Bedřich Beneš Buchlovan (21. dubna 1885, Tučapy – 9. září 1953, Uherské Hradiště), vlastním jménem Bedřich Beneš, byl moravský učitel, spisovatel, překladatel z němčiny a polštiny a knihovník.
Život Narodil se v rodině učitele Bartoloměje Beneše a Marie rozené Novákové. Měl dva mladší sourozence: Zdenku (1887) a Miroslava (1889–1889). R. 1911 se oženil s Miladou rozenou Hanákovou (zemřela 1918) s níž měl dva syny: Ivana (1912) a Milana (1916–1942). Z druhého manželství (svatba 1919) s Marií rozenou Ondráčkovou (1895–1979), měl Ludmilu (1919–1921), Dušana (1920–2007) a Marylu (1922–1937).
Bedřich Beneš po maturitě na reálném gymnáziu v Uherském Hradišti šel ve šlépějích svého otce a pokračoval ve studiu na učitelském ústavu v Kroměříži (1901–1905).
Po studiu učil postupně v Břestku (od r. 1906), Zlechově (od r. 1908), Buchlovicích (od r. 1914), Bzenci (od r. 1916) a v Uherském Hradišti (od r. 1918). Inspirován Buchlovicemi začal ke svému jménu připojovat přídomek Buchlovan. R. 1918 se natrvalo přestěhoval do Uherského Hradiště, kde svou profesi spojil s městskou knihovnou (1927–1940) a pak znovu (1945–1950). R. 1920 vystoupil z církve katolické. V letech 1939–1942 byl ředitelem měšťanky ve Starém Městě.
V letech (1930–1941) redigoval periodikum Bibliofil. Pro Výstavu Slovácka 1937 připravil její katalog. Pro svou bohatou tvorbu byl uznávaným členem Moravského kola spisovatelů (1913–1948). Byl autorem 70 beletristických titulů, 8 překladových knih z polštiny a němčiny a 30 odborných publikací o literatuře, výtvarném umění a krajových průvodců. Ještě v roce 1953 pořádal ve Slováckém muzeu výstavu ke stému výročí vydání Kytice.
Jeho život provázely osobní tragédie. První syn zemřel již ve věku dvou let, Milan Beneš, který se stal také učitelem, byl umučen v koncentračním táboře. Zemřela i jeho první žena. Dcera z druhého manželství zemřela v patnácti letech.
Měl zálibu ve sbírání ex libris a grafiky, v letech 1930–1941 byl redaktorem časopisu Bibliofil. Tato sbírka je dnes ve fondu Galerie výtvarného umění v Ostravě Používal pseudonymy: Beneš Buchlovský, Beneš z Kola, Ben Walther, Benno Boria, B. Wolfram-Neděle.
Ve své době představoval výraznou osobnost kulturního života v Uherském Hradišti. Vynikl jako znalec a vydavatel místních pověstí. náhled|Hrobka rodiny B. Beneše Buchlovana na hřbitově v Mařaticích Zemřel 9. září 1953 v Uherském Hradišti a byl pohřben v rodinné hrobce na hlavním městském hřbitově v Mařaticích. Literární pozůstalost je uložena ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.
Dílo Jako spisovatel se věnoval poezii i próze. Sepsal povídky z hradišťského kraje, životopisy spisovatelů a malířů 19. století. V roce 1992 byla Okresní knihovna v Uherském Hradišti přejmenována na Knihovnu Bedřicha Beneše Buchlovana.
