Obchodní tajemství je forma duševního vlastnictví, která zahrnuje důvěrné informace, jež nejsou obecně známé ani snadno zjistitelné, mají hospodářskou hodnotu právě díky své utajené povaze a jsou chráněny přiměřenými opatřeními k zachování jejich důvěrnosti.
V českém právu Obchodní tajemství je definováno v občanském zákoníku:
Aby určitá skutečnost byla obchodním tajemstvím, musí splňovat všechny uvedené znaky současně. Autoritativně může tvrzení o tom, že něco je obchodním tajemstvím, potvrdit nebo vyvrátit v konkrétním případě pouze soud.
Obchodní tajemství náleží vlastníkovi příslušného obchodního závodu a je součástí jeho majetkové podstaty. Ten může rozhodnout o jeho využití, zpřístupnění či licencování. Ochrana obchodního tajemství se vztahuje na informace, jejichž zveřejnění by mohlo zlepšit postavení konkurence, jsou jasně identifikovatelné, mají hospodářskou hodnotu, nejsou veřejně dostupné v příslušném oboru a podnikatel podniká kroky k jejich ochraně – například prostřednictvím fyzického zabezpečení (např. trezor), omezeného přístupu či smluvních ujednání o mlčenlivosti. S obchodním tajemstvím úzce souvisí pojmy know-how a důvěrné informace:
Know-how označuje prakticky využitelné soubory technických či technologických poznatků a může být zároveň obchodním tajemstvím, pokud splňuje zákonné podmínky. Důvěrné informace, zejména v rámci předsmluvního jednání, jsou zákonem chráněny – jejich zneužití či neoprávněné sdělení může založit odpovědnost za škodu nebo bezdůvodné obohacení.
Porušení obchodního tajemství je jedním ze způsobů nekalé soutěže a spočívá v neoprávněném sdělení, zpřístupnění nebo využití obchodního tajemství, které bylo jednajícímu svěřeno nebo o němž se dozvěděl jiným způsobem. Ten, jehož obchodní tajemství bylo porušeno, se pak může domáhat odstranění závadného stavu a především přiměřeného zadostiučinění, náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení.
Známé případy Některé případy obchodních tajemství, typicky recepty popisující složení úspěšných produktů, se staly velice striktně utajovanými. Toto utajení bylo v některých případech rovněž využito jako marketingový tah. Příklady jsou: +FirmaObchodní tajemstvíVznik ZabezpečeníZdrojThe Coca-Cola CompanyRecept na Coca-Colu – sirup pro výrobu limonády1886Recept je uložen v trezoru v muzeu World of Coca Cola v Atlantě. Předtím byl od roku 1925 uložen v trezoru banky SunTrust.KFC CorporationPůvodní recept plukovníka Sanderse – směs 11 bylin a koření pro přípravu smažených kuřecích produktů 1939–1940Recept je společně se vzorky ingrediencí uložen v trezoru v sídle vedení společnosti v Louisville, přístup do trezoru mají pouze dvě osoby.WD-40 CompanyReceptura WD-40 – směs uhlovodíků pro výrobu penetračního oleje1953Recept je uložen v trezoru banky v San Diegu.Jan Becher – Karlovarská BecherovkaReceptura Becherovky – směs neupřesněného množství bylin (cca 20 druhů) pro výrobu likéru1805–1807Recept je uložen ve dvou trezorech: v Karlových Varech a v Paříži. Ve firmě jej znají jen dvě osoby (provozní ředitel a vedoucí výroby) vázané smlouvou o doživotní mlčenlivosti. Samotný recept je pak zašifrovaný: papír udávající poměr surovin je zapsán pomocí číselného kódu a bez klíče, udávajícího které číslo odpovídá které bylině, nelze číst.Mast-Jägermeister SEReceptura Jägermeisteru – směs 56 bylin, květů, kořenů a ovoce pro výrobu likéru1934–1935Recept zná jen omezený počet lidí ve vedení společnosti.ChanelReceptura Chanel No. 5 – směs více než 80 vonných složek pro výrobu parfému1921Recept je střežen.Avedis Zildjian Company Receptura B20 – bronzová slitina pro výrobu činelů1618Složky receptu jsou známy (80% měď, 20% cín, stopové množství stříbra) ale přesný technologický proces je střežen.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Nekalá soutěž Průmyslová špionáž
Kategorie:Obchodní právo Kategorie:Obchodní etika Kategorie:Hospodářská soutěž Kategorie:Právní pojmy