Jindřich Bek (13. června 1927 Hradec Králové – 7. prosince 1992 Praha) byl přední československý železniční odborník, technik a později úředník služby 12 (odboru) lokomotivního hospodářství. Působil jako dlouholetý spolupracovník Národního technického muzea a byl ideovým tvůrcem jeho železniční sbírky.
Biografie Narodil se v rodině Václava a Anny Bekových, měl mladší sestru Hanu. V roce 1951 uzavřel sňatek s Marií Vopatovou, z manželství se narodili dva synové Jindřich a Zdeněk.
V letech 1934–1938 navštěvoval obecnou školu v Polubném (dnešní Kořenov). Na podzim roku 1938 začal navštěvovat měšťanskou školu v Tanvaldu, ale po odstoupení pohraničí nacistickému Německu v důsledku Mnichovské dohody v říjnu 1938 byl s rodinou odsunut do Hradce Králové. Rodina se posléze usadila v České Třebové, kde měšťanskou školu dokončil. Na podzim 1943 nastoupil na obchodní akademii v Chocni, avšak od srpna 1944 do května 1945 musel studium přerušit kvůli nucenému nasazení. Během tohoto období byl totálně nasazen jako pomocný dělník v lokomotivní výtopně v České Třebové. Studium obchodní akademie úspěšně zakončil maturitou v červnu 1948. Následně v letech 1958–1965 vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině, obor elektrická trakce a energetika v dopravě. Ovládal němčinu, ruštinu a srbochorvatštinu, pasivně ovládal také francouzštinu.
Po maturitě v červnu 1948 nastoupil do administrativy Hospodářského družstva v Lanškrouně, kde působil do nástupu na základní vojenskou službu v letech 1949–1951. V letech 1951–1959 pracoval v administrativě národního podniku Severočeské tukové závody se sídlem v Ústí nad Labem. Od 1. července 1959 působil jako technik v lokomotivním depu Děčín, kde po složení zkoušek pracoval jako technik provozu a instruktor (školař) lokomotivních čet. K 1. lednu 1961 byl přeložen k Železniční škole práce v Ústí nad Labem. V lokomotivním depu Ústí nad Labem školil strojvedoucí elektrické trakce, v depu Děčín a ve strojových stanicích pak strojvedoucí motorové trakce a lokomotivní čety parní trakce.
Na jaře 1961 absolvoval dvouměsíční praktický kurz v podniku ČKD zaměřený na motorové lokomotivy. Následně vyučoval v internátních přeškolovacích kurzech pro strojvedoucí elektrické a motorové trakce v Chřibské a na Sněžníku. Díky své vysoké odbornosti byl počátkem roku 1964 pozván k pohovoru na Službu 12 (lokomotivní hospodářství) Ministerstva dopravy. Nabídku přijal a od 15. července 1964 se stal zaměstnancem ministerstva. Na této pozici (později Odbor 12) působil až do svého odchodu do důchodu 30. června 1988.
Odborně historická činnost Od počátku šedesátých let 20. století až do své smrti přispíval odbornými a historickými články do měsíčníku a pozdějšího týdeníku Železničář, v jehož redakční radě působil v letech 1961–1967. Mimoto psal populárně-naučné články do mnoha dalších periodik. Intenzivně spolupracoval s časopisem ABC, kde svými příspěvky a vystřihovánkami železničních vozidel popularizoval historii železniční dopravy mezi širokou veřejností a mládeží. V rámci svého oboru rozvíjel kontakty se zahraničními odborníky, badateli a vydavateli. Kontakt udržoval např. s francouzský konstruktér André Chapelon.
Od první poloviny šedesátých let spolupracoval s Národním technickým muzeem (NTM). Společně s Ing. Karlem Kvardou a kurátorkou dopravní sbírky NTM Marií Wolfovou vypracoval koncepční sbírkový plán parních, elektrických a motorových železničních vozidel. Pro realizaci tohoto plánu byla 12. června 1967 uzavřena dohoda o vzájemné spolupráci mezi Československými státními drahami (ČSD) a NTM. Cílem bylo „uchovat příštím generacím technické památky ze železničního provozu u nás“. Proto „sešli se z podnětu tehdejšího ministerstva dopravy jeho zástupci s pracovníky Národního technického muzea, aby prozkoumali možnosti vzájemné spolupráce mezi ČSD a NTM. Šlo především o kapacitní možnosti údržby vybraných exponátů, jejich uložení do krytých hal a o finanční zabezpečení.“
Dohoda obsahovala seznam železničních vozidel, jejichž „výběr se řídil konstrukční hodnotou, provozním významem, hodnotou z hlediska průmyslového významu a pokrokovosti tak, aby každý exponát byl vizitkou určitých hodnot a reprezentoval nejen naši železnici, ale i náš průmysl.“ Původní seznam vozidel navržených k dochování obsahoval lokomotivy a vozy řad 300.619, 354.1219, 387.043, 365.021, 414.404, 423.001, 344.142, 434.1100, 434.2296, 464.201, 475.1142, 477.060, 498.106, EM400.003, 524.184, 534.001, 556.0510, E423.001, E424.001, E436.001 (nebo 02), M131.101 a E225.001.
