Článek obsahuje informaci o ekonomických důsledcích současných klimatických změn. Změny klimatu mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, energetickou potřebu (viz energetická bezpečnost) a ekonomiku. Vzhledem k specifickým metodám ekonomického prognózování (viz ekonomická analýza), hodnocení výsledků globálního oteplování během 21. století byly mnohem odlišné. Spousta analýz, např. Stern Review, prognózovali snížení světového HDP o několik procent kvůli nákladům, spojeným s klimatickými změnami. Například odstranění výsledků extrémních přírodních jevů. V jiných ekonomických výzkumech o vlivu klimatických změn reprezentované jak shodné tak protikladné názory a výsledky.Tol and Yohe (2006). «A Review of the Stern Review». World Economics 7(4): 233-50.
Rozdělení dopadů Účinky klimatických změn mohou být měřené jako ekonomická hodnota(Smith a kol:2001:936-941).Smith, J.B.; et al. (2001). «Vulnerability to Climate Change and Reasons for Concern: A Synthesis. In: Climate Change 2001: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of Working Group II to the Third Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [J.J. McCarthy et al. Eds.]». Cambridge University Press, Cambridge, UK, and New York, N.Y., U.S.A. Retrieved 2010-01-10. Je to dobře vidět na trhu, tj. klimatické změny mají přímý vliv na tržní operace a na HDP. Mnohem těžší spočítat ekonomické míry netržních účinků, například vliv klimatických změn na zdraví a ekosystémy. Níže jsou uvedené obtíži v ocenění: Náchylnost: Ve srovnání s vyspělými státy existuje omezené porozumění potenciálních důsledků klimatických změn v rozvojových zemích. Adaptace: Schopnost socio-ekologického systému přizpůsobit se změnám klimatu, podnětům nebo jejich účinkům a dopadům se běžně nazývá adaptivní kapacita.https://www.klimatickazmena.cz/cs/vse-o-klimaticke-zmene/adaptivni-kapacita-spolecnosti-na-zmenu-klimatu/ Zranitelnost obcí a regionů vůči dopadům změn klimatu je adaptivní kapacitou výrazně ovlivněna. Budoucí úroveň adaptačního potenciálu ke klimatickým změnám ve společnosti a přírodních systémech zapůsobí na to , jak klimatické změny ovlivní společnost. Hodnocení může podcenit nebo naopak přecenit adaptivní schopnost, což vede k podcenění nebo přecenění pozitivních a negativních výsledků. Sociálně-ekonomické tendence: Budoucí prognózy rozvoje ovlivňují hodnocení budoucích výsledků klimatických změn. Podle Smitha a kol.(2001:957-958): Klimatické změny přivedou k rostoucí nerovnosti příjmů uvnitř a mezi státy. Nevelké zvýšení průměrné teploty o 2 °C přivede k negativnímu vlivu na tržní sektor v rozvojových zemích a k pozitivnímu vlivu ve vyspělých státech. Při zvýšení průměrné teploty o více něž 3 °C, negativní účinky se budou zintenzivňovat. Pozitivní účinky se budou snižovat a konečně se stanou negativní.
Regiony Změna klimatu postihuje všechny regiony světa. Ledovce v Arktidě i Antarktidě ustupují, hladina moří stoupá. V některých regionech dochází stále častěji k extrémním povětrnostním jevům a srážkám, zatímco v jiných se zase lidé potýkají s intenzivnějšími teplotními vlnami a obdobími extrémního sucha.https://ec.europa.eu/clima/change/consequences_cs Afrika: Africké pobřeží je ekonomicky významném regionem. Desanker a kol. (2001:490) došli k závěru, že klimatické změny přivedou ke zvýšení hladiny moře, abraze a zatopení. Desanker a kol.(2001) předpověděli, že takové změny značně ovlivní africkou společnost a ekonomiku.Desanker, P.; et al. (2001). «Africa. In: Climate Change 2001: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of Working Group II to the Third Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [J.J. McCarthy et al. Eds.]». Cambridge University Press, Cambridge, UK, and New York, N.Y., U.S.A. Retrieved 2010-01-10. Pobřežní území: Nicholls a kol. (2007:338-339) došli k závěru, že sociálně-ekonomické důsledky klimatických změn budou velmi nepříznivé.Nicholls, R.J.; et al. (2007). «Coastal systems and low-lying areas. In: Climate Change 2007: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of Working Group II to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [M.L. Parry et al., Eds.]». Cambridge University Press, Cambridge, UK, and New York, N.Y., U.S.A. pp. 315—356. Retrieved 2009-05-20. Nicméně existuje několik výhod. Například objev nových mořských tras kvůli zmenšení plochy mořského ledu. Náklady, tykající se zvýšení hladiny moře, budou vyšší u rozvojových zemí. Polární regiony: Anisimov a kol. (2001:804) probrali literaturu, tykající se vlivu klimatických změn v polárních regionech. S velkou jistotou došli k závěru, že klimatické změny zvednou ekonomické náklady. Nové možnosti pro obchod a námořní dopravu v Severním ledovém oceánu, snížení provozních nákladů na topení v neposlední řadě mohou mít ekonomické přínosy.Anisimov, O.; et al. (2001). «Polar Regions (Arctic and Antarctic). In: Climate Change 2001: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of Working Group II to the Third Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [J.J. McCarthy et al. Eds.]». Cambridge University Press, Cambridge, UK, and New York, N.Y., U.S.A. Retrieved 2010-01-10. Malé ostrovy: Mimura a kol. (2007:689) dospěli k závěru, že na malých ostrovech důsledky klimatických změn, převážně v cestovním ruchu, budou negativní. Turismus tam má velký vliv na HDP a zaměstnanost.Mimura, N.; et al. (2007). «Small islands. In: Climate Change 2007: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of Working Group II to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [M.L. Parry et al., Eds.]». Cambridge University Press, Cambridge, UK, and New York, N.Y., U.S.A. pp. 687—716. Retrieved 2009-05-20 Evropa:Ve městech, kde žije 80 % Evropanů, se častěji setkáváme s vlnami veder, záplavami nebo zvyšováním hladiny moří. Města jsou přitom na tyto průvodní jevy změny klimatu nedostatečně připravena.
Tržní sektor V roce 2019 Mezinárodní organizace práce vydala vyhlášení pod názvem „Práce na teplejší planetě: Dopad tepelného stresu na produktivitu práce a slušnou práci“, v níž tvrdí, že i když zvýšení teploty bude omezené o 1,5 °C, v roce 2030 způsobí změna klimatu každoročně ztráty produktivity dosahující 2,2% veškeré pracovní doby. To odpovídá 80 milionům pracovních míst na plný úvazek, anebo 2 400 miliard dolarů. Očekává se, že nejvíce postiženým odvětvím bude zemědělství, které by podle odhadů mělo představovat 60% této ztráty. Odhaduje se také, že bude mít vážný dopad na odvětví stavebnictví, což představuje 19% předpokládaných ztrát. Mezi nejvíc ohrožená odvětví patří environmentální zboží a služby, sběr odpadu, nouzové situace, opravy, doprava, cestovní ruch, sport a některé formy industrickích praci.
Zemědělství Zkoumání ekonomických dopadů zdvojnásobení oxidu uhličitého v atmosféře (CO2) z předindustriálních nivou dospěly v závislosti na základních předpokladech k závěru, že by to mělo mírně negativní až středně pozitivní agregovaný efekt (tj. Celkové dopady ve všech regionech) na sektor zemědělství (Smith et al., 2001: 938) . Tento souhrnný účinek skrývá značné regionální rozdíly, přičemž přínosy se většinou předpovídají v rozvinutém světě a silně negativní dopady na populaci jsou špatně napojené na regionální a globální obchodní systémy.
Ostatní sektory Změny klimatu ovlivní řadu dalších odvětví, včetně živočišné výroby, lesnictví a rybářství. Mezi další odvětví , které jsou citlivé na změnu klimatu, patří energetika, pojišťovnictví, cestovní ruch a rekreace. Souhrnný dopad změny klimatu na většinu z těchto odvětví je vysoce nejistý (Schneider et al., 2007: 790).
Jiné sektory a systémy Zásoby sladké vody. V tomto sektoru náklady a přínosy klimatických změn mohou mít různé formy, včetně finančních nákladů a přínosů, změny v ekosystémech ( vyhynulé živočišné druhy). Kundczewicz a kol.(2007:191) objevili, že jen některé z těchto nákladů mají peněžní podobu.Kundzewicz, Z.W.; et al. (2007). «Freshwater resources and their management. In: Climate Change 2007: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of Working Group II to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [M.L. Parry et al. Eds.]». Cambridge University Press, Cambridge, UK, and New York, N.Y., U.S.A. pp. 173—210. Retrieved 2009-05-20. Pokud jde o zásobování vodou, prognózovali, že náklady budou větší než přínosy. Infrastruktura. Poškození majetku či infrastruktury, jakož i lidského zdraví v důsledku těchto změn představují pro společnost a hospodářství vysoké náklady. V období 1980–2011 bylo povodněmi zasaženo více než 5,5 milionu obyvatel, přičemž přímé hospodářské ztráty činily přes 90 miliard eur. Poškozeny jsou především hospodářská odvětví, jež jsou odkázána na určité množství srážek a určité teploty, jako je například zemědělství, lesnictví, energetika a cestovní ruch.
Souhrnné dopady Souhrnné dopady zobrazují celkový dopad změny klimatu na odvětví a / nebo regiony (IPCC, 2007a: 76)IPCC (2007a). «Climate Change 2007: Synthesis Report. Contribution of Working Groups I, II and III to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [Core Writing Team, Pachauri, R.K and Reisinger, A. (eds.)]». IPCC, Geneva, Switzerland. p. 104. Retrieved 2009-05-20.. Při vytváření souhrnných dopadů existuje řada obtíží, jako je předpovídání schopnosti společností přizpůsobit se změně klimatu a odhad, jak se bude vyvíjet budoucí hospodářský a sociální rozvoj (Smith et al., 2001: 941). Je také nutné, aby výzkumný pracovník provedl subjektivní posouzení hodnoty významu dopadů vyskytujících se v různých hospodářských odvětvích, v různých regionech a v různých časech.
Zpráva vlády Spojených států v listopadu 2018 zvýšila možnost, že americké HDP klesne o 10% v důsledku oteplovacího klimatu, včetně obrovských změn v geografii, demografii a technologii.
Smith a kol. (2001) posoudili literaturu o souhrnných dopadech změny klimatu. Se střední důvěrou dospěli k závěru, že malé zvýšení průměrné globální teploty (až o 2 °C, měřeno proti úrovním v roce 1990) by mělo za následek souhrnný dopad na tržní sektor plus nebo minus několik procent světového HDP. Smith a kol. (2001) zjistili, že v případě malého až středního (2–3 °C) globálního průměrného zvýšení teploty některé studie předpovídaly mírný pozitivní vliv na tržní podmínky. Většina studií, které hodnotili, předpokládala zhoršující se podmínky po zvýšení střední teploty, s dalšími ztrátami po zvýšení (nad 3 °C) teploty.