Próza Za naším huménkem: povídky o dětech – Uherské Hradiště: Ferdinand Sukaný, 1912 Z našeho deníčku: co psaly děti – Bystřice pod Hostýnem: Karel Svoboda, 1914 Buchlovská knížka: pověsti – vyzdobil Karel Dvořáček. Bzenec: Karel Dvořáček, 1918 Kvítí různých zahrad: sborník původních prací literárních a uměleckých – BBB et al. Prostějov: Beseda, 1920 Sedm synků Jestřábíků: povídky o dětech – Brno: Karel Dvořáček, 1921 Povídky o malířích – 1921 Halouzka s deseti lístky – Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého, 1925 Nejposlednější dobrodružství Leona Cliftona – s kresbami Jana Konůpka. Praha: Josef Hladký, 1925 Rozličné čtení – Praha: Státní nakladatelství, 1925 Krymský zajatec a jiné příběhy – obrázky kreslil Alois Moravec. Praha: J. Hladký, 1926 Sedm očí naproti – frontispice a vignety nakreslil a obálku navrhl Ruda Kubíček. Brno: Moravské kolo spisovatelů (MKS), 1927 Povídečka – vyzdobil Ruda Kubíček. Uherské Hradiště: soukromý tisk, 1928 Pěkně vás vítám – Bedřich Beneš-Buchlovan (dále BBB); Prapor – Melchiori; z italštiny Mirča. Hranice: J. Hladký, 1928 Besídky o básnících – Hradec Králové: A. Novotný, 1930 Oživené kameny a střípky: obrázky z dávnověku – kresby Jana Konůpka. Brno: Ústřední spolek jednot učitelských (ÚSJU), 1930 Ožehnutí – Brno: MKS, 1931 O třech bosých detektivech – ilustroval M. Paša. Praha: Josef Hokr, 1933? Podívat se do Bylan: román – Praha: Vilém Šmidt, 1948 Pověsti hradu Buchlova – Uh. Hradiště: Regnum Dei-Rd, 1998 Na holém kopci – ilustrovala Kamila Brůčková. Uh. Hradiště: Knihovna BBB, 2015 [První vydání vyšlo pod názvem Oživené kameny a střípky]
Poezie Marcel Schlaf, jeho sny, pokoušení a dekadence, jakož i k rozumnému životu navrácení – Přerov: František Radoušek, 1907 Knížka básní didaktických: satiry – Uherské Hradiště: v. n., 1909 Prastrýce Jáchyma Beneše, houslařského tovaryše, cesta na zkušenou – Přerov: 1917 O malíři, Polušce a paní – Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1924 Čtverozvuk – František Taufer, BBB, Vojtěch Martínek, Adolf Veselý. Brno: MKS, 1926
Dramatické práce Pan Rinald a Reginald: loutková hra ve 3 jednáních – Praha-Žižkov: Alexander Storch, 1916 Polykrates: loutková hra ve 3 jednáních – Praha: Antonín Münzberg, 1916 Šestipramenný svazeček loutkových her – Praha: Dědictví Komenského, 1916 Inženýr Robur: loutková hra ve 3 jednáních – Praha: A. Münzberg, 1917 Zbojníci v lese durynském: loutková hra ve 3 jednáních – Praha: A. Münzberg, 1917 Loutkové hry ze Shakespeara – Vršovice: Jaroslav Procházka, 1917 Anička bojovnice: loutková hra ve 3 dějstvích – Brno: Tulla Číhařová-Odehnalová, 1919 Brněnský drak: loutková hra o 3 dějstvích. Brno: T. Číhařová-Odehnalová, 1920 Oslavná scéna ke stému výročí narozenin Boženy Němcové – Brno: T. Číhařová-Odehnalová, 1920 Turek a krásná Katerinka: loutková hra ve 3 jednáních – Brno: T. Číhařová-Odehnalová, 1920 Tři stínohry – Choceň: Loutkář, 1921 Desítka her pro maličké – Choceň: Loutkář, 1925 Don Šajn; Don Quijote; Kejklíř Matičky Boží: tři loutkové hry – Praha: Jindřich Veselý, 1930
