Anatolij Dmitrijevič Papanov (rusky Анатолий Дмитриевич Папанов, 31. října 1922 Vjazma, Smolenská oblast – 7. srpna 1987 Moskva) byl sovětský divadelní a filmový herec, divadelní pedagog a dabér.

Biografie

Mládí a rodina Anatolij Papanov se narodil 31. října 1922 v malém městečku Vjazma. Jeho otec, Dmitrij Filippovič Papanov, zde pracoval jako voják. Matka, Jelena Boleslavovna Rosková, původem z Polska, pracovala v krejčovském salónu. Herecké vzory ve své rodině neměl. Ve Smolenské oblasti prožil budoucí herec své dětství, ale už v roce 1930 se celá rodina přestěhovala do Moskvy. Zde Anatolij dokončil základní školu a začal pracovat jako slévač v moskevské firmě Kaučuk, po večerech studoval divadelní studia. Jeho učitelem se stal zasloužilý umělec SSSR Vasilij Kuza (Вассилий Куза). Celý život prožil Anatolij Papanov s Naděždou Karaťjevovou, se kterou měl jedinou dceru Jelenu Papanovovou.

Armáda a návrat z války V období 2. světové války velel jako seržant četě artilerie. Z důvodu vážného zranění, které utrpěl v roce 1942 v bitvě pod Charkovem, musel z fronty odejít a strávit několik měsíců v nemocnici. Lékařům se podařilo zachránit jeho život, avšak zůstaly mu doživotní následky, kvůli kterým byl zařazen do 3. kategorie invalidity. Po svém návratu z války začal, i přes svá omezení, pracovat v divadle a kinematografii.

Závěr života a smrt Posledním filmem, na kterém se podílel je Chladné léto roku 1953 (rusky Холодное лето пятьдесят третьего), režiséra Alexandra Proškina. Papanov zemřel 7. srpna 1987 v Moskvě na infarkt při sprchování studenou vodou v horký letní den.

Kariéra

Divadlo Po svém zotavení z válečných zranění se Anatolij Papanov vrátil zpět do Moskvy a začal studovat na herecké fakultě Státního institutu divadelního umění (rusky ГИТИС), kterou v roce 1946 dokončil. Sehrál svoji první velkou roli v divadelní hře Don Gil v zelených kalhotách (Дон Хиль – Зелёные Штаны), ve které obsadil roli hlavního hrdiny. Představení bylo jeho prvním úspěchem, po kterém byl pracovně pozván do Moskevského uměleckého akademického divadla (rusky МХАТ) a Malého divadla (rusky Малый театр). Obě nabídky však Papanov odmítl.

Působení v moskevském Divadle Satiry V moskevském Divadle Satiry (rusky Московский государственный академический театр Сатиры) začal Papanov působit od roku 1948 na žádost režiséra Andreje Gončarova. Sehrál zde více než 50 rolí a působil v něm až do své smrti. Mezi jeho nejvýznamnější role patří například role Ramínka (rusky Корейка) v divadelním zinscenování hry Zlaté tele Ilfa a Petrova E. Krasnjanským.

Kinematografie Paralelně s působením v divadle se začala rozvíjet i kariéra Anatolije Papanova v sovětských filmech. Za svůj život odehrál 65 rolí ve filmech různých žánrů. Nejvíce úspěšnými se staly filmy: Živí a mrtví (rusky Живые и мертвые), z roku 1964, režiséra Alexandra Stolpera, Běloruské nádraží (rusky Белорусский вокзал), z roku 1970, režiséra Andreje Smirnova, či například Briliantová ruka (rusky Бриллиантовая рука), z roku 1984, režiséra Leonida Gajdaje. Jeho hlavní talent spočíval především v tom, že zvládl ztvárnit jak komického, tak i dramatického hrdinu.

Dabér a animované filmy Za svůj život propůjčil A. Papanov hlas několika animovaným postavám. Nejvýznamnější prací je asi hlas vlka z animovaného seriálu Jen počkej, zajíci! (rus. Ну, погоди!), na kterém spolupracoval společně s Klárou Rumjanovovou, která dabovala zajíce. Dále Papanovův hlas zazněl v animovaných filmech Klíč, Malá mořská víla či Maugli.

Ceny Řád říjnové revoluce

Řád vlastenecké války

Řád rudého pracovního praporu

Zasloužilý umělec SSSR

Vybraná filmografie Název filmu Rok natočení filmu Režisér Scenárista Role Lenin v Říjnu 1937 Michail Romm, Dmitrij Vasilev Alexej Kapler námořník Noční host 1958 Vladimir Šredel Vladimir Šredel Nikolaj Semenovič Člověk odnikud 1961 Eldar Rjazanov Eldar Rjazanov Arkadij Krohalov Naprosto vážně 1961 Eldar Rjazanov Emil Brjaginskij redaktor časopisu Muraviška-chvastuniška 1961 Vladimir Polkovnikov Vladimir Polkovnikov hlas starého mravence Člověk jde za sluncem 1962 Michail Kalik Michail Kalik správce domu Živí a mrtví 1964 Alexander Stolper Konstantin Simonov generál Pozor na auto 1966 Eldar Rjazanov Emil Brjaginskij podplukovník ve výslužbě Sloužili dva kamarádi 1968 Jevgenij Karelov Jevgenij Karelov velitel pluku Běloruské nádraží 1970 Andrej Smirnov Andrej Smirnov účetní Letučij korabl (Létající loď) 1979 Garri Bardin Garri Bardin vodník Čas přání 1984 Julij Rajzman Julij Rajzman Vladimir Lobanov Chladné léto roku 1953 1988 Alexandr Proškin Alexandr Proškin Nikolaj Skorobogatov (Kopalyč)

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Sovětští herci Kategorie:Dabéři Kategorie:Narození v roce 1922 Kategorie:Narození 31. října Kategorie:Narození ve Smolenské oblasti Kategorie:Úmrtí v roce 1987 Kategorie:Úmrtí 7. srpna Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Muži