Antonín Husník (18. listopadu 1894 KuklenySOA Zámrsk, Matrika narozených 1885-1900 v Kuklenách , sign. 80-6714, ukn. 4763, str.188. Dostupné online – 26. srpna 1948 LiberecArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých evangelické církve u sv. Salvátora, sign. EVS Z6, s. 103) byl český letecký konstruktér, dlouholetý šéfkonstruktér v letecké továrně Aero, továrna letadel dr. Kabeš v pražských Vysočanech. Pozici technického ředitele zastával do roku 1946, o dva roky později pak zemřel na následky zranění při letecké havárii na Ještědu.

Život

Mládí Narodil se v Kuklenách u Hradce Králové. Nastoupil na žižkovskou reálku a po jejím absolutoriu začal roku 1912 studovat pražskou techniku. Zde se seznámil s Miroslavem Hajnem a Pavlem Benešem, dohromady je spojoval hluboký zájem o letectví. Po překonání počátečních rozepří vznikl 13. října 1913 v Malostranské besedě Český aviatický klub, kterého se Husník stal zakládajícím členem. V roce 1914 přerušila jeho vysokoškolská studia první světová válka, Antonín Husník narukoval na frontu na podzim téhož roku. Odvedení také přerušilo jeho práce na rozestavěném letounu vlastní konstrukce. Sloužil u horského dělostřelectva v Haliči a také na italské frontě.

Odtud se koncem roku 1918 vrátil do nově vzniklého Československa a stal se členem leteckého sboru Československé armády. Zasadil se o obnovení Českého aviatického klubu, následně spoluzakládal Aeroklub republiky československé. V roce 1920 z armády vystoupil a vedl časopis Aviatika.

Aero Od roku 1919 byl Antonín Husník součástí kolektivu, který toho roku spoluzaložil leteckou továrnu Aero. Hlavním investorem a majitelem se stal JUDr. Vladimír Kabeš, šéfkonstruktérem pak Antonín Vlasák, dále zde pracoval například Karl Rösner, dřívější zaměstnanec firmy Gothaer Waggonfabrik. Husníkovi spolužáci Beneš a Hajn se současně stali konstruktéry v konkurenční letecké továrně Avia.

Zpočátku se továrna zaměřovala na opravy letadel z první světové války, roku 1920 se přestěhovala do dřevěných objektů v Holešovicích. Husník se podílel již na jedné z prvních zakázek na 35 dvojplošníků pod licencí firmy Brandenburg. Firma následně začíná realizovat první sériovou konstrukci vlastní výroby, dvouplošník A-2, následují další typy. Po počátečních finančních obtížích přesunulo Aero svou výrobu do velkého moderního výrobního areálu ve Vysočanech s téměř 600 zaměstnanci. Roku 1924 se Antonín Husník stal šéfkonstruktérem firmy. Byl také členem Masarykovy letecké ligy, spoluzakládal a vydával časopis Letectví.

Roku 1929 začalo Aero z důvodu klesajícího zájmu o letouny vinou hospodářské krize s produkcí automobilů, mj. s účastí konstruktéra Břetislava Novotného. Husník se dál věnoval jen letecké produkci. V roce 1931 získal titul inženýra, kterého kvůli začátku války nemohl v řádném studiu dosáhnout.

vlevo|náhled|Nákres dopravního letadla Aero A 10, 1929 Během celých téměř celých 20., 30. a poloviny 40. let byl Husník ústřední postavou vývoje letadel firmy Aero, je uváděn jako autor většiny konstrukcí letounů společnosti. Konstrukční kancelář navrhovala širokou škálu typů letadel: průzkumná, stíhací, bombardovací či civilní dopravní, lehká sportovní nebo cvičná. Mezi odběratele patřila ČSA, Ministerstvo národní obrany i zahraniční odběratelé. Během druhé světové války byl vývoj nových letadel v Aeru zastaven a výroba se soustředila především na průzkumná letadla Fw 189 a další pro německou Luftwaffe.

Po válce Po skončení války roku 1945 byl podnik v rámci dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše znárodněn. V roce 1946 Husník opustil místo technického ředitele Aera, (vystřídal jej Ing. Böttner), následně byl pověřen prací pro Ministerstvo strojírenství a přizván ke spolupráci při rekonstrukci československého leteckého průmyslu. Jeho součástí mělo být též sjednocení všech leteckých továren, s výjimkou Avie, do jednoho celistvého podniku Let, Husník se měl stát jeho generálním ředitelem.

Havárie na Ještědu vpravo|náhled|Mohyla letců na Ještědu v místě nehody 20. srpna 1948 se Antonín Husník, Ing. Vladimír Karmazín, Ing. Václav Brabec s posádkou ve složení pilot štrtm. Václav Barborka, navigátor čet.asp. Josef Kroulík a radiotelegrafista rtm. Karel Paduch vydali na služební let strojem Aero C-103 na Leteckou akademii do Liberce. Letoun se nedaleko před cílem dostal do bouřky a při neúspěšném pokusu z ní vylétnout havaroval na svahu hory Ještěd. Husník s četnými zraněními přežil, vynesl těla ostatních z letadla a na nedaleké silnici III/2784 přivolal pomoc. Svým zraněním podlehl v nemocnici 26. srpna ve věku 53 let.

Pohřben byl v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově. náhled|Hrob rodiny Antonína Husníka na Vinohradském hřbitově U místa nehody na Ještědu byl zemřelým vystavěn kamenný památník obklopený troskami letadla. V Praze 13 byla po Antonínu Husníkovi pojmenována ulice, Husníkova.

Konstrukce letounů Konstrukce letadel, u nichž je jako autor uveden Antonín Husník:

Aero Ae-01 Aero Ae-02 Aero Ae-04 Aero Ae-45 Aero A-10 Aero A-11 Aero A-12 Aero A-14 Aero A-18 Aero A-20 Aero A-21 Aero A-22 Aero A-23 Aero A-24 Aero A-25 Aero A-26 Aero A-29 Aero A-30 Aero A-32 Aero A-34 Kos Aero A-35 Aero A-38 Aero A-42 Aero A-46 Aero A-100 Aero A-101 Aero A-102 Aero A-104 Aero A-200 Aero A-204

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Detailní životopis Antonína Husníka Historie firmy Aero Profil na valka.cz Profil na stránce HÚ AV Ulice Husníkova (Praha 13)

Kategorie:Průkopníci letectví Kategorie:Čeští letečtí konstruktéři Kategorie:Čeští letci Kategorie:Čeští inženýři

Kategorie:Narození v roce 1894 Kategorie:Narození 18. listopadu Kategorie:Narození v Kuklenách Kategorie:Úmrtí v roce 1948 Kategorie:Úmrtí 26. srpna Kategorie:Úmrtí v Liberci Kategorie:Muži Kategorie:Inženýři 20. století Husník, Antonín Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově