Jaromír Dadák (30. května 1930 Znojmo – 27. prosince 2019 Praha) byl český hudební skladatel a dirigent.
Život Na hudební škole ve Vsetíně se vzdělával ve hře na klavír a hudební teorii u Janáčkova žáka Stanislava Mráze, po němž převzal na jeden rok vedení sboru reálného gymnázia ve Vsetíně, kde studoval. Na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně místo původně zamýšleného studia hry na klavír studoval v letech 1950–1956 dirigování u Františka Stupky, Bohumíra Lišky a Břetislava Bakaly a současně byl soukromým žákem Miloslava Ištvana ve skladbě. Kromě toho začal sbírat lidové písně na Valašsku, stal se spoluzakladatelem a externím dirigentem Brněnského rozhlasového souboru lidových nástrojů a krátce i šéfdirigentem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V letech 1956–63 byl zaměstnán jako redaktor pro lidovou píseň a hudební režisér Československého rozhlasu v Ostravě, kde založil dva folklorní soubory a Ostravský rozhlasový orchestr, jehož byl dirigentem. Poté byl tajemníkem ostravského tvůrčího centra Svazu československých skladatelů (1967–69), ředitelem státního symfonického orchestru Moravská filharmonie v Olomouci (1969–71), spoluzakladatelem a uměleckým vedoucím Slezského souboru Heleny Salichové (1977), členem výboru Českého hudebního fondu (1993–95), členem výboru Ochranného svazu autorského (1995–99), předsedou Společnosti českých skladatelů, náležející do Asociace hudebních umělců a vědců (1993–98) a posléze managerem a dramaturgem hudebního festivalu Dny soudobé hudby Praha (1995–2000).
Pro svou politickou orientaci byl v době komunistického režimu, s výjimkou let 1967–71, jako umělec diskriminován. V letech 1955–56 byl závozníkem a potom horníkem na dole v Milíně u Příbrami, v letech 1974–79 pracoval jako úpravář vody a strojník ve vodárně v Ostravě – Nové vsi a v letech 1981–91 žil na Slovensku, kde spolupracoval s předními folklorními soubory. Folklór i jeho zpracování byly žánry komunistickou estetikou hodnocené jako pozitivní.
Byl uznávaným znalcem a aranžérem moravských a později slovenských lidových písní a folklorní vlivy se projevují i v mnoha z jeho několika desítek komorních a orchestrálních skladeb, z nichž byly v domácích soutěžích oceněny symfonická báseň Už nikdy více (1960), varhanní skladba Per aspera ad astra (1972), cyklus moravských lidových písní v úpravě pro dětský sbor Kole májky táncujce a folklórní skladba Na horách, na dolách (1981). Jeho poslední skladbou je Modlitba pro smíšený sbor na text písně Hospodine, pomiluj ny (2014). Jeho manželka, klavíristka, cimbálistka a pedagožka Ludmila Dadáková (narozena 23. ledna 1940), byla inspirátorkou a interpretkou Dadákových cimbálových skladeb.
Hudební dílo
Orchestrální skladby
Komorní skladby
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští dirigenti Kategorie:Absolventi Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění Kategorie:Narození ve Znojmě Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Narození 30. května Kategorie:Úmrtí v roce 2019 Kategorie:Úmrtí 27. prosince Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži