Osek je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Strakonice. Panské sídlo stojí v Oseku od patnáctého století. Původní tvrz byla přestavěna nejprve v renesančním slohu, ale dochovaná podoba je výsledkem úprav z devatenáctého století a zejména novobarokní přestavby z roku 1911. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka. V zámku sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením.
Historie Předchůdcem zámku bývala tvrz, kterou v patnáctém století založil rod Oseckých z Brloha. Prvním z nich byl Absolon z Brloha připomínaný roku 1442. Po něm následoval Jan, který v Oseku sídlil do roku 1489. Na počátku šestnáctého století tvrz patřila bratrům Petrovi a Absolonovi a posledním příslušníkem rodu byl Jan Osecký z Brloha uváděný roku 1529. Zemřel jako bezdětný a osecký statek po něm zdědily sestry Dorota, Lidmila a Kateřina, které jej prodaly i s dalším majetkem Jiřímu Čejkovi z Olbramovic. Jiří potom žil v Oseku až do své smrti v roce 1576. Jeho starší synové zdědili Brloh a Rovnou, ale Osek připadl nejmladšímu Václavovi, který zemřel krátce před rokem 1593. Někdy během druhé poloviny šestnáctého století byla tvrz renesančně přestavěna. Václavovi synové se rozdělili o majetek tak, že starší Jiří získal Osek a Zdeněk Kbelnici. Jiří však svůj podíl postoupil Zdeňkovi, který poté v Oseku sídlil do roku 1623, kdy mu byl majetek zkonfiskován za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620. Někdy v té době vesnici i s tvrzí vypálili císařští vojáci.
Hned roku 1623 Osek koupil místodržící Karel z Lichtenštejna a obratem jej prodal Ferdinandu Rudolfovi Lažanskému z Bukové. Jeho syn Maximilián Lažanský připojil Osek k Bratronicím a osecká tvrz už sloužila pouze jako sídlo úředníků. Lažanští z Bukové Osek vlastnili do roku 1737. Po smrti Adama Lažanského byl v roce 1739 prodán v exekuční dražbě Františku Janovskému z Janovic. Statek v té době tvořila tvrz s pivovarem, dvory v Oseku a Kbelnici a vesnice Osek, Petrovice, Kbelnice, Sedlíkovice a Paračov.
Janovským patřil Osek jen krátkou dobu. Brzy jej získal Jindřich Vítanovský z Vlčkovic a nejspíše už před rokem 1750 ho koupila hraběnka Marie Aloisie Rajská z Dubnic, rozená Morzinová. Její syn František Václav Rajský z Dubnice statek prodal Matyášovi Janu Kučerovi z Prahy, od jehož syna jej roku 1825 získali manželé František a Josefa Daubkovi. Rytíř Eduard Daubek spolu se svým stejnojmenným synem nechali osecký zámek upravit a přestavět v novobarokním slohu. Významná přestavba proběhla roku 1911 podle projektu vídeňského architekta Huga Leuthendorfa. Po Eduardovi mladším zámek zdědila manželka Marie a od roku 1945 jej spravoval československý stát.
Stavební podoba Jednopatrový zámek má čtyři křídla postavená kolem malého nádvoří. Střed hlavního průčelí zdůrazňuje rizalit, nad kterým stojí hranolová věž. Do dvora se vjíždí průjezdy v severním a jižním křídle. Ve východním křídle se dochovaly zdi bývalé tvrze a renesanční hřebínkové klenby. Pokoje v prvním patře jsou zdobené štukováním a alegorickými nástěnnými obrazy od malíře Bohumila Doubka. Součástí zámku je bývalá kaple Nanebevzetí Panny Marie (podle Karla Třísky byla zasvěcena svatému Janu Nepomuckému) s valenou klenbou a novogotickým oltářem. Malíř Jiří Rejsek kapli v roce 1972 vyzdobil dvěma medailóny. Součástí památkově chráněného areálu je anglický park z počátku dvacátého století.
Odkazy
Reference
Související články Seznam zámků v Jihočeském kraji
Externí odkazy
Kategorie:Novobarokní zámky v okrese Strakonice Kategorie:Tvrze v okrese Strakonice Kategorie:Kulturní památky v okrese Strakonice Kategorie:Osek (okres Strakonice)