Čechovští () byl původně polský šlechtický rod z Čechovic ležících jihozápadně od Varšavy ve Varšavském kraji, jehož jedna z rodových větví přesáhla do historického Slezska, které bylo do roku 1742 součástí zemí Koruny české.
Historie rodu Rod měl ve znamení sekyru (okszu) a je doložen již roku 1416, jmenovitě narozením Wojciecha, syna Jana, majitele Čechovic. Jiná zmínka pochází z roku 1580 při výčtu dědiců panství. V roce 1605 Jerzy, syn Wojciecha Gosky a jeden z podílníků panství, svůj majetek zastavil, jeho bratr Piotr roku 1611 svůj díl prodal.
Čechovští se postupně rozdělili na několik rodových větví, z nichž jsou nejpozději v 17. století doloženy přídomky tohoto rodu, jmenovitě: Michalik, Swiątek, Goska, Serafinek, Rzemień. Členové rodu jsou doloženi ještě v 19. století, kdy roku 1849 synové Jakóba museli prokázat svůj urozený původ.
Slezská větev V roce 1638 jsou bratři (popř. bratranci) Jakub a Marcin Čechovští uváděni jako majitelé čechovického rodového zboží, kdy vystupovali jako svědci šlechtického původu Vavřince Vladislava Čechovského, který byl synem jejich strýce Stanislava a v uvedeném roce 1638 byl zaměstnán u vratislavského biskupa Karla Ferdinanda Vasy. Podle Josefa Pilnáčka se Čechovští (který počeštil jejich rodové jméno) v Dolním Slezsku usadili i později a v roce 1683 měli být připomínáni opět ve službách vratislavských biskupů.
Odkazy Reference
Literatura
Kategorie:Polské šlechtické rody Kategorie:Slezské šlechtické rody Kategorie:Arcidiecéze vratislavská