Studie Barunčin podzim: o Boženě Němcové – Bzenec: v. n., 1917 Za národní písní: o K. J. Erbenovi – Bzenec: v. n., 1917 Humor na trpkých rtech: o Janu Nerudovi – Bzenec: v. n, 1917 Blaho v zahradě kvetoucích broskví: o Juliu Zeyerovi – Bzenec: v. n., 1918 Brixenský mučedník: o Karlu Havlíčkovi – Bzenec: v. n., 1918 Kníže básníků: o Jaroslavu Vrchlickém – Bzenec: v. n., 1918 Za mořem: o Josefu Václavu Sládkovi – Bzenec: v. n., 1918 Věštec slovanský: O Janu Kollárovi – Brno: v. n., 1919 Z tanečních hodin: O Karolině Světlé – Bzenec: v. n., 1919 Josef Mánes: povídka o malíři pražského orloje: ke stým narozeninám velikého malíře – Praha: Vinohrady: Josef Hladký, 1920 Blažený den: O Aloisi Jiráskovi – Brno: Karel Dvořáček, 1920 Litoměřický požár: o Karlu Hynku Máchovi – Brno: K. Dvořáček, 1920 Hlídka na Dunaji: o J. S. Macharovi – Brno: K. Dvořáček, 1921 Besídka Prolog a Epilog: sto let českého básnictví – Brno: K. Dvořáček, 1921 Hlas Tatry: slovenští básníci – Brno: K. Dvořáček, 1921 Joža Uprka: k jeho šedesátce: o malíři Slovácka – Praha: Josef Hladký, 1921 Pět obrázků o Karlu Havlíčkovi Borovském – Praha: Státní nakladatelství, 1921 Plachý samotář: o Svatopluku Čechovi – Brno: K. Dvořáček, 1921 Strakonická idylka: o F. L. Čelakovském – Brno: K. Dvořáček, 1921 Moje barva červená a bílá: povídka o Karlu Havlíčkovi Borovském – Ilustroval a obálku navrhl prof. O. Cihelka. Brno: Epos, 1932 Ta hradišťská brána: o umělcích, kteří tudy šli – Uh. Hradiště: A. Kiesswetter, 1933 Náš druhý president knihomil – Praha: s. n., 1935 O malíři Slovácka. Vyprávění o Jožovi Uprkovi, Uherské Hradiště 1940 Soupis knižní ilustrace Adolfa Kašpara, Praha 1942 Nezávislé závislosti. Capriccio na okraj leptů Jana Konůpka, Praha 1946 Josef Hodek: malíř a grafik; s B. Polanem. Plzeň: 1947 Zlatá kaplička nad Vltavou: povídky o mistrech české opery – kresbami vyzdobil Stanislav Kulhánek. Praha: Vilém Šmidt, 1948 Vlastivědný sborník okresu uhersko-hradištského – [Antonín Řihák; Literární slovníček hradišťského okresu – Bedřich Beneš Buchlovan; Ladislav Hosák, Vilém Hrubý, Josef Hubáček, Tomáš Loprais, Josef Pospíšil, Vojslava Pruchová, Jaroslav Němec, Jiří Radimský]. Uh. Hradiště: Vlastivědná sekce Okresní osvětové rady, 1948 Villon: básník – šibenec – úvod Bohumil Marčák. Uh. Hradiště: Knihovna BBB, 1993
Překlady Soud: román, KDA – Stanisław Przybyszewski. Praha, Kamilla Neumannová, 1917 Anhelli – Juliusz Słowacki. Praha: Jan Otto, 1919 Protesilas a Laodamie: tragédie – Stanisław Wyspiański. 1920 Příhody barona Prášila, Josef Hladký, Praha 1924, přeložil Bedřich Beneš Buchlovan. Lambro, povstalec řecký – Julius Slowacki. Praha: Jan Otto, 1926 Loreley – Heinrich Heine; kreslil Jan Konůpek. Uherské Hradiště: v. n., 1928 Romancero: kniha historií – Heinrich Heine. Praha: Václav Petr, 1929 Básník a buřič: (vypravování o děkabristovi) – Jurij Tynjanov; překlad A. Pohla; s doslovem Bohumila Mathesia; verše přeložil BBB. Praha: Melantrich, 1931
