Horní Krč (německy Ober-Krtsch) je bývalá ves a katastrální území Prahy; po roce 1948 byla sloučena s Dolní Krčí do k.ú. Krč. Její území se rozkládalo v severní, východní a jižní části Krče, domy převážně podél ulice Hornokrčská. V jižní části území Horní Krče se nachází bývalá ves Jalové Dvory.
Historie První zmínky o Krči pocházejí z počátku 13. století a původně se mělo jednat pouze o jednu ves.Sedláček, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 304. Dostupné online. Při husitských válkách kolem roku 1420 se obou Krčí zmocnili pražané. Horní tvrz měl v té době v majetku kupec Antonín z Munheimu, který dodával Zikmundovu vojsku síru a sanytr. V květnu 1434 vypálili Táborité a Sirotci ves a celé její okolí, aby Pražany vylákali k boji. Ti byli v přesile a husité odtáhli k Lipanům. Počátkem 17. století patřil mezi majitele Horní Krče Leander Rüppel z Ruppachu, měšťan popravený roku 1621 na Staroměstském náměstí, který statek koupil za 1000 kop míšeňských. Plat z „krčské tvrzi pusté, dvoru a mlýna“ šel špitálu u svatého Bartoloměje.
Počátkem 20. století držela velkostatek rodina Tomášů. Roku 1900 měla Horní Krč 823 obyvatel a Jalové Dvory 152 obyvatel; obě vsi patřily do okresu Královské Vinohrady (Dolní Krč patřila do okresu Nusle). Po připojení k Praze roku 1922 se stala částí Prahy XIV, roku 1949 připadla část k.ú. Krč v místech bývalé Horní Krče k Praze 14.
Stavby Na území Horní Krče bylo v době před jejím sloučením s Dolní Krčí do k.ú Krč postaveno několik zajímavých staveb. Horní Krč (tvrz) – lokace není známa Pivovar Pragovar – při křižovatce ulic Vídeňská a V Podzámčí, původní hospodářský dvůr čp. 1 a 2Polák, Milan. Pražské pivovárky a pivovary. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 244 s. . S. 97-99.Jiří Pertlík: Parostrojní pivovar Horní Krč - Praha 4. In: Pivovary.info. 24.04.2009. [cit. 2019-10-27]. Dostupné online . Krčský mlýn – čp. 22, v ohybu Kunratického potoka mezi dvěma jeho rameny při rybníku, jihozápadně od hornokrčského dvora – zanikl po roce 1909III. vojenské mapování - Zóna 5 část XI. Praha. Měřítko: 75000. Rok vydání: 1909. Autor: Hauptmann Lampe. Vlastník: Městské muzeum v Hořicích. 1 list, 62 x 48 cm, černobílý tisk. Dostupné online. zájezdní hostinec U Labutě – u rybníka na Vídeňské silnici Hájovna – původní čp 61 Masarykovy domovy (1926-1928) – ulice Vídeňská, nyní Thomayerova nemocnice Kaple svatého Václava (1928) – v Masarykových domovech, funkcionalistická stavba
Přírodní památky rybník Labuť Lípa malolistá – památný strom na Vídeňské ulici Jilm vaz – památný strom u rybníka Labuť
Osobnosti S Horní Krčí jsou spojeny tyto osobnosti Bohumil Hošek (1910–1938) – dozorce finanční stráže a člen Stráže obrany státu (SOS)
Odkazy
Reference
Literatura BARTOŠ, Jiří et al. Praha 4. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 2001. 242 s., s. obr. příl. . Kapitola: Krč. S. 74 – 96. Orientační ukazovatel domovních čísel a ulic ve Velké Praze. s.l.: s.n., 1926. S. 429-430. Dostupné online.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 304-305. Dostupné online. VLČEK, Pavel (red.), Umělecké památky Prahy A/L. Praha: Academia 2012. Str. 765-780.
Externí odkazy
Horní Krč na webu ČÚZK, Archivní mapy Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapové listy č. 22, 29 (ID 22521, 22527). Vydáno září 1912 – duben 1914. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum. Dostupné online. Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), mapové listy č. 57, 58, 67. Městská knihovna v Praze. Ortofotomapy . Hlavní město Praha
Kategorie:Krč Kategorie:Zaniklé vesnice na území Prahy