Dere Street nebo Deere Street je moderní označení starověké římské silnice, která vedla na sever od města Eboracum (York), přes pevnosti a města Isurium, Cataractonium, Morbium, Vinovium, Longovicium, Vindomora, Coria, Hunnum, Habitancum, Bremenium, Trimontium, Inveresk a Cramond do Veluniate, tedy přes Hadriánův val do území, které se v moderní době nazývá Skotsko, a pokračovala přinejmenším až po val Antoninův. Svého času končila až v Cramondu u Firth of Forth.
Starověk Je to jedna ze dvou hlavních cest, které Římané do Skotska postavili. Bylo to v letech 79–81, kdy tam vojenskou kampaň vedl římský guvernér Británie, jímž tehdy byl Gnaeus Julius Agricola. Silnice sloužila k tomu, aby se legie se základnou v Yorku mohly rychle dostat do východního pohraničí a později k východní části Hadriánova valu. Pevnosti podél silnic hájily kohorty pěchoty a jezdectva pomocných oddílů římské armády. vlevo|náhled| Dere Street v blízkosti skotských hranic Se silnicí Stanegate se Dere Street křížila ve vesnici Corbridge. Silnice měla šířku přesahující 7 metrů. Podél trasy se nacházejí malé kamenolomy, odkud pochází štěrk, který používali při její výstavbě. vpravo|náhled|481x481pixelů| Mapa římského severu v roce 84, včetně Dere Street Milník nalezený v Inglistonu v Edinburghu svědčí o tom, že silnici znovu používali za římské okupace v letech 138–165, v souvislosti s děním na Antoninově valu. Když se Římané stáhli ze Skotska, stav cesty se zhoršoval, ale sloužila dál.
Středověk Užitečná byla také v roce 1298, kdy tudy anglický král Eduard I táhl s vojskem na sever do bitvy u Falkirku, v níž skotské protivníky porazil. V roce 1314 vojsko Eduarda II. pochodovalo po Dere Street do bitvy u Bannockburnu.
Novověk Od 17. století důležitost Dere Street ve Skotsku klesala a časem ji nahradily nové silnice, zejména A68. Na částech její trasy v naší době stále vedou silnice, včetně A1 (jižně od řeky Tees) a A68 (severně od vesnice Corbridge). vlevo|náhled|Dere Street v Brompton-on-Swale
Název
Původ Římský název silnice se nedochoval. Její anglické pojmenování se vztahuje k době pozdější, kdy v první části trasy leželo anglosaské království Deira, pravděpodobně nazvané podle yorkshirské řeky Derwent. náhled|Dvoumetrový milník, Dere Street v pozadí (West Woodburn, Northumberland) Pokud jde o druhou část názvu, slovo “street” se do staroangličtiny dostalo z latinského via strata, tj. označení kterékoli silnice se zpevněným povrchem. Nebylo tedy primárně spojována s městskými komunikacemi.
Názvy se silnicí spojené Části této silnice se ve Skotsku později nazývaly cesta sv. Cuthberta a Královská cesta (ve středověké latině Via Regia).
"Watling Street" Někdy se o této silnici píše jako o „Watling Street“ a na některých mapách je tak i označena. To může působit problém, protože si ji lze splést s jinou silnicí: s Watling Street, která na jihu spojovala Dover s Wroxeterem. &
Reference
Literatura The Roads of Mediaeval Lauderdale, RP Hardie, Edinburgh & London, 1942.
Související články Stanegate Hadriánův val Trimontium Devil's Causeway Chew Green
Externí odkazy
Některé ze starověkých silnic procházejících východním Lothianem, včetně části ulice Dere Street h2g2: Dere Street – Z Yorku do Melrose za sedm dní
Kategorie:Británie (provincie) Kategorie:Starověká římská vojenská architektura Kategorie:Starověké římské silnice Kategorie:Historické cesty Kategorie:Silnice ve Spojeném království Kategorie:Starověk v Anglii