Bibliofilie/Ex libris Josef Váchal, grafik – Uherské Hradiště-Zlechov: Trojrám, 1914 Kratochvilný příběh Lva Kefase Výtečníka, ...: satirická báseň – Buchlovice: Trojrám, 1914 Měsíce: cyklus dřevorytů – M. Podhajská; BBB napsal úvod. Buchlovice: Josef Hladký, 1919 Soubor knižních značek Josefa Hodka: dvanáct dřevorytů: 1919–1920 – úvod BBB. Praha: J. Hladký, 1920? Moderní česká exlibris: poznámky sběratelovy – Praha: Kroužek českých exlibristů, 1926 Bibliofilský půltucet z Moravy – účastníkům prvního zájezdu moravských bibliofilů do Olomouce dne 17. května 1928 věnuje BBB Soubor deseti ex libris, původních dřevorytů – Josef Hrubý; BBB napsal úvod. Praha: v. n., 1927 Nejpěknější povídečka o Marylce. bibliofílie – Nový Jičín: 1928 Bibliofilům k večeři 3.11.1928 [grafika] – R. Kubíček, BBB. V. n., 1928 Soubor dvaceti knižních značek Jana Šembery z let 1925–1927 – BBB napsal úvod. Brno: J. Šembera, 1928 Pamětní list prvé schůzky moravských bibliofilů a exlibristů: v Olomouci dne 17. května 1928 – autoři textů: BBB, Otto F. Babler; dřevoryty přispěli Ruda Kubíček, Arnošt Hrabal, Karel Němec; autoři básní: Vojtěch Martínek, Oldřich Zemek, Alfons Sedláček. Olomouc: v. n., 1928 Balada o sběrateli exlibris – s dřevoryty Josefa Hodka; prvních padesát výtisků do kůže svázal knihař Karel Šilinger v Plzni. Hranice: Josef Hladký, 1928 Pamětní list ... schůzky Moravských bibliografů – dřevorytem doprovodili M. Mrkvičková-Hlobilová, Ferdiš Duša; za redakce BBB; v úpravě Rudy Kubíčka; suchou jehlou doprovodil Alois Fišárek; dřevoryty vyzdobil a typografickou úpravu navrhl Petr Dillinger. Uherské Hradiště: 1928–1938 Zápisník zmizelého: básně samoukovy: bibliofilie – pro toto vydání Zápisníku zmizelého, cyklu písní neznámého autora-samouka, upravil text a předmluvu napsal BBB. Plzeň: Josef Hodek, 1928 Druhý soubor ex libris: litografie – Ruda Kubíček; úvodní slovo napsal BBB. Uherské Hradiště: R. Kubíček, 1929 Pamětní list druhé schůzky moravských bibliofilů a exlibristů v Kroměříži 12. V. 1929 – redakci vedli BBB a Josef Hladký; dřevoryty K. Tondla, K. Mináře a K. Svolinského. Hranice: 1929 Padesátka z mého maroquinového zápisníčku: bibliofilie – kresba a typografická úprava Karla Svolinského. Hranice: J. Hladký, 1930 Odběhlá matka: bibliofilie – z moravských národních písní s nápěvy sebraných od Fr. Sušila; text přehlédl BBB. Uh. Hradiště: Klub přátel umění, 1930 Pamětní list schůzky moravských bibliofilů a exlibristů ... – redakce BBB; úprava Ruda Kubíček. Uherské Hradiště: s. n., 1930 Věnováno přátelům knih a ex libris na III. sjezdu moravských bibliofilů Uherského Hradiště 8. VI. 1930: Exlibris BBB: kresby umělců: Vojtěch Preissig, Eduard Milén, Josef Vlček, Ruda Kubíček, Emanuel Frinta. Uherské Hradiště: BBB, 1930 Pamětní list třetí schůzky moravských bibliofilů a exlibristů – za redakce BBB. Uh. Hradiště: 1930 Bibliofil: časopis pro pěknou knihu a její úpravu. Ročník VIII – O. F. Babler, BBB, Alois Fosek, Josef Hladký, Jaroslav Krejzlík, Ruda Kubíček, Edward Kvasnička, J. H. Štěrba, Stanislav Švehla; redaktor BBB. Uh. Hradiště, SMK, 1931