Jeskyně Balcarka se nachází jižně od Ostrova u Macochy, v severovýchodní části CHKO Moravský kras, v jádru skalnatého meandru Suchého žlebu zvaného Balcarova skála. Jedná se o jednu z pěti veřejnosti zpřístupněných jeskyní v CHKO Moravský kras. Z hlediska krápníkové výzdoby je často přezdívána jako jeskyně s nejbohatší krápníkovou výzdobou. Na vzniku jeskyně se podílely vody Lopače a Krasovského potoka, jejichž ponory se nyní nachází severně a jižně od jeskyně.

Historie objevení Dle záznamu hlavního objevitele, pana Josefa Šamalíka, byla jeskyně Balcarka v Balcarově skále poprvé objevena roku 1923. Tehdy na východní straně Balcarovy skály několik dělníků zjistilo průvan, který vycházel z jednoho ze skalních otvorů. Tím tak dne 16. června roku 1923 objevili první krápníkově bohatě zdobenou prostoru, kterou nazvali Popeluška.

„Jeskyně není veliká, ale krásná. Vpředu jsou dvě kaple, v jedné dokonce kamenný oltář. Jsou bíle dekorované, zdobené travestýny a krápníky různých tvarů. Po pravé straně jest okraj jeskyně zdobený velkým množstvím bílých krápníků, roztodivně vytvořených. Prostora, jež byla balvany a hlínou zanesena, byla uvolněna, prolámán jiný vchod a zároveň jeskyňka zpřístupněna i z horní části. Celý vnitřek jeskyňky, nejen vrch a boční stěny, ale i spodek jest bílý a velkým množstvím krápníků zdobený. Z krápníků vyniká velký, na způsob turecké šavle zakřivený krápník, zvaný Handžár. proti němu stojí kuželovitý stalagmit. Dělníci pojmenovali jeskyni mým jménem. Já ji však pojmenoval Popeluškou..."

Průkopové práce postupně pokračovaly dál od Popelušky, avšak se nikomu nepodařilo dostat se do dalších částí jeskyně. Zvrat nastal až v únoru roku 1924. Na povrchu napadl sníh a Šamalík si všiml, že v malém závrtu, který se nacházel navrchu Balcarovy skály, postupně sníh odtává. A tak se dne 22. února roku 1924 spustil komínem až na dno do jeskyně. Z tohoto místa pak pokračoval postupný průzkum a objevování dalších částí. V kooperaci s tímto průzkum docházelo také k úpravě jeskyně pro veřejnost. Ta byla za finanční pomoci Akciové společnosti Moravský kras zpřístupněna na Velikonoční neděli roku 1925.

Šamalík Balcarku objevoval až do své smrti v roce 1948, kdy vznikla pro návštěvníky prohlídková trasa téměř ve shodné podobě, jako ji známe dnes. Malou změnou pak byly roky 2007-2009, kdy byla jeskyně z důvodu kompletní rekonstrukce uzavřena.

O jeskyni Balcarka je místně považována za jednu z krápníkově nejbohatších jeskyní. Krápníková výzdoba prostor jeskyně Balcarky je velmi bohatá, a to jak množstvím a rozmanitostí tvarů, tak barevností, přestože jeskyně neleží hluboko pod povrchem ( denivelace, tedy výškový rozdíl jeskyně, je 40 metrů). Stropy jsou pokryty velkým množstvím brček, hůlkovitých a mrkvovitých stalaktitů. Stěny tvoří členité sintrové náteky a bradavičnaté sintry, tzv. pizolity. Zajímavé jsou medově zbarvené shluky kalcitových krystalů na dně sintrového jezírka v prostoru zvaném Pohádka. Krápníková výzdoba byla částečně poškozena během zpřístupňovacích prací v první polovině 20. století. Jeskynní systém vznikl v tektonicky silně narušených vilémovických vápencích macošského souvrství, v těsné blízkosti hranice s křtinskými vápenci líšeňského souvrství. Chodby Balcarky mají spletitý půdorys.

Již odnepaměti charakterizoval tuto jeskyni portál, nacházející se na svahu Balcarovy skály. Z klenutého portálu, který je dobře viditelný z okolí a měří 6 m na šířku a 5 m na výšku, vede asi 40 m dlouhá chodba, zakončená hlinitými nánosy. Z této chodby pokračuje průkop, dnes upravený jako schodiště, do nižších částí jeskyně.

Jeskynní systém se směrem k jihovýchodu rozvětvuje a má dvě výškové úrovně, propojené velkými síněmi, dómy a komíny. Mezi nimi se nacházejí převážně úzké průchody, které byly často uměle rozšířeny při průzkumu a zpřístupněny postupně veřejnosti.

Významnou prostorou jsou dnes pojmenované Wilsonovy rotundy, což je systém dvou rotund (zhruba 10 metrů vysokých), které spojuje jeden společný strop. Nynější krápníková výzdoba tvoří takzvané jeskynní kaskády. Největší prostorou Balcarky je Velký dóm, s rozměry 65 metrů na délku, 15 až 25 metrů na šířku a až 10 metrů na výšku. Má ledvinovitý, protáhlý tvar. Vznik prostory je spojen s vnikáním vody do jeskyně četnými komíny ve stropě, kteréže ve své podstatě nedosahují až na povrch.

Současná podoba je výsledkem řícení stropních částí vápenců, které pokryly dno dómu. Vstupní část je přerušena závrtovou propadlinou se spadlým skalním blokem, s neznámým pokračováním.

Nejbohatší prostorou na krápníkovou výzdobu je Galerie, nacházející se ve druhém patře jeskyně. Zde najdeme četné stalagmity, stalaktity a stalagnáty a také několik brček, které při zacpání tvoří takzvané vosí báně. Galerie je dnes propojena s takzvanou Přírodní chodbou, kde na stěnách a stropech nalezneme bohatou krápníkovou výzdobu. Tato prostora je také zajímavá tím, že je jediná, která nebyla uměle prokopána při objevování jeskyně ve 20. století. Z chodby se dostaneme do Dómu Zkázy, který vznikl prořícením stropů jeskynních pater a tvoří tak vysokou prostoru s bloky stropu, které překrývají dno. Tento dóm je dlouhý 30 m, široký až 18 m a vysoký 10 m.

Další část trasy pokračuje kolem stropu Rotund do Objevitelského dómu, kde stěny a strop tvoří povlaky kašovitého sintru – nickamínku. V prostoru zvaném Popeluška, který je pojmenován právě po šedavém zabarvení vápence se nachází dominanta Balcarky – stalaktit Handžár, který má jeskyně ve svém znaku. Ten vznikl za pomocí stékající kapky a průvanu, který krápník zakřivil. Z důvodu krádeže při zpřístupňování jeskyně se dnes jedná již pouze o repliku.

Jeskyni provozuje Správa jeskyní České republiky s otevírací dobou od března do listopadu. Přes zimní období je jeskyně uzavřena z důvodu hibernace netopýrů a vrápenců. Těch se tu pohybuje okolo 700 jedinců, z nichž značnou převahu tvoří populace vrápenců malých.

Odkazy __BEZOBSAHU__ Reference

Literatura

Externí odkazy

Oficiální webové stránky jeskyně Balcarka - informace o návštěvě, mapa Jeskyně Balcarka na Facebooku a na Instagramu Balcarka na www.mojebrno.jecool.net

Kategorie:Jeskyně v Moravském krasu Kategorie:Ostrov u Macochy Kategorie:Zpřístupněné jeskyně v Česku