Bucharský emirát ( امارت بخارا, Imárat-i Bukhárá, čagatajsky بخارا امیرلیگی, Bukhárá Amirligi, Buxoro amirligi) byl uzbecko-tádžickýPeter B. Golden (2011), Central Asia in World History, p.115 stát, který existoval v letech 1785–1920 na území dnešního Uzbekistánu a Tádžikistánu. Rozkládal se v oblasti mezi řekami Amudarja a Syrdarja nazývané dříve Transoxanie. Jejím jádrem bylo území podél dolního toku řeky Zarafšán a významná města Samarkand a Buchara. Emirát sousedil s na západě s Chivským chanátem v Chórezmu a na východě s Kokandským chanátem ve Ferganské kotlině.

Historie náhled|upright=0.6|vlevo|Nahoře Bucharský emirát, uprostřed Kábul a vpravo dole Balúčistán Emirát úředně vznikl v roce 1785, když se vlády v Bucharském chanátu chopil mangudský emír Murad šáh. Jako jeden z mála států ve Střední Asii, jemuž nevládli Čingischánovi potomci (kromě Tímúrovců), stavěl svoji legitimitu spíše na islámských zásadách než na Čingischánově krvi, což dokazuje i skutečnost, že vládce přijal islámský titul emír, a nikoli chán. Navíc oběma sousedům, Kokandskému a Chivskému chanátu, jakož i jeho předchůdci Bucharskému chanátu vládli potomci Čingischána.

náhled|upright=0.6|vlevo|Mohammad Alim chán, poslední bucharský emír a poslední panující vládce z rodu Bordžiginů náhled|upright=0.6|vlevo|Hořící Buchara v obklíčení jednotek Rudé armády 1. září 1920 Od počátku 18. století získávali emírové ze své pozice ataliqů neboli učitelů chánových dětí a ministrů postupně vládu nad Bucharským chanátem. Ve 40. letech, když chanát dobyl Nádir Šáh, bylo již zřejmé, že jsou to oni, kdo má v rukou skutečnou moc. Po Nádir Šáhově násilné smrti v roce 1747 zavraždil ataliq Muhammad Rahim Bi chána Abulfeyze a jeho syna, čímž ukončil Džanidskou dynastii. Od té doby nechali emírové vládnout loutkové chány, až se po smrti Abu al-Gaziho chána otevřeně ujal vlády Šach Murad.

V roce 1868 prohrál emirát válku s Ruským impériem, jehož cílem bylo dobýt celou středoasijskou oblast. Rusko zabralo značnou část území emirátu včetně významného města Samarkandu. Roku 1873 se zbytek emirátu stal ruským protektorátem.Russo-Bukharan War 1868, Armed Conflict Events Database, OnWar.com Zanedlouho jej pak obklopil Turkestánský generální gubernát.

Po Říjnové revoluci v Rusku připadalo reformistům v emirátu, že se s nimi konzervativní emír Mohammad Alim chán odmítá podělit o vládu, a proto se obrátili k ruským bolševikům s prosbou o vojenskou pomoc. V březnu 1920 proto zahájila Rudá armáda útok na Bucharu, který však emírovi vojáci odrazili. V září téhož roku byly však již jednotky Turkestánského frontu, jemuž velel Michail Vasiljevič Frunze, úspěšné a Bucharu dobyly. Bucharský emirát vystřídala Bucharská lidová sovětská republika. Dnes se území bývalého Bucharského emirátu nachází většinou v Uzbekistánu s částmi v Tádžikistánu, Turkmenistánu a v Kazachstánu. Mezi roky 1793 a 1850 k němu patřilo i území dnešního severního Afghánistánu.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Dějiny Střední Asie Kategorie:Zaniklé monarchie Asie Kategorie:Emiráty Kategorie:Buchara Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1920