Získávání těchto strojů pro muzejní účely však naráželo na administrativní a ekonomické překážky plánovaného hospodářství. Podle tehdejších směrnic byla hnací vozidla majetkem jednotlivých správ drah, nikoliv Ministerstva dopravy, a na vyřazované lokomotivy se pohlíželo jako na kovový šrot nutný k plnění plánu sběrných surovin. Bezplatné převody se proto dařilo vyjednávat a realizovat do depozitáře NTM v Čelákovicích často jen díky osobnímu úsilí a diplomatickým schopnostem Jindřicha Beka.
Některá vozidla se přesto zachránit nepodařilo a musela být nahrazena jinými: stroj 464.201 byl po nehodě vyměněn za 464.202, lokomotiva 354.1219 ze stejného důvodu za 354.1217. Lokomotiva 344.142 byla sešrotována v lokomotivním depu Ústí nad Labem, stroj 365.021 potkal stejný osud v Českých Velenicích a muzeum místo něj získalo nekompletní stroj 365.024. Namísto lokomotivy 434.2296 byla zařazena 434.2298 s původní přehřívačovou skříní a stroj 534.001 nahradil typ 534.027. Elektrická lokomotiva E424.001 byla předána jako pomník do plzeňské Škodovky a NTM místo ní převzalo E436.004, zatímco stroj E225.001 byl umístěn na pomník na tehdejším nádraží Praha-střed.
V sedmdesátých a osmdesátých letech se Jindřich Bek podílel na organizaci prací v čelákovickém depozitáři NTM, na dobrovolnických brigádách a ve spolupráci s Klubem železničních modelářů z Trutnova také na pořádání letních táborů. Připravoval tematické výstavy a přednášky z historie železnic. Za československou stranu organizoval v roce 1986 účast parních lokomotiv ČSD na oslavách 150 let železnice v Rakousku a v roce 1989 spolupracoval na organizaci oslav 150 let železnice v Československu. Byl dlouholetým členem vědecké rady NTM, v níž působil i po svém odchodu do důchodu. Dílo Jindřich Bek, Karel Kvarda, náčrty Josef Janata, Atlas lokomotiv 1., Parní trakce, NADAS, Praha 1970. Jindřich Bek, Jaroslav Veverka, náčrty Josef Janata, Atlas lokomotiv 2., Elektrická a motorová trakce, NADAS, Praha 1971. Jindřich Bek, Alexandr Chmelík, Motorové lokomotivy T 669.0 a T 669.1, NADAS, Praha 1971. Jindřich Bek, Die normalspurigen Floridsdorfer Zahnradlokomotiven: Reihen: KkStB 69, 169, 269 – BBÖ 369, DR 974, MAV 40, 41, Alfred Horn, Wien 1971. Jindřich Bek, Alexander Chmelík, Motorové lokomotivy T 669. 0, T 669.1 a T 669.5, 2. doplněné vydání, NADAS, Praha 1973. Jindřich Bek, Elektrické lokomotivy, NADAS, Praha 1976. Jindřich Bek, Kolejová vozidla, 2. díl, (učební text pro odborné učiliště a učňovské školy), NADAS, Praha 1976. Jindřich Bek, Zdeněk Bauer, Marie Wolfová, parní lokomotivy: Katalog výstavy, Národní technické muzeum, Praha 1977. Jindřich Bek, Historické lokomotivy, NADAS, Praha 1979. Jindřich Bek, kresby Josef Janata, Lokomotivy let 1860–1900, NADAS, Praha 1979. Jindřich Bek, Koľajové vozidlá, 2. díl, NADAS, Praha 1979. Jindřich Bek, kresby Josef Janata, Lokomotivy let 1900–1918, NADAS, Praha 1980. Jindřich Bek, Historické lokomotivy, 2 doplněné vydání, NADAS, Praha 1981. Jindřich Bek, kresby Josef Janata, Lokomotivy z let 1918–1945, NADAS, Praha 1982. Jindřich Bek, kresby Josef Janata, Lokomotivy z let 1948–1958, NADAS, Praha 1982. Jindřich Bek, kresby Josef Janata, Náčrty parních lokomotiv a tendrů, NADAS, Praha 1984. Jindřich Bek, kresby Josef Janata, Úzkorozchodné lokomotivy a lokomotivy soukromých drah, NADAS, Praha 1982. Jindřich Bek, Václav Moravec, Konstrukce vozidel pro 3. ročník středních odborných učilišť, SNTL, Praha 1985. Jindřich Bek, Václav Moravec, Konštrukcie vozidel pre 3. ročník SOU, Alfa, Bratislava 1985. Jindřich Bek, Václav Moravec, Konštrukcie vozidel pre 3. ročník SOU učebného odboru klampiar, Alfa, Bratislava 1990. Jindřich Bek, Dampflokomotiven der ČSD: Bilder aus dem Archiv, Schaffnausen: Jürg Zimmermann 1993.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Muzeologové Kategorie:Narození v roce 1927 Kategorie:Narození 13. června Kategorie:Narození v Hradci Králové Kategorie:Úmrtí v roce 1992 Kategorie:Úmrtí 7. prosince Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži