Kozelské knížectví ( Księstwo kozielskie, Herzogtum Cosel) bylo součástí Bytomského knížectví. Bytomské knížectví se roku 1281 oddělilo od Opolsko-ratibořského knížectví.
Historie náhled|upright=0.9|vlevo|Hrad Kozlí V roce 1282 zemřel Vladislav I. Opolský a jeho synové si rozdělili Opolsko-ratibořské knížectví. Do roku 1284 vládl Kazimír Bytomský spolu s bratrem Boleslavem I. Opolským, následně vládl samostatně Bytomsko-kozelskému knížectví. V roce 1289 vzdal Kazimír mezi prvními lenní hold českému králi Václavovi II. Již za života Kazimíra v roce 1303 dochází k dělení knížectví na tři menší Bytomské, Kozelské a Tošecké. V roce 1312 zemřel Kazimír a jeho syn Vladislav Kozelský se ujal samostatné vlády v knížectví kozelském. V roce 1334 zastavil Vladislav Kozelské knížectví za 4000 hřiven stříbra knížeti ratibořskému Leškovi Ratibořskému. Po smrti knížete Leška bez potomků se Kozelsko zpět vrátilo do vlastnictví Bytomska. V roce 1337 Vladislav vydělil Kozelsko nejstaršímu synovi Kazimírovi Kozelskému, který zemřel již v roce 1342. Druhý syn Vladislava Boleslav Kozelsko-Bytomský se ujal vlády nad oběma knížectvími po smrti otce v roce 1352. V roce 1354/1355 zemřel Boleslav Kozelsko-Bytomský při výpravě českého a římského krále Karla IV. do Itálie, kde se pozdější císař ucházel o císařskou korunu. Boleslav byl poslední člen linie bytomsko-kozelských Piastovců. Za života Vladislava Kozelského byla sepsána dědičná smlouva, která určovala nárok jeho dcer po vymření mužských potomků. Nároky na Bytomské a Kozelské knížectví vznášeli těšínská linie rodu Piastovců v čele s Kazimírem I. Těšínským a olešnická linie v čele s Konrádem I. Olešnickým. Na základě arbitráže vedenou samotným českým králem Karlem IV. a domluvou mezi jednotlivými knížaty získal Kozelské knížectví Konrád I. Olešnický, jeho manželka byla dcera Vladislava Eufemie Bytomská a těšínský kníže Kazimír I.Těšínský získal Bytomské knížectví. V roce 1489 dobyl Kozelské knížectví uherský král Matyáš Korvín, po jeho smrti bylo knížectví navráceno majiteli Konrádovi X. V roce 1492 vymřela olešnická větev rodu Piastovců a knížectví se opět stalo lénem českého krále. Vladislav II. Jagellonský prodal léno Janovi II. Opolskému, ten jej v roce 1509 spojil s Opolským knížectvím. V roce 1532 zemřel Jan II. Opolský a Kozelsko se opět stalo majetkem českého státu.
Kozelská knížata kolem 1286–1312 Kazimír Bytomský před 1312 –1334 Vladislav Kozelský 1334–1336 Lešek Ratibořský 1336–1342 / 47 Kazimír Kozelský ( Kazimír III.) 1442 / 1447–1354 / 55 Boleslav Kozelsko-Bytomský 1354 / 1455–1357 spor o dědictví 1357–1366 Konrád I. Olešnický 1366–1403 Konrád II. Olešnický 1403–1412 Konrád III. Olešnický 1412–1439 Konrád V. 1439–1450 Konrad VII. 1450–1452 Konrád IX. a Konrád X. 1452–1471 Konrád IX. 1471–1489 Konrád X. 1489–1490 Matyáš Korvín 1490–1492 Konrád X.
Odkazy
Reference
Literatura Historická komise pro Slezsko (ed. ): History of Silesia, svazek 1, Sigmaringen, 1988, , str. 124, 145, 158, 169, 183f., A 199. Hugo Weczerka (ed. ): Příručka historických míst . Svazek: Slezsko (= kapesní vydání Kröners) . Svazek 316). Kröner, Stuttgart 1977, , s. 72–74 a rodinné záznamy na s. 594–597. Rudolf Žáček: Dějiny Slezska v datech . Praha 2004, , s. 406, 407, 414, 414, 422–423, 434 a 439.
Externí odkazy
Genealogie
Kategorie:Historická území Česka Kategorie:Dějiny Slezska
Kategorie:Slezská knížectví