Ethoxid titaničitý je organická sloučenina se vzorcem Ti4(OCH2CH3)16. Jedná se o bezbarvou kapalinu, která se dobře rozpouští v organických rozpouštědlech, ale ve vodě se rozkládá. Společně s ostatními titaničitými zirkoničitými alkoxidy se používá v organické syntéze; tyto látky mají strukturu složitější, než jaká by vyplývala z jejich empirických vzorců.
Příprava Ethoxid titaničitý se připravuje reakcí chloridu titaničitého s ethanolem za přítomnosti aminu:
TiCl4 + 4 C2H5OH + 4 (C2H5)3N → Ti(OC2H5)4 + 4 (C2H5)3NHCl
Struktura Ti(OC2H5)4 se vyskytuje převážně jako tetramer, titaničité ionty mají oktaedrickou geometrii. Existují dva druhy titanových center, které se rozlišují podle toho, jestli je atom navázán na koncový nebo můstkový alkoxidový ligand. Struktura Zr(OC2H5)4 je podobná. Tetramer má bodovou grupu symetrie C2h.
Podobné sloučeniny
Methoxid titaničitý Methoxid titaničitý (Ti(OCH3)4) se stejně jako ethoxid vyskytuje jako tetramer tvořící okatedrické struktury.
Isopropoxid titaničitý Díky objemným isopropylovým skupinám, které zabraňují propojování kovových center, zaujímá isopropoxid titaničitý monomerní strukturu s čtyřstěnnou strukturou okolo kovového centra.
Ethoxid zirkoničitý Ehoxid zirkoničitý lze připravit podobně jako ethoxid titaničitý,
ZrCl4 + 5 NaOC2H5 + C2H5OH → NaH[Zr(OEt)6] + 4 NaCl NaH[Zr(OC2H5)6] + HCl → Zr(C2H5)4 + NaCl + 2 C2H5OH
častěji se však získává reakcí chloridu zirkoničitého s ethanolem a amoniakem:
ZrCl4 + 4 C2H5OH + 4 NH3 → Zr(OR)4 + 4 NH4Cl
Jako výchozí látku lze také použít zirkonocendichlorid:
Cp2ZrCl2 + 4 EtOH + 2 Et3N → 2 CpH + 2 Et3NHCl + Zr(OEt)4
Propoxid zirkoničitý Propoxid zirkoničitý má strukturu podobnou jako ethoxid titaničitý.
Reakce Titaničité i zirkoničité alkoholáty lze použít k tvorbě tenkých vrstev příslušných oxidů (TiO2 či ZrO2):
M(OC2H5)4 + 2 H2O → MO2 + 4 C2H5OH
Tyto vrstvy se vytváří hydrolýzou alkoxidu. TiO2 a ZrO2 při této reakci vznikají v polymerní formě, díky čemuž se využívají jako součásti nátěru odolných proti vodě, poškrábání nebo teplu. Na strukturu těchto vrstev má vliv, zda se k hydrolýze použije kyselý nebo zásaditý katalyzátor. Kyselá katalýza vede ke vzniku produktů s náhodně uspořádanými lineárními řetězci, zatímco při zásadité katalýze se tvoří síťovité strktury, které mohou zachycovat rozpouštědlo a vedlejší produkty, čímž se vytváří gelovité vrstvy.
Alkoholáty titanu a zirkonia mohou být rovněž využity na přípravu Zieglerových–Nattových katalyzátorů, které se používají při polymerizaci alkenů.
Reference
titaničitý Kategorie:Titaničité sloučeniny Kategorie:Katalyzátory Kategorie:Organické sloučeniny titanu