Občanská demokratická aliance (zkratka ODA) byla česká středopravicová konzervativně liberální politická strana, fungující mezi lety 1990 až 2007. Vznikla krátce po sametové revoluci, sehrála důležitou roli v rámci Občanského fóra a později Čtyřkoalice. Jejím zakládajícím předsedou byl Pavel Bratinka, zanikla pod předsednictvím Jiřiny Novákové. Na evropské úrovni byla členkou Evropské liberální, demokratické a reformní strany.
Vznik a historie strany Počátky Občanské demokratické aliance sahají až do roku 1978, kdy Daniel Kroupa založil seminář pro mladé filosofy nazvaný Kampademia.Adéla Gjuričová, Michal Kopeček, Petr Roubal, Jiří Suk a Tomáš Zahradníček: Rozděleni minulostí: Vytváření politických identit v České republice po roce 1989, s. 253. http://www.usd.cas.cz/wp-content/uploads/2010/01/rozdeleni_minulosti.pdf Zastřešující organizací této skupiny se stalo Hnutí za občanskou svobodu (zkracováno HOS), založené 15. října 1988. V Hnutí za občanskou svobodu se vytvořila dvě významná křídla: budoucí jádro Občanské demokratické aliance kolem Pavla Bratinky a Daniela Kroupy; a budoucí jádro Křesťansko-demokratické strany kolem Václava Bendy. ODA se od KDS rozlišovala takto: „V ODA byli lidé, kteří uznali křesťanské hodnoty za natolik posvátné, že odmítli jejich zatahování do politických her. Politicky však nebyl nikdo nikdy bližší ODA než KDS.“
Občanská demokratická aliance vznikla ještě v podzimních dnech roku 1989, oficiálně zaregistrovaná ministrem vnitra byla na jaře roku 1990. Jejím zakládajícím předsedou byl Pavel Bratinka. Zpočátku působila v rámci Občanského fóra, jehož byla nejpravicovější složkou. Od roku 1990 byli její představitelé v čele nově vzniklého Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci a pak Fondu národního majetku, zatímco představitelům budoucí ODS bylo ponecháno Ministerstvo financí, vliv na veškerý finanční majetek, jeho toky, banky a finanční instituce, úvěrovou a dotační politiku a pak Ministerstvo hospodářství.
Po zániku hnutí Občanského fóra působila ODA samostatně. Ve volbách se obtížně prosazovala v konkurenci s ideově příbuznou Občanskou demokratickou stranou. Obě strany oslovovaly zhruba stejnou skupinu voličů, ODA se tedy od ODS pokoušela distancovat v aspektech občanské společnosti či regionální politiky, byla však vnímána pouze jako jakási ODS s lidskou tváří. Nejvýrazněji se strana vymezovala proti tehdejšímu předsedovi ODS Václavu Klausovi.
V roce 1992 se samostatně účastnila voleb jak do Federálního shromáždění, tak do České národní rady. Zatímco ve volbách do Federálního shromáždění neuspěla ani v jedné komoře, do České národní rady se dostala a obsadila zde 14 mandátů. Programově do voleb 1992 strana zastávala z českých politických stran nejtvrdší stanovisko ke státoprávnímu uspořádání. Požadovala dohodu se slovenskou politickou reprezentací na federativním základu, nebo žádala cestu jednostranného vystoupení České republiky z ČSFR. Společně s Občanskou demokratickou stranou, Československou stranou lidovou (dnes KDU-ČSL) a Křesťanskodemokratickou stranou zasedla Občanská demokratická aliance ve vládě České republiky (První vláda Václava Klause). Po rozdělení Československa se tato vláda stala vládou nezávislé České republiky. Na místní úrovni získala po komunálních volbách v roce 1994 ODA post starosty či primátora v osmi okresních městech (Český Krumlov, Jeseník, Hradec Králové, Chomutov, Mladá Boleslav, Opava, Tábor, Uherské Hradiště).
Fungování strany bylo silně ovlivněno mnoha skandály především finančního rázu. Naposledy se ODA sama účastnila voleb v roce 1996, kdy se rovněž dostala s 13 mandáty jako nejmenší strana do Poslanecké sněmovny. Po uzavření staronové koalice s ODS a KDU-ČSL se stala nejmenší stranou v druhé Klausově vládě. Po skandálech s financováním ODS však ministři za ODA podali na podzim roku 1997 demisi, následovanou vládní krizí. Členové ODA zasedli ještě v úřednické vládě Josefa Tošovského, ale po předčasných volbách v roce 1998 z Poslanecké sněmovny vypadli, jelikož se jich neúčastnili.
O něco úspěšnější byla ODA v Senátu, již v roce 1996 získala sedm senátorů (mezi nimi budoucí ministr kultury Václav Jehlička, zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová či prezidentská kandidátka Jaroslava Moserová). Po roce 1998 uzavřela ODA společně s dalšími středopravicovými stranami (KDU-ČSL, Unie svobody a Demokratická unie) tzv. Čtyřkoalici, oponující stranám tzv. Opoziční smlouvy. Pro její dluh však byli členové ODA vyškrtnuti z kandidátek Čtyřkoalice do voleb v roce 2002, což znamenalo faktický zánik Čtyřkoalice a od té doby již ODA fakticky pouze přežívala. Ze senátorů jí zbyl jediný – Karel Schwarzenberg. V prosinci roku 2007 si strana sama odhlasovala zánik k 31. prosinci téhož roku. Strana však nezanikla, byla zahájena její likvidace, která trvala až do roku 2016. Likvidátorem strany byl Jaromír Mário Císař, její místopředseda od roku 2002.
