Hej, Slované je hymnická píseň věnovaná všem Slovanům. První verze textu vznikla v roce 1834 pod názvem Hej, Slováci. Melodie je odvozena od Mazurku Dąbrowskiego, který je od roku 1926 polskou hymnou, avšak pomalejší a silněji akcentována.
Píseň sloužila jako hymna všeslovanského hnutí, Sokola, jako státní hymna Slovenského státu, socialistické Jugoslávie i pozdější srbsko-černohorské Jugoslávie.
Slovensky se píseň nazývá Hej, Slováci nebo také Hej, Slovania, česky Hej, Slované, srbsky Хеј, Словени (Hej, Sloveni), makedonsky Еј, Словени (Ej, Sloveni), chorvatsky Hej Slaveni, bosensky Hej Slaveni, slovinsky Hej Slovani, polsky Hej Słowianie, bulharsky Хей, Славяни (Chej, Slavjani) a rusky Гей, Славяне (Gej, Slavjaně).
Hej, Slováci náhled|Autor písně Samo Tomášik (slovenský romantický spisovatel-prozaik a básník). Píseň napsal slovenský evangelický kněz, básník a historik Samo Tomášik během své návštěvy Prahy v roce 1834. Byl velmi pobouřen tím, že němčina je v ulicích Prahy slyšet mnohem více než čeština. Zapsal si do deníku:
Příslušné heslo v Masarykově slovníku naučném z r. 1927, str. 120, zní:Masarykův slovník naučný: lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. Praha: Československý kompas, 1927. sv. 3, s. 120.
Všeslovanská hymna Brzy Tomášik do textu zahrnul všechny Slovany a píseň Hej, Slované se stala známou díky myšlence panslavismu, zejména pak ve slovanských zemích pod vládou Rakouska. Byla vydána v řadě časopisů, kalendářů, byla zpívána na politických sjezdech a stala se neoficiální hymnou všeslovanského hnutí.
Její popularita dále vzrostla, když byla přijata za oficiální hymnu Svazu Slovanského sokolstva, hnutí založeného na všeslovanských ideálech a fungujícího v celém Rakousku-Uhersku. V roce 1905 bylo odhalení památníku slovinského básníka France Prešerena v Lublani oslavováno sborovým zpěvem písně Hej, Slované. Během první světové války byla píseň často užívána slovanskými vojáky na obou stranách fronty k vzájemnému povzbuzení nacionalistického cítění a prevenci krveprolití. Mnoho slovinských, chorvatských a srbských Sokolů, sloužících v rakousko-uherské armádě, se dobrovolně vzdalo vojákům Srbska nebo Ruska nebo často přeběhli do řad druhé strany. Píseň se s nimi šířila po Balkánu a do Ruska a zůstala populární i v meziválečném období.
Slovenská hymna Na Slovensku byla píseň Hej, Slováci považována za neoficiální hymnu po celou moderní historii. Oficiálně se stala hymnou Slovenského státu v letech 1939–1945. Přestože se po první světové válce, znovu po druhé světové válce a nakonec také v roce 1993 stala hymnou Slovenska píseň Nad Tatrou sa blýska, píseň Hej, Slováci je stále mnohými lidmi (především nacionalisty) považována za „druhou“ národní hymnu. Od názvu hymny bylo odvozeno i pejorativní označení „hejslovák“.„...term Hejslovák, from the title of the unofficial anthem.“
Jugoslávie Poprvé se Hej, Slované na území Jugoslávie objevilo na počátku 19. století. Dragutin Rakovac píseň přeložil a pojmenoval ji Hej, Ilirové. Až do druhé světové války se pak překlad příliš neměnil, kromě toho, že Ilyrové se pod vlivem změn ve vnímání obrozeneckého hnutí změnili na Slovany.
V roce 1941 zasáhla Království Jugoslávie druhá světová válka. Síly Osy v dubnu vstoupily do země a jugoslávská armáda kapitulovala během sedmi dnů. Protože stará hymna obsahovala odkazy na krále a království, rozhodli se antimonarchističtí partyzáni vedení Titem a jeho komunistická strana vyhnout se jí a nahradili ji písní Hej, Slované. Píseň byla zpívána během obou setkání AVNOJ, legislativního orgánu hnutí odporu, a postupně se začala všeobecně považovat za hymnu nové Jugoslávie.
Stará královská hymna byla oficiálně opuštěna po osvobození v roce 1945, ale žádná nová nebyla přijata. Bylo podniknuto několik pokusů prosadit jiné, specificky jugoslávské, písně jako hymnu, ale tyto nezískaly větší podpory a Hej, Slované bylo dál neoficiálně používáno. Poté byly snahy o nalezení nové hymny opuštěny a v roce 1977 se Hej, Slované oficiálně stalo hymnou Jugoslávie.
