Alessandro Verri (9. listopadu 1741 Milán – 23. září 1816 Řím) byl italský prozaik, dramatik a překladatel, který ve svém díle spojil klasicistický rámec s preromantickou citovostí.Slovník italských spisovatelů, Praha: Libri 2004, S. 719.
Původ Pocházel z vlivné aristokratické rodiny, narodil se jako třetí z pěti dětí. Jeho otec Gabriele Verri byl diplomat a daňový právníkVerri, Gabriele - Enciclopedia Treccani a jeho bratři sehráli důležitou roli v italských dějinách: Pietro Verri (1728–1797) byl ekonom, historik, právník, filosof a novinář, zakladatel osvícenské školy v Miláně. Carlo Verri (1743–1823) byl politik, prefekt a senátor.Cronologia della vita di Pietro Verri, avec des mentions concernant Carlo Verri Giovanni Verri (1745–1818) působil jako cicisbeo (společník a často i milenec vdaných žen) a je považován za biologického otce spisovatele Alessandra Manzoniho.Giulia Beccaria - Enciclopedia delle donne
Život vlevo|náhled|Accademia dei Pugni, zleva doprava Alfonso Longo (zády), Alessandro Verri, Giambattista Biffi, Cesare Beccaria, Luigi Lambertenghi, Pietro Verri a Giuseppe Visconti di Saliceto V mládí sdílel Alessandro radikalismus a profrancouzské cítění svého staršího bratra Pietra Verriho, se kterým a s dalšími přáteli založil roku 1761 v Miláně kulturní učenou společnosti Accademia dei Pugni a v letech 1764 až 1766 byl velice aktivním spolupracovníkem bratrova časopisu Il Caffè, který patřil ve své době k nejvýznamnější kulturním periodikům. Ze třiceti dvou článků, které do časopisu napsal, vzbudil největší rozruch Rinunzia avanti notaio al vocabolario della Crusca (Notářsky ověřené odstoupení autorů tohoto listu od slovníku Cruscy), obsahující polemiku s učenci z lingvistické vědecké společnosti Accademia della Crusca. V článku zesměšňuje jazykový purismus zmíněné instituce a vyjadřuje touhu mladé generace vyjadřovat své myšlenky svými (klidně i novými) slovy.Verri, Alessandro - Rinunzia avanti notaio al vocabolario della Crusca Stal se tzv. ochráncem vězňů (protettore dei carcerati), důvěrně poznal tehdejší vězeňskou praxi a svými zkušenostmi byl nápomocen Cesarovi Beccariovi při tvorbě jeho eseje O zločinech a trestech.
V letech 1766–1767 pobýval ve Francii a v Anglii a po návratu se usadil v Římě. Opustil myšlenky osvícenství a věnoval se literární a divadelní činnosti. Přeložil Shakespearovy tragédie Hamlet a Othelo a Longův starořecký milostný román Dafnis a Chloé a napsal také dvě vlastní divadelní hry. Jeho hlavním dílem jsou však tři sentimentální romány evokující prostředí starověkého Řecka a Říma.
Dílo náhled|Alessandro Verri kokem roku 1815. Saggio sulla Storia d’Italia (1766, Esej o italské historii). Pantea (1779), tragédie na motivy z Xenofóntovy knihy O Kýrově vychování. La congiura di Milan (1779, Milánské spiknutí), tragédie inspisrovaná středověkou tematikou. Le avventure di Saffo, poetessa di Militene (1782, Dobrodružství Saphó, básnířky z Militénu), román, ve kterém autor na pozadí popsání řeckých mravů vylíčil tragickou lásku básnířky Sapfó k mladému Faonovi. Le notti romane al sepolcro degli Scipioni (1792 a 1804, Římské noci u hrobu Scipiónů), román (dva díly, třetí část zůstala nepublikována až do roku 1967),La terza parte Delle "Notti romane" di Alesandro Verri ve kterém duchové slavných mužů minulosti (Cicero, Caesar a jiní) popisují násilné prostředí typické pro starověký Řím v kontrastu s podstatou křesťanské civilizace. La vita di Erostrato (1815, Život Hérostratův), román obsahující psychologický portrét žháře Hérostrata. Vicende memorabili de' suoi tempi dal 1789 al 1801 (1858, Pamětihodné události let 1799 až 1801), posmrtně vydané historické dílo.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Verri, Alessandro – Enciclopedia Treccani Alessandro Verri –Dizionario Italiano
Kategorie:Italští spisovatelé Kategorie:Italští dramatici Kategorie:Italští překladatelé Kategorie:Preromantičtí spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1741 Kategorie:Narození 9. listopadu Kategorie:Narození v Miláně Kategorie:Úmrtí v roce 1816 Kategorie:Úmrtí 23. září Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Muži