Karel Rélink, narozen jako Röhling24. června roku 1919 byla povolena změna příjmení z Röhling na Rélink , křtěný Karel Vilém Jan (3. srpna 1880 Praha – 6. května 1945 KřivoklátTištěné zdroje, mimo matriku, uvádějí jako datum úmrtí pouze „květen 1945“) byl český malíř a ilustrátor, antisemita a kolaborant s nacisty.
Život náhled|vlevo|Karel Rélink, kresba ze služby v armádě (Arad 1915) náhled|Emanuel Moravec zahajuje Rélinkovu výstavu Židobolševismus metla lidstva, Praha 1943
Mládí Narodil se v rodině pražského kupeckého (obchodníka) Gabriela Röhlinga (1851–1882) a jeho manželky Josefy, rozené Chrsové (1848–1898). Měl čtyři sourozence, z nich pouze starší bratr Vladislav Röhling, rovněž ilustrátor, malíř a grafik, se dožil dospělosti. Otec zemřel, když byl Karlu Rélinkovi rok. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a poté nastoupil na Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Václava Brožíka. Po studiích pobýval v Paříži, první světovou válku prožil jako plukovní malíř 28. pěšího pluku.Zážitky zpracoval do knižně vydaného alba Utrpení českého vojáka v poli 1914–1918.
Rodinný život a změny příjmení Dne 24. dubna 1907 se v Praze oženil s Boženou Kösslerovou (1888–1945). Manželka byla též literátka, přispívala zejména do Ženských listů a Národní politiky. Knižně jí vyšly dvě publikace inspirované Francií, které ilustroval její manžel.NK ČR: autoritní záznam Rélinková Božena
V roce 1908 se manželům Rélinkovým v Paříži narodila dcera Renée, která zemřela v roce 1927 jako devatenáctiletá.
O tom, jak se Karel Rélink přizpůsoboval době svědčí, že se narodil jako Karel Röhling, ale po vzniku Československa si v roce 1919 příjmení úředně změnil na Rélink. Za německé okupace navrátil příjmení zpět na německou pravopisnou verzi Röhling. Na razítku, kterým označoval své písemnosti, se po tomto přejmenování psal jako Karel Rélink–Röhling.Galerie Platýz: Karel Rélink, Křivoklát
Protižidovské postoje Již v roce 1925 proběhla v Klementinu Rélinkova výstava kreseb, které měly ilustrovat výroky Talmudu. (Knižně vydáno jako Zrcadlo Židů 1925 a 1936.) Výstava byla policejně uzavřena a po odstranění některých kreseb znovu otevřena. K. J. Beneš v Přítomnosti uvedl na základě konkrétních příkladů a stanovisek znalců, že Rélinkem často citovaná autorita prof. dr. August Rohling vědomě falšoval své závěry s tím, že např. nepřesně překládal, odvolával se na neexistující texty a dopouštěl se při interpretaci dalších závažných prohřešků. Ještě v roce 1933 interpeloval poslanec Angelo Goldstein ministra vnitra, že je Zrcadlo Židů stále rozšiřováno. (dostupné online v NK ČR)
Roku 1940 se na pozvání Josepha Goebbelse uskutečnila propagační cesta českých uměleckých pracovníků po Německu a Nizozemsku. Karel Rélink byl mezi vybranými účastníky.I když se výpravy zúčastnili i kolaboranti jako Vladimír Krychtálek, nelze tak označit všechny členy výpravy.
Jako umělec nebyl Rélink veřejností dlouho přijímán i přesto, že jeho výstava jeho obrazů a „dokumentů“ Žid–nepřítel lidstva se v letech 1939 a 1940 konala v Praze i dalších městech. Oficiálního uznání se mu dostalo až v březnu 1942, kdy proběhla slavnostní vernisáž výstavy Židobolševismus-nepřítel lidstva a jiné obrazy. Tuto výstavu zahájil nejpřednější kolaborant ministr Emanuel Moravec. Zdobil ji portrét Adolfa Hitlera (sám Hitler přijal, jako jediné dílo českého umělce, Rélinkův obraz V Tvých šlépejích, svatý Václave, kde nad světcovou svatozáří byl namalován hákový kříž).Holocaust.cz: Antisemitská literatura v době nacistické okupace
Závěr života V roce 1943 byl jmenován uměleckým správcem hradu Křivoklátu, v této funkci setrval do konce války.
Dne 6. května 1945 spáchal společně se svou manželkou sebevraždu. (Jako příčina smrti je uvedena „otrava neznámým narkotikem“.) Oba sebevrazi byli pochováni 9. května 1945 na křivoklátském hřbitově
Dílo Z díla Karla Rélinka si trvalejší hodnotu zachovala kniha vzpomínek Pražská bohéma. K výtvarnému dílu uvedl Ottův slovník naučný: „Jeho perokresby připomínají na kresby Maroldovy a Rélink ovládá tyto práce velmi zručně.“ Naopak Jaroslav Durych použil pro Rélinka v časopise Rozmach výraz „akademický natěrač“. (dostupné online v NK ČR)Zdroje připisují výraz „akademický natěrač“ Karlu Durychovi. Redaktorem časopisu Rozmach však byl Jaroslav Durych.
Knižní vydání – ilustrace náhled|Karel Rélink, Řídících Márinka (1935) náhled|Karel Rélink: Vývin židomarxisty (1938) Ze známějších autorů ilustroval Karel Rélink např. knihy Popelky Biliánové a Felixe Háje.
Vlastní literární díla Pražská bohema (Vzpomínky na vynikající české umělce; Praha, B. Kočí 1928, 1929, Jelínek 1944, 1945) 28. pluk "Pražské děti" (osmadvacátníci, veselí kluci, ve válečné vichřici; Praha, Nebeský a Beznoska, 1932)
Antisemitské publikace (vlastní díla) Zrcadlo židů, Žid podle Talmudu (Dle známých badatelů rabín. liter. jako: dr. De Lemarque-a, Pontigue, Drumonta, dr. Briemanna [Justus], dr. A. Rohlinga Ljutostanského; Praha, nákladem vlastním, Borský a Šulc (distributor) 1925 a Vlastenecká akce 1939) Spása světa (ubozí, pronásledování židé, úvahy z denníku pravého humanisty; Praha, J. S. Schořík, 1926) Nenažranski, ministr, humanista-filistr, čili, "Kdo do tebe tvrdou palicí - ty na něho měkkou (ministerskou) stolicí" (ruská veršová hra, pro loutkové divadlo, o třech jednáních s prologem; Praha, J. S. Schořík 1927) Vývin židomarxisty (Praha, nákladem vlastním, 1938)
Příspěvky do časopisů (výběr)
Volná tvorba (výběr)
Agitační plakáty
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští kolaboranti za druhé světové války Kategorie:Členové Národního souručenství Kategorie:Antisemitismus v Česku Kategorie:Sebevraždy v Česku Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Narození 3. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Křivoklátě (městys) Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 6. května Kategorie:Čeští malíři 19. století