Před volbami v roce 1992 si strana půjčila 42 mil. Kč od Československé obchodní banky a Živnostenské banky. V roce 1995 byl dluh, tehdy již ve výši 52 mil. Kč, převeden na Kreditní a průmyslovou banku, v roce 1996 na Českou pojišťovnu. V roce 2002 podnikatel Radim Mastný pohrozil, že dluh od pojišťovny koupí a pošle stranu do konkursu. Členové strany mezi sebou vybrali 12 mil. Kč, nesplacenou část pohledávky ve výši 28 mil. Kč pojišťovna převedla na Nadaci vzdělávacích programů (dnes Nadace Soteria), kterou ovládala rodina Romana Češky. Strana následně nadaci posílal část svých příjmů a to i v době likvidace.
Integrace a dělení Již v roce 1991 bylo zvažováno sloučení s Klubem angažovaných nestraníků, z něhož nakonec sešlo. V roce 1992 do strany vstoupilo křídlo zaniklé Liberálně demokratické strany v čele s Viktorií Hradskou. V březnu 1998 stranu opustilo konzervativní křídlo v čele Ivanem Maškem a vytvořilo Stranu konzervativní smlouvy. K další spolupráci došlo mezi léty 1998 až 2001 s lidovci, unionisty a Demokratickou unií. Po zániku Čtyřkoalice se ještě uvažovalo o sloučení s Evropskými demokraty. Do voleb do Evropského parlamentu kandidovala v rámci Unie liberálních demokratů společně s Unií svobody – Demokratickou unií, Cestou změny a Liberální reformní aliancí.
Volební výsledky Sněmovna lidu Federálního shromáždění VolbyHlasyMandátyPozicePostaveníAbs.%Abs.± 1990v rámci OF 7. Vláda 1992 323 614 3,4 6 9. -
Sněmovna národů Federálního shromáždění VolbyHlasyMandátyPozicePostaveníAbs.%Abs.± 1990v rámci OF 8. Vláda 1992 264 371 2,8 6 13. -
Poslanecká sněmovna náhled|Volební výsledky ve volbách do České národní rady 1992 náhled|Volební výsledky ve volbách do Poslanecké sněmovny 1996 VolbyHlasyMandátyPozicePostaveníAbs.%Abs.± 1990v rámci OF 6. Vláda 1992 383 705 5,9 3 7. Vláda 1996 385 369 6,4 1 6. Vláda 1998 13 — — 2002 24 278 0,5 0 13. —
Senát VolbyPrvní koloDruhé koloMandátyV Senátu celkem+/-Hlasy%Pozice1Hlasy%Pozice119962 222 319 8,1 5. 119 730 5,2 4. 71998 55 554 5,8 5. 52 857 9,8 4. 02000 14 020 1,6 6. 10 697 1,9 6. 12002 8 846 1,3 320033 1 096 5,5 7. 020044 11 085 1,5 8. 15 088 3,2 6. 32006 1 341 0,1 1
1 Podle pořadí získaných hlasů. 2 V roce 1996 byl zvolen celý Senát, jen třetina ale na plných 6 let. 3 Doplňovací volby v obvodě č. 12 – Strakonice. 4 Zahrnuje Karla Schwarzenberga, který byl jako člen ODA navržen Unií svobody - Demokratickou unií.
Zastupitelstva krajů VolbyHlasyMandátyAbs.%Abs.± 2000v rámci Čtyřkoalice
Zastupitelstva obcí VolbyHlasyMandátyAbs.%Abs.± 1990 453 0,0 1994 9 748 434 7,6 781 1998 1 373 831 1,8 554 2002 227 017 0,3 179 2006 43 965 0,0 42
Osobnosti ODA
Předsedové strany Pavel Bratinka (1989–1992) Jan Kalvoda (1992–1997) Michael Žantovský (1997) Jiří Skalický (1997–1998) Daniel Kroupa (1998–2001) Michael Žantovský (2001–2002) Jiřina Nováková (2002–2007)
Další významní členové
Stejnojmenná strana z roku 2016
V roce 2016 založil stejnojmennou stranu podnikatel Pavel Sehnal. Dle svých slov značku ODA zvolil pro usnadnění komunikace apod. a bylo údajně také vypomoženo likvidátorovi původní ODA s likvidací původního subjektu. Jiní členové a zakladatelé původní ODA se však od „obnovené“ strany distancovali, například Daniel Kroupa. U zrodu strany stáli exprezident Václav Klaus a expremiér Petr Nečas.
Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021 změnila strana svůj název na Aliance pro budoucnost.
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Hnutí za občanskou svobodu Čtyřkoalice
Externí odkazy
Oficiální web ODA (web archiv)
Kategorie:ODA Kategorie:Zaniklé politické strany v Česku Kategorie:Politické strany založené roku 1990 Kategorie:Politické strany zaniklé roku 2007 Kategorie:Liberální politické strany v Česku Kategorie:Liberalismus v Česku