v roli Rodriga v opeře G. Rossiniho Othello v roli Vítka v opeře F. Z. Skuherského Rektor a generál 1874 v roli Podhajského v opeře B. Smetany Dvě vdovy v roli Doma Sebastiana v opeře G. Donizettiho Dom Sebastian 1875 v roli Fentona v opeře O. Nicolaie Veselé ženy windsorské 1876 v roli Slavoje v opeře A. Dvořáka Vanda 1877 v roli Vasco de Gamy v opeře G. Meyerbeera Afričanka v roli Záviše z Falkenštejna v opeře J. R. Rozkošného Záviš z Falkenštejna v roli Alfreda Germonta v opeře G. Verdiho La traviata 1878 v roli Vítka v opeře B. Smetany Tajemství 1879 v roli Malíře Quida v opeře J. F. Halévyho Guido a Ginevra v roli Severiho v opeře V. Belliniho Norma 1880 v roli Florestana v opeře L. van Beethovena Fidelio v roli Junoše v opeře B. Smetany Braniboři v Čechách v roli Romea v opeře Ch. Gounoda Romeo a Julie 1881 v roli Šťáhlava na Radbuze v opeře B. Smetany Libuše v roli Chapeloua v opeře A. Adama Postilion z Lonjumeau
Na scéně Národního divadla v Praze 1882 v roli Belmonta v opeře W. A. Mozarta Únos ze serailu v roli Rinalda v opeře Ch. W. Glucka Armida v roli Jarka v opeře B. Smetany Čertova stěna v roli Roberta v opeře G. Meyerbeera Robert ďábel v roli Markýze ze Chateauneufu v opeře A. Lortzinga Car a tesař 1883 v roli Karla Škréty v opeře K. Bendla Karel Škréta v roli Lorenzina de Medici v opeře L. Zavrtala Noc ve Florencii v roli Dimitrije v opeře A. Dvořáka Dimitrij 1884 v roli Dona Josého v opeře G. Bizeta Carmen v roli Vítka v opeře K. Kovařovice Ženichové v roli Dona Cesara v opeře Z. Fibicha Nevěsta messinská v roli Liborina v opeře C. M. von Webera Čarostřelec 1885 v roli Lohengrina v opeře R. Wagnera Lohengrin v roli Fausta v opeře A. Boita Mefistofeles 1886 v roli Fra Diavola v opeře D. Aubera Fra Diavolo aneb Hostinec v Terracině v roli Jeníka v opeře J. Kličky Spanilá mlynářka 1887 v roli Felixe z Belmontu v opeře J. Hartla Natalie 1888 v roli Harolda v opeře E. Nápravníka Harold 1896 v roli Viléma Meistera v opeře A. Thomase Mignon 1898 v roli Hraběte Almavivy v opeře G. Rossiniho Lazebník sevillský
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Vávra, Antonín (*1847) s rodinou
Slavní pěvci Prozatímního a Národního divadla v Praze, Antonín Vávra Archiv Národního divadla, Antonín Vávra
Kategorie:Čeští operní pěvci Kategorie:Čeští tenoristé Kategorie:Operní pěvci Národního divadla Kategorie:Narození v roce 1847 Kategorie:Narození 7. ledna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1932 Kategorie:Úmrtí 8. června Kategorie:Úmrtí v Dobřichovicích Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě