Historicky má vietnamština dvě sady čísel: jednu etymologicky původní vietnamskou a druhou, která využívá vietnamských slov čínského původu (cca 30 % vietnamské slovní zásoby je čínského původu, ze 60 % užívaného ve formálních textech). V moderním jazyce se rodný vietnamský slovník používá jak pro každodenní počítání, tak pro matematické účely. Čínsko-vietnamská slovní zásoba se používá pouze v ustálených výrazech či souslovích (podobně se v evropských jazycích používají latinské a řecké číslovky). Čínsko-vietnamská slova se také používají pro jednotky od řádu deseti tisíc více, pro něž původní vietnamština neměla výrazy (jako v evropských jazycích slova milion, bilion, trilion apod.).
Koncept Z jazyků čínské kulturní sféry používají japonština a korejština dva číselné systémy, jeden nativní a jeden čínský a ten, která se běžně používá, je čínský. Naproti tomu ve vietnamštině se čínský systém běžně nepoužívá. Čísla od 1 do 1000 jsou vyjádřena pomocí nativního vietnamského slovníku a pouze několik čísel (například 1 000 000, ) jsou založeny na čínsko-vietnamském slovníku.
V moderním psané vietnamštině jsou čísla psána vietnamskou abecedou (latinkovým skriptem quốc ngữ) nebo arabskými číslicemi. Před 20. stoletím se ve Vietnamu oficiálně používalo klasické čínské písmo a pomocí čínských znaků se psala i čínsko-vietnamská čísla.
Základní znaky Mezi základní vlastnosti vietnamského číselného systému patří:
Na rozdíl od jiných číselných systémů z čínské kulturní sféry vietnamština počítá hodnoty podobně jako moderní Evropané) v tisících spíše než v myriádách . Například „123123123“ se ve vietnamštině zaznamenává jako „123 milionů, 123 tisíc a 123“ zatímco v čínštině, japonštině a korejštině se stejné číslo uvádí jako „1 億 2312 萬 3123“ (1 stomilion, 2312 myriád-desetitisíců a 3123). Čínsko-vietnamská čísla se v moderní vietnamštině nepoužívají často. Čínsko-vietnamská čísla jako „“ = deset tisíc, „“ = sto tisíc a „“ = milion se používá pro čísla přesahující tisíc, avšak s výjimkou „“ se nepoužívají často. Mimo fixních čínsko-vietnamských výrazů se čínsko-vietnamská slova obvykle používají v kombinaci s rodnými vietnamskými slovy.
Následující tabulka uvádí přehled základních vietnamských číselných údajů, které jsou poskytovány v nativní i čínsko-vietnamské podobě. U každého čísla je zvýrazněna běžně používaná forma. Někde jsou rozdíly mezi hanojským a saigonovým dialektem. číslo vietnamskyčínsko-vietnamskypoznámkyQuốc NgữQuốc NgữHán tự0 -přejaté slovo užívané především v matematických a fyzikálních publikacích či v hovorovém jazyce12345v hanojském dialektu často vyslovováno jako „lăm“, homonymum „“ znamená rok67v různých dialektech vyslovováno „“8910chục je hovorové1001,00010,000slovo „“ = 1 ve výrazu „“ je z vietnamštiny100,000dtto1,000,000-dtto10,000,000dtto100,000,000dtto1,000,000,000 -10121015-1018 -
Další čísla Číslo Quốc Ngữ Hán – Nôm Poznámky 11 12 se používá jako tucet v matematických příkladech 14 se často používá při příležitostech souvisejících s literaturou 15 19 20 21 u čísel, která obsahují číslici 1 od 21 do 91, se číslo 1 vyslovuje „“ 24 když se číslice 4 objeví v číslech po 20 jako poslední číslice tříciferné skupiny, běžně se užívá „ “. 25 50 101 severní Vietnam / jižní Vietnam 1001 když jsou stovky číslic obsazeny nulou, jsou vyjádřeny pomocí „“ 10055
Řadové číslovky Vietnamským řadovým číslovkám obvykle předchází předpona „“, což je čínsko-vietnamské slovo, které odpovídá . Pořadové číslo Quốc Ngữ Hán – Nôm 1. 2. 3. 4. 5 n
Reference
Kategorie:Vietnamština