Jan Snížek (28. prosince 1904 PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském – 26. října 1971 New York) byl český dramatik, kabaretiér, režisér a divadelní podnikatel.Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 442,
Život
Studium, povolání Jan Snížek se narodil v pražském Podskalí, jako syn Antonína Snížka a Emanuely, roz. Pérové. Po maturitě na reálném gymnáziu v Křemencově ulici (1923) vystudoval fakultu architektury ČVUT. Byl majitelem stavební firmy, která stavěla silnice a mosty a také mu patřila továrna na léčiva Medica v Praze Na Poříčí.
Divadlo Současně byl také dramatikem a své autorské pásmo divadelních skečů, nazvané Rozmarné zrcadlo, parodující soudobé literární, divadelní a filmové konvence uváděl se skupinou ochotníků ve smíchovské Umělecké besedě. Hru i s Janem Snížkem koupil Jára Kohout , který ji pak od prosince roku 1940 uváděl na scéně svého Divadla U Nováků ve Vodičkově ulici.
V březnu 1941 založil Snížek spolu s V. Brychtou a O. Rosenbergem (tajemníkem v Divadle Járy Kohouta U Nováků v podzemí paláce Ambassador na Václavském náměstí, na scéně zrušeného varieté Alhambra, Nezávislé divadlo, kam od Kohouta přetáhli polovinu ansámblu. Divadlo fungovalo na koncesi O. Rosenberga.Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 206 Účelem bylo seriálové provozování pásma jevištních parodií Rozmarné zrcadlo.Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 517
Souběžně s provozováním Nezávislého divadla spolupracoval také s Uměleckou scénou L. D. Plevy, působící v Městském divadle na Vinohradech v letech 1942–3, jako umělecký šéf, režisér a dramaturgický poradce. Na jaře 1942 s částí souboru Nezávislého divadla Snížek odešel na venkov, kde dále uváděl Rozmarné zrcadlo.
V roce 1943 se Snížek vrátil do Prahy a připojil se ke Stálému divadlu Břetislava Diviše v Unitarii. Zde uváděl Rozmarné zrcadlo II, věnované filmu. V roce 1944 se svoji skupinou uváděl na základě kabaretní licence v Rokoku hry Rozmarné pásmo a Nekonečný trojúhelník, ale pak se přesunul, poprvé Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 419, již pod názvem Rozmarné divadlo, do Pražského okružního divadla na Hajnovce na Vinohradech, podnikatele Aloise Valenty.Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 524 Od 1. září 1944 byla česká divadla z nařízení protektorátních úřadů uzavřena.
S jeho divadlem spolupracovali např. František Filipovský, Martin Růžek a Bohuš Záhorský, Snížkova žena Božena Helclová, Hana Staňková, A. Žďárský, Bóža Wronski, G. Holmová, Zdena Sladká, B. Velanová, G. Rosenbergová, V. Petráňová, Z. Heinzová, F. Znamenáček, L. Vlach, A. Greiffenegger, a další.
Po roce 1945, exil Po válce provozoval od srpna 1945 Rozmarné divadlo krátce v Rokoku, od října 1945 pak opět na Václavském náměstí, v sále Alhambry. Divadlo se stalo terčem levicových ideologů Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 45, a zaniklo v létě roku 1946. Jan Snížek dále na revuální scéně Alhambry působil již jen jako šéfrežisér, autor a herec.Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 98
Po odchodu do exilu krátce po únoru 1948 žil v Paříži. I zde uváděl hry Rozmarného divadla pro české exulanty. V letech 1951–1953 pracoval ve Svobodné Evropě v Mnichově, kde měl svůj pravidelný satirický pořad „Snížkovy rozmarné úvahy“. V roce 1955 odešel i s rodinou do Spojených států, kde založil s Járou Kohoutem Krajanské divadlo se kterým jezdil až do své smrti v roce 1971 po Spojených státech a Kanadě a uváděl jak své vlastní hry, tak českou klasiku (Čapek, Vrchlický, Klicpera, Stroupežnický a další).
Rodina Jeho manželkou byla Božena Helclová, členka Činohry Národního divadla. Spolu měli syna Pavla. Rodina emigrovala za Janem Snížkem až v roce 1952.
Citát
Dílo
Divadelní hry, výběr 1921 Pro každého něco (uvedeno v Tylově divadle v Nuslích) 1922–1925 Co platí na ženy, Páté kolo u vozu, Dál už to nejde, Nahoru a dolů, Všechno je reklama, aj. (různé veselohry, pásma a revue) 1930 Pochopte, že je to pochopitelné (kriminální groteska, uvedeno v Divadle Na Slupi) 1931 První láska Fandy Mrázka (uvedeno v divadle Rokoko) 1938 Příklady táhnou (trampská veselohra o třech jednáních, uvedeno v pražském Národním divadle v letech 1938–9, rež. Aleš Podhorský), vydáno knižně v roce 1939 (A. Neubert, Praha) 1940 Rozmarné zrcadlo (parodické skeče na literární, divadelní a filmové konvence; jednotlivé výstupy parodující např. čtenou zkoušku, loutkářské umění, amatérské divadlo, herce Národního divadla, operu a operetu aj. spojovala vždy postava konferenciéra a vtipného glosátora v osobě Jana Snížka, vystupujícího na forbíně) 1941 Rudolf II. (historická veselohra), na jevišti uvedeno až v roce 1946 v Alhambře pod názvem Dvojí majestát 1942 Vyšetřuje dr. Brent (parodie na detektivní žánr), napsal J. Snížek spolu s Jiřím Weyrem (uvedeno v Nezávislém divadle) 1943 Rozmarné zrcadlo II (jevištní pásmo – parodické skeče na filmové konvence), premiéra ve Stálém divadle v Unitarii 1943 Rozmarné pásmo (vybrané výstupy z Rozmarného zrcadla I a II), uváděno v divadle Rokoko od února do května 1944 1944 Nekonečný trojúhelník (pásmo parodických skečů na manželské a milenecké vztahy, odehrávající se v různých stoletích), uváděno od května do července v divadle Rokoko a od poloviny srpna pak ve vinohradské Hajnovce 1945 Bouráme dějiny (jevištní pásmo – úprava stejnojmenné hry Jana Pixy), uvedeno v divadle Rokoko v srpnu 1945 1946 Doba osvobozená (milenecký trojúhelník z konce války a doby osvobození Československa) 1946 Co se nám nelíbí na… 1947 Agitka I, Agitka II
Divadelní režie, výběr 1940 Šťastná náhoda (opereta), Velká opereta 1941 Jan Snížek: Rozmarné zrcadlo, Nezávislé divadlo (v letech 1941–1942 měla hra více než 600 repríz, spolu s dalšími reprízami na zájezdových provedeních v dalších letech dosáhla celkem cca 1180 repríz) 1945 Jan Pixa: Bouráme dějiny, Rozmarné divadlo (v Rokoku) Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 160, 1946 Jan Snížek: Dvojí majestát, Rozmarné divadlo 1946 Jan Snížek: Co se nám nelíbí na…, Alhambra
Bibliografie 1950 Čertovo kolo, kniha šesti povídek, vyd. Kruh přátel Jana Snížka, Paříž 1956 Kdo uteče, vyhraje, kniha povídek s námětem emigrace, vyd. Naše hlasy, Toronto 1966 Co to je…?, kniha úvah, vyd. Nový domov, Toronto
Filmografie 1939 Příklady táhnou (Jan Snížek jako autor námětu-divadelní hra), režie Miroslav Cikán Luboš Bartošek: Náš film. Kapitoly z dějin (1896–1945), Mladá fronta, Praha, 1985, str. 245
Odkazy
Reference
Literatura Luboš Bartošek: Náš film. Kapitoly z dějin (1896–1945), Mladá fronta, Praha, 1985, str. 245 Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 265 František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 107, 373 Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 98, 179, Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 29, 31, 37, 45, 67, 160, 169, 173, 177, 442, KOHOUT, Jára. Hop sem, hop tam. Zürich: Konfrontation SA, 1977. 255 s. . S. 144, 185–6, 188. (čeština) Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 419–420, Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 517, 518, 524, 525, 577, 630 Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 231, 247, 280 Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 205–7 Marie Poštulková: Jan Snížek v kontextu českého kabaretu v letech 1920–1948, diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra divadelní vědy, Praha, 2012 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/113993/
Externí odkazy
Amatérské divadlo: https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=6473
Kategorie:Čeští kabaretiéři Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Čeští divadelní herci Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Čeští divadelní ředitelé Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Narození v roce 1904 Kategorie:Narození 8. prosince Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1971 Kategorie:Úmrtí 26. října Kategorie:Úmrtí v New Yorku Kategorie:Muži