Ludmila Bozděchová (1848 Praha nebo Lvov – září 1924) česká sekretářka, poštovní úřednice a feministka. Roku 1872, po osobní intervenci u císaře Františka Josefa I., získala povolení pracovat na poštovním úřadu, jako obsluha telegrafu, jakožto první žena na území Rakouska-Uherska. Od roku 1877 pak dlouhodobě působila jakožto sekretářka lékaře a cestovatele Emila Holuba.

Životopis

Rodina a mládí Narodila se roku 1848, pravděpodobně v Praze. Rodina z otcovy strany pocházela ze Starého Města Pražského, jejím bratrancem byl pozdější dramatik a dramaturg pražského Prozatímního divadla Emanuel Bozděch. Otec údajně v jejím raném věku padl jakožto voják císařské armády ve válce.

V mládí patřila k ženám, které se scházely v osvětovém Americkém klubu dam, založeném Vojtou Náprstkem. Spolu s dalšími dívkami navštěvovala přednášky klubu v domě U Halánků, který patřil rodině Náprstků. Právě Vojtěch Náprstek Ludmile navrhl, aby absolvovala kurz pro telegrafisty na pražské německé polytechnice.

Cesta k místu poštovní úřednice náhled|261x261pixelů|Bozděchová ve společnosti členek Amerického klubu dam, na snímku H. Fiedlera, patrně na dvoře domu U Halánků (mezi lety 1865 a 1870) Protože kurz pro telegrafisty již započal, musela se učit soukromě a zkoušku, která jí byla povolena až po dvou odmítnutích, úspěšně vykonala. Práci však nedostala. Stále platila vyhláška, která zakazovala zaměstnávat ženy na poštovních a telegrafních úřadech.

Napsala žádost na místo poštovní úřednice, ale ta byla zamítnuta. Rozhodla se tedy, že napíše žádost přímo císaři Františku Josefu I. Dopis napsala 17. června 1871. Císaře žádost zaujala. Svou roli sehrál také fakt, že její otec zemřel při státní službě.

Bozděchové byla udělena audience a dne 1. ledna 1872 bylo vydáno nařízení, na základě kterého byly ženy zaměstnány na poštovních a telegrafních úřadech, s podmínkou, že zůstanou svobodné a neprovdají se (stejně jako při učitelském povolání). Poté nastoupilo několik žen ve Vídni a Praze ke státní službě telegrafní a poštovní.

V téže době ve volném čase navštěvovala tzv. Bozděchův mlýn u Unhoště (Malé Kyšice), nedaleko Prahy, který Po roce 1870 rodina Bozděchova zakoupila. V letech 1893 až 1900 zde pak na letním bytě žila Renáta Tyršová, vdova po Miroslavu Tyršovi, se svou matkou Kateřinou Fügnerovou.

Podrobné vzpomínky Ludmily Bozděchové na to, jak obtížně získávala místo poštovní úřednice, zveřejnil v roce 1895 časopis Ženské listy. V té době již sloužilo na českých poštách přes 800 žen, které se však v postavení a finančním ohodnocení nerovnaly mužům.

Sekretářkou Emila Holuba Finanční ohodnocení poštovní úřednice bylo ale velmi nízké, tak se Ludmila po pěti letech stala soukromou sekretářkou Emila Holuba, také na doporučení Náprstka. V této funkci mj. zodpovídala za příjem a registraci stovek předmětů a artefaktů zasílaných z Holubových expedicí v Africe. Po 15 letech se pak vrátila na poštovní úřad.

Úmrtí Zemřela v září 1924, ve věku 75 nebo 76 let a byla pohřbena na Olšanských hřbitovech.

Odkazy

Reference

Literatura

Národní listy. Praha: Julius Grégr, 28.5.1902, 42(145, odpolední vydání), s. . ISSN 1214-1240. Online Ženské listy: Časopis pro záležitosti žen a dívek českoslovanských. 5.1895. Praha: F. A. Urbánek, roč. 23, č. 5, s. (81). ISSN 1802-7237. Online

Související články František Josef I. Americký klub dam

Kategorie:Telegrafisté Kategorie:České feministky Kategorie:Americký klub dam Kategorie:Narození v roce 1848 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1924 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Ženy