Mocenská střediska Langobardů v Itálii je název památky světového kulturního dědictví UNESCO (od 2011). Skládá se ze sedmi různých lokalit po celém Apeninském poloostrově spojených s obdobím 6. – 8. století, kdy celé Itálii dominovali Langobardi (původem ze severní Evropy). Zahrnuje pevnosti, kostely, kláštery a řadu dalších staveb. Budovy svědčí o velikém kulturním úspěchu Langobardů, kteří rozvíjeli vlastní specifickou kulturu. Roku 568 dobyli severní Itálii a založili zde Langobardské království, které existovalo až do roku 774, kdy je dobyl Karel Veliký a na jeho území vzniklo italské království.
Langobardská syntéza architektonických stylů znamenala přechod od starověku do evropského středověku, čerpala z odkazu starověkého Říma, křesťanské spirituality, byzantského vlivu a germánské severní Evropy. Langobardi sehráli významnou roli v duchovním a kulturním rozvoji raně středověkého evropského křesťanství, zejména posílením klášterního hnutí.
Přehled lokalit zóna Gastaldaga a biskupský komplex v Cividale del Friuli památková zóna s klášterním komplexem San Salvatore-Santa Giulia v Brescii castrum s věží Torba a chrám mimo opevnění Santa Maria foris portas v Castelseprio bazilika San Salvatore ve Spoletu chrám Clitunno Tempietto v Campello sul Clitunno komplex Santa Sofia v Beneventu svatostánek San Michele v Monte Sant'Angelo
Fotogalerie
Externí odkazy
Kategorie:Langobardi Kategorie:Světové dědictví (Itálie)