náhled|Pohled na Slezskoostravský hrad z roku 1855 Dějiny Ostravy začínají již v 8. století n. l. Ostrava patří k velmi dlouho osídleným místům na území České republiky. Na území Ostravy se nacházely tři hrady (v Moravské Ostravě, ve Slezské Ostravě a na Landeku), ale pouze slezskoostravský se zachoval až do dneška.
Ostrava v pravěku asi před 30 tisíci lety: první trvalejší osídlení lovců mamutů na Landeku, použití černého uhlí jako paliva, Petřkovická venuše asi před 30 tisíci lety: osídlení na Hladovém vrchu
Ostrava ve středověku náhled|Privilegium ke konání trhu z roku 1362 od 8. století: slovanské osídlení 10. století: hradiště Holasiců 1229: zmíněna ves (Slezská) Ostrawa v listině papeže Řehoře IX. 1267 (29. listopadu): zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa Bruna (1245–1281) před 1279: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o kostele svatého Václava 1279: setkání pražského biskupa Tobiáše a olomouckého biskupa Bruna v biskupském městě Moravské Ostravě 1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hrad 1362 (17. května): Karel IV. udělil právo konání výročního trhu 1371–1376: vybudování městských hradeb 1428: město obsadili husité 1437–1848: město součástí hukvaldského panství 1539 (24. února): první písemné doklady o Staré radnici
Ostrava za vlády Habsburků náhled|Pohled na Ostravu z roku 1699 náhled|Pohled na Ostravu z roku 1728 náhled|Pohled na Ostravu z roku 1855 V 2. polovině 19. století dochází k rozvoji průmyslu, Slezská Ostrava se stává průmyslovým centrem Habsburské monarchie. Spolu s okolními vesnicemi Hrušov, Muglinov, Michálkovice a Radvanice spadala administrativně do Slezska, tedy pod Opavu a to až do roku 1928, kdy byla země Slezská spojena s Moravskou v Moravskoslezskou s centrem v Brně. Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Nová Ves a Hrabůvka byly součástí země Moravské, spadající pod Brno. 1556: největší požár, zničeny téměř všechny domy na náměstí 1585: založení městského hřbitova na území dnešní Puchmajerovy ulice 1615: Ostrava přestává být odvolací instancí pro moravská města hukvaldského panství (Příbor, Brušperk, Frenštát), nadále tuto funkci ale plní pro slezská biskupská města Osoblahu, Ketř a Místek 1618–1648: třicetiletá válka, dánská (1626) a švédská (1642–1650) vojska 1625: morová epidemie, zemřelo asi 500 lidí, tedy téměř polovina obyvatelstva 1747: zřízena pošta 1763: objev uhlí (údolí Burňa) 1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny) 1831: povodeň zatopila Přívoz, moravskoostravská předměstí a Novou ves, následně město postihla epidemie cholery 1847: železniční spojení s Vídní a Krakovem (Severní dráha Ferdinandova) 1862: založen český spolek Občanská beseda 1868: získáno povolení k založení hlavní školy 1869: vybudována první plynárna; zřízen telegraf; postaveno nádraží Ostrava-střed 1870: vybudováno plynové osvětlení 1872: výstavba nového městského plynovodu 1877: založena nižší německá reálná škola 1879: stavba židovské synagogy 1880: velká povodeň na Odře a Ostravici, zaplaveno celé Podbeskydí 1883: zahájena stavba kostela Božského Spasitele 1884: zahájena stavba nemocnice na Fifejdách 1885: založena Matice ostravská 1889: dokončen kostel Božského Spasitele 1890: masivní hornická stávka související s prvními oslavami Svátku práce; zřízena městská vodárna v Nové Vsi 1894: otevřen český Národní dům – středisko české kultury; zahájen provoz městské dopravy na trati Moravská Ostrava – Mariánské Hory 1895: otevřen Německý dům – středisko německé kultury; výstavba první elektrárny na Ostravsku 1897: první české reálné gymnázium 1898: otevřena veřejná knihovna a čítárna 1900: otevřen Polský dům – středisko polské kultury 1903: otevřen Dělnický dům ve Vítkovicích 1904: založení Průmyslového a živnostenského muzea 1906: postaven hotel Imperial 1907: postaveno městské divadlo (německá scéna), dnešní Divadlo Antonína Dvořáka 1913 (18. dubna): městská rada zakoupila pozemek pro stavbu Nové radnice 1914: postaven ocelový most přes Ostravici, dnešní Most Miloše Sýkory 1914–1918: první světová válka
Ostrava za první republiky náhled|Obchodní dům firmy Brouk a Babka z roku 1928 V meziválečné době bylo město (Moravská a později Velká Ostrava) aktivní ve výstavbě. Cílem bylo jak uspokojit potřeby obyvatelstva tak i reprezentovat výstavbou město samotné. U obecních projektů výstavby (obecní bydlení “Prokešovec”, školy, krematorium, nemocnice atd.) se na rozdíl od Brna neobjevovalo slovo “architektura”, což poukazovalo na inženýrský, spíše technický přístup vedení Ostravy ve srovnání s moravskou metropolí. I tak vedení města řešilo kvalitu architektury, jak ilustruje úspěšný tlak starosty Prokeše a stavebního úřadu na modernější funkcionalistickou podobu původně příliš konzervativního návrhu Národní banky československé z let 1927-29.
1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské 1922: založení klubu SK Slezská Ostrava (dnes FC Baník Ostrava) 1923: vypsání soutěže na stavbu Nové radnice - stavba měla dát prostor plánované správě župy, jehož centrem Ostrava měla být, čím by byla zrovnoprávněna s Brnem a Bratislavou a politicky by tak upozadila historicky důležitější Opavu. Župní systém však nebyl zaveden. 1924 (29. ledna): vzniká Velká Ostrava (pouze z moravských obcí, Slezská Ostrava připojena nebyla). 1925: otevřeno krematorium, kontroverzní symbol sekularizace a sociálně demokratické politiky starosty Jana Prokeše (zbouráno 1979 a přeměněno na dnešní sady Milady Horákové) 1926: otevřen Dům umění 1928: otevřen obchodní dům Brouk a Babka 1929: vznik ostravského studia Českého rozhlasu 1930: postavena Nová radnice 1929–1934: hospodářská krize
Ostrava za protektorátu náhled|Letecký pohled na Moravskou Ostravu za protektorátu Moravská Ostrava byla jako významné průmyslové centrum obsazena nacistickým Německem ještě dříve, než prezident Emil Hácha podepsal v Berlíně dohodu s Hitlerem. O významu města pro německý zbrojní průmysl svědčí i Hitlerova slova: „Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!“ Ostrava byla osvobozena v rámci Ostravské operace.
1939–1945: druhá světová válka 1939 (14. března): město obsazeno německým vojskem 1939 (13. června): hlavní ostravská synagoga vypálena 1939 (18. října): první transport Židů do „přeškolovacího“ tábora v Nisku nad Sanem 1941 (1. července): podle vládního nařízení č. 236/1941 Sb. z. a n. ze dne 29. května 1941 došlo k rozšíření území města Moravské Ostravy o 8 slezských a 4 moravské obce. Rozšířené město se stalo statutárním městem a jeho městský statut byl odvozen od moravského obecního zřízení. 1942: vrchní starosta Emil Beier vydal knihu Mährisch Ostrau 1944 (29. srpna): útok 15. bombardovací flotily USA na Ostravu, těžce poškozeno centrum města 1945 (30. dubna): osvobození města
Ostrava v době poválečné náhled|Nová huť náhled|Palác kultury a sportu Těsně po válce došlo opravám bytového fondu a městské infrastruktury. Během 50.–80. let 20. století došlo k obrovskému přílivu obyvatel a stavebnímu rozmachu města. Byla zahájena výstavba sídlišť v Hrabůvce, Zábřehu a Porubě. Nastal intenzivní rozmach těžkého průmyslu, především hutního. V šedesátých letech bylo vybudováno výstaviště Černá louka a pokračovala necitlivá asanace historického centra města. Za starosty Josefa Kempného pokračovala výstavba ostravských sídlišť a řešila se problematika možné těžby uhlí pod středem města. Po srpnu 1968 došlo k výstavbě sídlišť i na asanovaných plochách (např. Fifejdy). V 70. letech se primátor Eduard Foltýn podílel na tvorbě nového územního plánu; mj. prosadil výstavbu svinovských a frýdlantských mostů, obnovu komunikační sítě města a vybudování krajské nemocnice v Porubě. Stále však pokračovala necitlivá asanace centra města. Posledním předlistopadovým primátorem byl Bedřich Lipina, který rozšířil elektrárnu v Třebovicích a zahájil výstavbu ústřední čistírny odpadních vod v Přívoze a zpracovatelského závodu komunálních odpadů v Kunčicích. Informace o správním vývoji Ostravy naleznete v článku Správní a územní vývoj Ostravy.
1945: z Příbrami přesídlena Vysoká škola báňská 1946 (28. června): Moravská Ostrava se výnosem ministerstva vnitra číslo 1522/1946 Ú. l. I přejmenovává na Ostravu, později potvrzeno vyhláškou č. 123/1947 Sb.Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online. 1949–1951: výstavba Nové huti 1950 (13.–14. března): likvidace klášterů na území města a deportace řeholníků a řeholnic 1951: otevřena zoologická zahrada; založeno Divadlo hudby; založena Státní vědecká knihovna 1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku 1959 konzervatoř, roku 1996 propůjčen název Janáčkova konzervatoř 1953: založeno Divadlo loutek 1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru 1955 (31. prosince): ostravské studio České televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio v České republice 1959: z Opavy přesídlena Vyšší pedagogická škola, vznikl Pedagogický institut, dále se však vyučovalo v Opavě, od roku 1964 Pedagogická fakulta, od roku 1991 Ostravská univerzita; otevřeno letiště Ostrava-Mošnov 1961: otevřen Dům kultury Vítkovice, dnešní Dům kultury města Ostravy 1976: dokončena integrace obcí, s Moravskou Ostravou bylo od roku 1924 spojeno celkem 33 obcí 1986: otevřen Palác kultury a sportu (dnešní Ostravar Aréna) 1989 (17. listopadu): sametová revoluce, konec megalomanského rozvoje Ostravy
Ostrava po sametové revoluci náhled|Divadlo loutek
náhled|Masarykovo náměstí
Po sametové revoluci navázala Ostrava standardní vztahy s jinými městy tuzemskými i zahraničními. Vznikla Ostravská univerzita, byly založeny pobočky Alliance Francaise a British Council. Ostrava se také zapojila do mezinárodní spolupráce regionů v rámci programu Ouverture. Primátor Evžen Tošenovský se významně angažoval na realizaci Centra tísňového volání, ojedinělého projektu na území České republiky. Kladně bylo hodnoceno jeho pracovní i osobní nasazení během povodně v roce 1997. Bylo postaveno Divadlo loutek a rekonstruováno Divadlo Antonína Dvořáka. Realizována byla také výstavba nové čtyřproudé komunikace ve Vítkovicích, rekonstrukce ulice Poděbradova, výstavba podzemního kolektoru v centru města a rekonstrukce tramvajové vozovny v Křivé ulici.
1991: 89% obyvatel se přihlásilo k české národnosti, Ostrava jedna z mála měst na Moravě, kde se naprostá většina obyvatel v devadeátých letech považovala za Čechy 1992: založení Kolegia primátorů statutárních měst 1993: založení Sdružení obcí Horního Slezska a severní Moravy; založení Agentury pro regionální rozvoj 1996 (30. května): vznik ostravsko-opavské diecéze bulou Ad Christifidelium spirituali 1994 (30. června): poslední vytěžené uhlí na území Ostravy 1996 (1. září): nové sídlo ostravsko-opavského biskupství 1997 (7.–9. července): stopadesátiletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy 1998 (27. září): po 162 letech ukončena výroba železa ve Vítkovicích 2000: vznik Ostravského (od roku 2001 Moravskoslezského) kraje se sídlem v Ostravě 2007 (1. ledna): do okresu Ostrava-město začleněno dalších 12 obcí (Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota a Velká Polom z okresu Opava, Klimkovice, Olbramice, Vřesina a Zbyslavice z okresu Nový Jičín a Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice a Vratimov z okresu Frýdek-Místek) 2007 (14. ledna): herec Vin Diesel natáčel v Ostravě scény z filmu Babylon A.D. 2007 (1. června): dokončena rekonstrukce Masarykova náměstí 2009: Ostrava napojena na dálniční síť 2012: dokončení I. fáze revitalizace Dolní oblasti Vítkovic a nového centra města 2014: otevření památkového objektu Trojhalí po rekonstrukci, kolejové napojení letiště Leoše Janáčka
Odkazy
Reference
Literatura