Srbsko a Černá Hora Po rozpadu Jugoslávie v letech 1991–1992, kdy pouze Srbsko a Černá Hora zůstaly ve federaci, byla píseň dále používána jako státní hymna nové federace. Po přeměně na volnější svaz Srbsko a Černá Hora se očekávalo přijetí nové hymny, ale v otázce státních symbolů nebylo dosaženo shody a proto Hej, Slované dále zůstalo hymnou.
Jako nová hymna bylo navrženo spojení černohorské hymny Oj, svijetla majska zoro a srbské hymny Bože Pravde se střídáním slok obou písní. Tento návrh však narazil na námitky ze strany Srbské lidové strany Černé Hory a Socialistické lidové strany Černé Hory.
Poté, co se státní svaz v roce 2006 rozpadl, se tato otázka stala zbytečnou a píseň Hej, Slované již není oficiální hymnou žádného nezávislého státu světa.
Text písně +Západoslovanské jazykySlovensky(Hymna 1.SR 1939-1945)SlovenskyČeskyMoravskyPolskyHej, Slováci, ešte našaslovenská reč žije,Dokiaľ naše verné srdceza náš národ bije.Žije, žije, duch slovenský,bude žiť na veky,Hrom a peklo, márne vaseproti nám sú vzteky!
Jazyka dar sveril nám Boh,Boh náš hromovládny, Nesmie nám ho teda vyrvaťna tom svete žiadny; I nechže je koľko ľudí, toľko čertov v svete; Boh je s nami: kto proti nám, toho Parom zmetie.
A nechže sa i nad namihrozná búrka vznesie, Skala puká, dub sa lámea zem nech sa trasie; My stojíme stále pevne, ako múry hradnéČierna zem pohltí toho, kto odstúpi zradne!Hej, Slovania, ešte našaslovanská reč žije,Dokiaľ naše verné srdceza náš národ bije.Žije, žije, duch slovanský,bude žiť na veky,Hrom a peklo, márne vaseproti nám sú vzteky!
Jazyka dar sveril nám Boh,Boh náš hromovládny, Nesmie nám ho teda vyrvaťna tom svete žiadny; I nechže je koľko ľudí, toľko čertov v svete; Boh je s nami: kto proti nám, toho Parom zmetie.
A nechže sa i nad namihrozná búrka vznesie, Skala puká, dub sa lámea zem nech sa trasie; My stojíme stále pevne, ako múry hradnéČierna zem pohltí toho, kto odstúpi zradne!Hej, Slované, ještě našeslovanská řeč žije, dokud naše věrné srdcepro náš národ bije. Žije, žije duch slovanský, bude žít na věky. Hrom a peklo, marné vaše, proti nám jsou vzteky.
Jazyka dar svěřil nám Bůh, Bůh náš hromovládný. Nesmí nám ho tedy vyrvatna tom světě žádný. I nechať je tolik lidí, kolik čertů v světě. Bůh je s námi, kdo proti nám, toho Perun smete.
I nechať se též nad námi,hrozná bouře vznese.Skála puká, dub se láme.Země ať se třese!My stojíme stále pevně,jako stěny hradné.Černá zem pohltí toho,kdo odstoupí zrádně.Hé, Slovani, ešče našaslovanská řeč žije,pokôd naše věrné srdcepro náš národ bije.Žije, žije dôch slovanské,bôde žit na věkê.Hrom a peklo, marné vaše,proti nám só vztekê.
Jazêka dar svěřil nám Bóh,Bóh náš hromovládné.Nesmi nám ho tedê vêrvatna tem světě žádné.I nechať je tolik lidi,kolik čertó v světě.Bóh je s náma, kdo proti nám,teho Perôn smete.
I nechať se aji nad námi,hrozná bóřka vznese.Skala pôká, dôb se láme.Zem nechť se třese!Mê stojime stále pevně,jako stěnê hradné.Černá zem pohlti toho,kdo odstópi zrádně.Hej Słowianie, jeszcze naszaSłowian mowa żyje,póki nasze wierne serceza nasz naród bije.Żyje, żyje duch słowiański,i żyć będzie wiecznie,Gromy, piekło – złości waszejujdziem my bezpiecznie!
Dar języka zwierzył nam Bóg,Bóg nasz gromowładny,Nie śmie nam go tedy wyrwaćna świecie człek żadny.Ilu ludzi, tylu wrogów,możem mieć na świecie,Bóg jest z nami, kto nam wrogiem,tego Piorun zmiecie!
I niechaj się ponad namigroźna burza wzniesie,skała pęka, dąb się łamie,ziemia niech się trzęsie.My stoimy stale, pewnie,jako mury grodu.Czarna ziemio, pochłoń tego,kto zdrajcą narodu! +Jihoslovanské jazykySrbsky (latinka)ChorvatskyBosenskyČernohorskySlovinskyHej Sloveni, još ste živiDuh (reč) naših dedovaDok za narod srce bijeNjihovih sinovaŽivi, živi duh slovenskiŽiveće vekov'maZalud preti ponor paklaZalud vatra groma.
