Biskupský pivovar je soubor několika objektů různého stáří a účelu v Kroměříži ve Zlínském kraji. V roce 1973 byl areál Biskupského pivovaru zapsán do státního seznamu kulturních památek. Jeho počátky se datují do 16. století, v 17., 19. a na počátku 20. století byl rozšiřován a přestavován.
Areál stával od nepaměti za hradbami města v místech, kde se říkalo Na Kopečku na Sladovnickém předměstí (původně sladovny měšťanských nákladnických domů umístěných za hradbami města kvůli manipulaci s otevřeným ohněm) za Mlýnskou branou, kde se nacházelo hospodářské zázemí Arcibiskupského zámku, biskupský mlýn (později zámecká vodárna) a biskupská mincovna.Informační tabulky "MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE KROMĚŘÍŽ", text Spáčil, Jindřich, Kroměřížské technické služby, s.r.o., Kroměříž
Popis areálu Areál pivovaru tvoří soubor staveb různého stáří se složitým stavebním vývojem. Vjezd do areálu ve směru z centra města je z křižovatky ulic Na Kopečku a Malý Val kolem domu zvaného Prinzhaus (při schůzce císaře Františka Josefa I. a cara Alexandra II. v roce 1885 zde byl ubytovan korunní princ Rudolf s chotí a některá ruská velkoknížata). Druhý vjezd ve směru od Štěchovic (až do roku to byla 1849 samostatná obec) je z křižovatky ulic Na Kopečku a Chobot. Nejstarší částí areálu je humno ve dvou jednopatrových budovách se sedlovými střechami, uvnitř čtyřlodním prostorem s dvanácti poli valených kleneb. Za ním se v několikapodlažní budově se symetricky řešeným průčelím a sedlovou střechou bez komínu nachází hvozd. Další provozní částí budovy č.p. 1537 je varna – objekt s nízkou sedlovou střechou a vysokými průmyslovými okny. Zbytek objektu tvoří tzv. chladné hospodářství – spilka a štoky. Spilka v přízemí je prostor se segmentovými klenbami klenutými do traverz, štoky v patře jsou obdélníkového půdorysu s okenními otvory po celé délce, krytými žaluziovými okenicemi. Pod touto částí budovy se nachází rozměrný sklep také se zaklenutými valenými stropy. Budova č.p. 1538 byla postavena až v roce 1909. Jedná se o prostory s plochými stropy a velkoplošnými okny se skleněnými tvárnicemi. V té době došlo k adaptaci pivovaru, byla postavena nová pivovarská věž (hvozdový komín), došlo k modernizaci sladovny a stavbě nové strojovny s přechodem na parní pohon. Ve 30. letech 20. století byla lednice adaptována na stáčírnu lahví. V 50. letech 20. století byla zřízena sodovkárna (uzavřena 2003). Ze 70. let 19. století je lednice se sklepy na protější straně ulice, která není součástí kulturní památky.
Historie První zmínky o vaření piva v Kroměříži sahají až do roku 1226. V pozdějších letech, když zakoupilo osadu Kroměříž olomoucké biskupství, se tu vařilo pivo nejen pro panský dvůr, ale i pro okolní šenky. Méně známou informací je, že Biskupský pivovar v Kroměříži byl jedním z nejstarších pivovarů nejen v českých zemích, ale dost možná, že jde o nejstarší pivovar v celé Evropě. Olomoucké arcibiskupství zde vařilo pivo minimálně 500 let, dost možná i více, až do doby, kdy se rozhodlo pivovar pronajímat. Jedním z majitelů byl i pan Ing. Rostislav Regentík, kterému byl dne 1.1. 1948 byl podnik znárodněn. Po znárodnění vznikl podnik Hanácké pivovary n.p. Přerov, pod které spadala i Kroměříž. Pivo se vařilo dál a navíc v roce 1950 přibyla v objektu i sodovkárna. Rozrůstající se podnik se stal od roku 1960 součástí Jihomoravských pivovarů.
Vařilo se tu především světlé pivo. V roce 1966 získala kroměřížská světlá desítka v konkurenčním boji 1. místo z celkového počtu 16 jihomoravských pivovarů, rok poté obsadila druhé místo a ještě spoustu dalších se držela na špici žebříčku, co se chuti a kvality týká. V tu dobu se zde vyrábělo 45000 hl piva ročně a podnik dával práci mnoha lidem z města a okolí.
Jenže přišla 80. a 90. léta 20. století a s nimi hrozba zastavení výroby malých podniků. "Černý Petr" tehdy padl i na kroměřížský pivovar, a tak v roce 1987, zde byla uvařena definitivně poslední várka kroměřížského piva. Sodovkárna bojovala o život dál. Roku 1988 byl ustanoven do funkce ředitele pivovaru pan Jaroslav Kvasnička, který se pokusil o nemožné. Dovézt zpět na vrchol tradici výroby kroměřížských limonád.
Celý objekt prošel rozsáhlou rekonstrukcí, a to dokonce v takovém rozsahu, že by snad i dnes mohl splňovat přísné evropské normy. Do výroby byla nainstalovaná zbrusu nová moderní linka i nová zařízení, jenže ….. Podnik tehdy sdružoval 3 provozovny – Sodovkárnu Kroměříž, sladovnu Záhlinice a pivovar Uherský Ostroh, který později prošel privatizaci. Z původních celkem 130 zaměstnanců, zbylo 75. Velké investiční náklady si vyžádaly vysoké splátky úvěrů. Peníze, které se vydělaly, se musely obratem investovat nejen do splátek, ale i do nových technologií. Navíc byla doba velmi silné konkurence, a na to se již kroměřížskému pivovaru nedostávalo sil, a to i přesto, že v tu dobu vyráběl velmi úspěšný modrý nápoj Viagra, spolu s dalšími 12 druhy limonád, které putovaly nejen po celé Moravě ale i za její hranice.
Přišel rok 1999 a s ním nařízení o reorganizace Jihomoravských pivovarů. Z celkem 11 podniků, zůstaly dva, které byly složeny z několika dalších. Kroměříž, spolu se sladovnou Záhlinice a pivovarem Uherský Ostroh, tvořil ten druhý. Reorganizace měla zefektivnit chod Jihomoravských pivovarů a tak se utvořil jeden celek, který spadal pod pivovar Vyškov. Tímto se podepsal konečný ortel nad celou kroměřížskou sodovkárnou i přes sliby, že bude zachována. Než se definitivně její brány zavřely a propustilo se 50 zaměstnanců, utekl ještě rok a půl.
Současnost Celý areál je v současnosti (2026) již mnoho let nevyužívaný a chátrá. Snahu o využití těchto prostor i jeho lukrativní polohy u zámku k provozování pivovarského muzea a minipivovárku nebo o přestavbu objektu na penzion za účelem přitáhnout turisty zpět do města a nabídnout jim jak kulturní vyžití, tak ubytování, se nesetkala s odezvou. Areál pivovaru je v soukromém vlastnictví a budovy pomalu chátrají. V roce 2026 byla na areál městem jako na jednu z sedmi „ostud” města, tedy dlouhodobě chátrajících staveb, městem uvalena nejvyšší možná daň z nemovitosti.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy www.pivovary.info
Kategorie:Stavby v Kroměříži Kategorie:Zrušené pivovary ve Zlínském kraji Kategorie:Kulturní památky v Kroměříži