Nek se sada i nad namaBurom sve razneseStena puca, dub se lamaZemlja nek se treseMi stojimo postojanoKao klisurineProklet bio izdajicaSvoje domovine!Hej Slaveni, jošte živiRiječ naših djedovaDok za narod srce bijeNjihovih sinovaŽivi, živi duh slavenskiŽivjet će vjekov'ma'Zalud prijeti ponor pakla'Zalud vatra groma.
Nek se sada i nad namaBurom sve razneseStijena puca, dub se lomiZemlja nek se treseMi stojimo postojanoKano klisurineProklet bio izdajicaSvoje domovine!Hej Slaveni, još ste živiRiječ naših djedovaDok za narod srce bijeNjihovih sinovaŽivi, živi duh slavenskiŽivjet će vjekov'maZalud prijeti ponor paklaZalud vatra groma.
Nek se sada i nad namaBurom sve razneseStijena puca, dub se lamaZemlja nek se treseMi stojimo postojanoKao klisurineProklet bio izdajicaSvoje domovine!Hej Sloveni, još ste živiDuh (reč) naših dedovaDok za narod srce bijeNjihovih sinovaŽivi, živi duh slovenskiŽiveće vekov'maZalud preti ponor paklaZalud vatra groma.
Nek se sada i nad namaBurom sve razneseStena puca, dub se lamaZemlja nek se treseMi stojimo postojanoKao klisurineProklet bio izdajicaSvoje domovine!Hej Slovani, naša rečslovanska živo klijedokler naše verno srceza naš narod bijeŽivi, živi, duh slovanski,bodi živ na veke,grom in peklo, prazne vaseproti nam so steke.
Naj tedaj nad namistrašna burja se le znese,skala poka, dob se lomi,zemlja naj se streseBratje, mi stojimo trdnokakor zidi grada,črna zemlja naj pogreznetega, kdor odpada! +Jihoslovanské jazyky — cyrilice a transliteraceSrbsky (cyrilice)MakedonskyMakedonsky (transliterace)BulharskyBulharsky (transliterace)Хеј Словени, још cте живиДух (реч) наших дедоваДок за народ срце бијеЊихових синоваЖиви, живи дух словенскиЖивеће веков'маЗалуд прети понор пакла,Залуд ватра грома.
Нек' се сада и над намаБуром све разнесеСтена пуца, дуб се лама,Земља нек' се тресеМи стојимо постојаноКао клисурине,Проклет био издајицаСвоје домовине!Еј, Словени, жив е туказборот свет на родотштом за народ срце чукапреку син во внукот!Жив е вечно, жив е духотсловенски во слога.Не нè плашат адски бездниниту громов оган!
Пустошејќи, нека бураи над нас се втурне!Пука даб и карпа сура,тлото ќе се урне:Стоиме на стамен-прагот- клисури и бедем!Проклет да е тој што предалРодина на врагот!Ej, Sloveni, živ e tukazborot svet na rodotštom za narod srce čukapreku sin vo vnukot!Živ e večno, živ e duchotslovenski vo sloga.Ne né plašat adski bezdninitu gromov ogan!
Pustošejťi, neka burai nad nas se vturne!Puka dab i karpa sura,tloto ťe se urne:Stoime na stamen-progot- klisuri i bedem!Proklet da e toj što predalRodina na vragot!Хей славяни, все още жив едухът на нашите предциДокато сърцето за народа бийена техни наследници.Жив е, жив е духът славянскище живее с векове,Не-ни плашат ни бездни адски,нито огнените гръмове.
Нека сега и над нас със бурявсичко да се разнесеСкала се пука, дъбът се цепи,Земята нек се разтресе.Ние стоим твърдо като крепост.Проклет да е предателятНа своето отечество!Chej slavjani, vse ošte živ educhăt na našite predciDokato sărceto za naroda bijena techni naslednici.Živ e, živ e duchăt slavjanskište živee s vekove,Ne-ni plašat ni bezdni adski,nito ognenite grămove.
Neka cega i nad nas săs burjavsičko da se razneseSkala se puka, dăbăt se cepi,Zemjata nek se raztrese.Nie stoim tvărdo kato krepost.Proklet da e predetaljatNa svoeto otečestvo! +Východoslovanské jazyky — azbukaRuskyUkrajinskyBěloruskyRusínskyГей, Славяне, наше словоПесней звонкой льётсяИ не смолкнет, пока сердцеЗа народ свой бьётся.Дух Славянский жив на векиВ нас он не угаснет,Беснованье силы вражьейПротив нас напрасно.
Наше слово дал нам БогНа то Его воля!Кто заставит нашу песнюСмолкнуть в чистом поле?Против нас хоть весь мир, что намВосставай задорно.С нами Бог наш, кто не с нами —Тот умрёт позорно.Гей, слов’яни, наше словоПіснею лунаєІ не стихне, поки серцеЗа народ страждаєНаше слово дав Господь намНа те Його воляХто примусить нашу піснюЗмовкнути у полі?