náhled|260px| matriční zápis o úmrtí a pohřbu Václava Fortunáta Durycha (matrika Z 1794-1812 Turnov (SOA Zámrsk)) náhled|Detail Durychova hrobu v Turnově Václav Fortunát DurychKdo je kdo v dějinách české lingvistiky, s.143. (28. září 1735Dle dohledaného zápisu v matrice narozených města Turnova (matrika N index N 1736-1762) se patrně Václav (Fortunám) Durych narodil 6. února 1741 a rok narození souhlasí s věkem uvedeným v matrice zemřelých (matrika Z 1794-1812 Turnov). Turnov – 31. srpna 1802 Turnov) byl český katolický kněz, buditel, člen řádu paulánů, latinsky píšící filolog, slavista, orientalista, biblista, překladatel, stoupenec ideje slovanské sounáležitosti, učitel orientálních jazyků, zakladatel a průkopník českého odborného slavistického studia.Lexikon české literatury 1, s. 626.

Život Po středoškolských studiích na piaristických gymnáziích v Kosmonosích a ve Slaném vstoupil do paulánského řádu v Tachově (1751), na kněze byl vysvěcen v roce 1758. Následně působil jako učitel teologie, aramejštiny, hebrejštiny a řečtinyVáclav Fortunát Durych : k 150 výročí úmrtí, s. 8.v paulánských klášterních školách (Vídeň, Mnichov), v letech 1767–1784 v pražském konviktu svého řádu, kde byl examinátorem u doktorátů z řečtiny a hebrejštiny, několikrát zastával pozici spolurektora a tři roky funkci provinciálního vikáře. Jako suplující profesorFortunát Durych, první slavista český, s. 12. přednášel na pražské univerzitě hebrejštinu.Dějiny české literatury 2, s. 608.

Již v době svého mnichovského pobytu se vedle orientalistiky začal systematicky věnovat slavistice, v těchto studiích pokračoval i v Praze, kde navázal odborné i přátelské kontakty zejména s obrozenci F. M. Pelclem, M. A. Voigtem, G. Dobnerem a K. R. Ungarem. K jeho žákům, ale zároveň i přátelům a blízkým spolupracovníkům patřili především Josef DobrovskýPrůvodce po dějinách české literatury, s. 151. a František Faustin Procházka, které pro slavistická studia získal.

V roce 1776 byl z podnětu císařovny Marie Terezie spolu s F. F. Procházkou pověřen přípravou nové verze Bible svatováclavské, její revidovaný překlad (nazývaný též Bible císařská) vyšel v letech 1778 (Nový zákon) a 1780 (Starý zákon). Ve své době byla pro svou ryzí češtinu považována za vzor jazykové i pravopisné dokonalosti.

Po zrušení pražského paulánského kláštera (1784) mu byla přiznána malá penze, od července 1785 do roku 1796 žil v řádovém konventu ve Vídni, kde se souhlasem Josefa II.Václav Fortunát Durych : k 150 výročí úmrtí, s. 11. studoval slavika v tamní císařské (dvorní) knihovně a připravoval k vydání své vrcholné životní dílo Bibliotheca slavica (Knihovna slovanská). Z původně ohlášených pěti svazků však vydal v roce 1795 jen první díl (rukopis druhé části díla se po roce 1800 ztratil v tiskárně v Pešti).

Když byl v roce 1796 zrušen i vídeňský paulánský klášter, V. F. Durych se vrátil do rodného Turnova, kde prožil poslední léta svého života poznamenaná soustavně se zhoršujícím zdravotním stavem a vážnými existenčními starostmi.

Ocenění náhled|Pamětní deska na místě rodného domu v Turnově Čestná zlatá medaile udělená císařem Františkem I. za spis De slavo-bohemica sacri coditis versione dissertatioVáclav Fortunát Durych : k 150 výročí úmrtí, s. 10. Přespolní člen České společnosti nauk od roku 1786Fortunát Durych, první slavista český, s. 18.

Dílo V centru jeho slavistického bádání byly především církevněslovanský jazyk a literatura, staročeské biblické překlady, etymologie, značnou pozornost věnoval hlaholskému a cyrilskému písmu i otázkám slovanské liturgie. Je právem považován za prvního českého slavistu,spis De-slavo bohemica… představuje filologický počátek rozvoje vědecké paleoslovenistiky na české půdě,Staroslověnská etapa českého písemnictví, s. 128. na nějž navázali zejména Josef Dobrovský a Pavel Josef Šafařík, následně pak další generace nejen českých slavistů.

Vedle pojednání o hebrejských hláskách Dissertatio philologica… (1767), historicky zaměřené práce De originibus… (1777) a spolupráce na novém překladu Bible, představuje vrchol jeho vědeckého díla nedokončená Bibliotheca slavica… Jejím cílem bylo přinést podrobné informace o nejstarších dějinách slovanských národů se zaměřením na význam, jednotnost a starobylost jejich kultury a jazyků. V době svého vídeňského pobytu objevil a popsal rukopisy staročeské literatury (Evangeliář vídeňský, zlomek Legendy o dvanácti apoštolích),Lexikon české literatury 1, s. 627. v posledních letech života se také zabýval regionálními historickými studiemi o rodném Turnovsku.

Odborné slavistické práce De slavo-bohemica sacri coditis versione dissertatio (Rozprava o slovansko-českém překladu Svatého písma; latinsky, 1777) Bibliotheca Slavica antiquissimae dialecti communis et ecclesiasticae universae Slavorum gentis I. (Knihovna slovanská nejstaršího nářečí obecného i církevního celého národa slovanského; latinsky, 1795) Část vědeckého díla V. F. Durycha je uložena v jeho korespondenci, zvláště s Josefem Dobrovským.Vzájemné dopisy Josefa Dobrovského a Fortunata Duricha z let 1778–1800 / K vydání upravil Adolf Patera. Praha : Česká akademie věd a umění, 1895. 471 s.

Ostatní odborné práce Dissertatio philologica de vocibus Khartymmim et Belahatchem (Filologická rozprava o slovech Khartymmim a Belahatchem; latinsky, 1767) De originibus templi Salvatoris et monasterii S. Francisci de Paula Veteris Pragae (O počátcích kostela sv. Salvatora a kláštera paulánského na Starém Městě v Praze; latinsky, 1777)

Překlady Nový zákon (Biblí česká, to jest celé Svaté Písmo Starého i Nového Zákona podle starého obecného latinského textu od římsko katolické církve potvrzeného a užívaného přeložené, opět s obzvláštní pilností přehlédnuté, ponapravené a znova vydané, 2; s Františkem Faustinem Procházkou, 1778) Starý zákon (Biblí česká…, 1; s Františkem Faustinem Procházkou, 1780)

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura BECHYŇOVÁ, Věnceslava. V. F. Durych a jeho Bibliotheca Slavica. In Śtúdie z dejín svetovej slavistiky do polovice 19. storočia. Bratislava : Veda, 1978. 510 s. S. 145–182.

Fortunát Durych, první slavista český / nástin životopisný od Jana M. Černého. V Turnově : Nákladem obce města Turnova : V komisi knihkupectví Ant. Martince, 1890. 54 s. HRABÁK, Josef; JEŘÁBEK, Dušan; TICHÁ, Zdeňka. Průvodce po dějinách české literatury. 3. vyd. Praha : Panorama, 1984. 521 s.

Václav Fortunát Durych : k 150 výročí úmrtí…/ uspořádal a předmluvu napsal Jindřich Dlouhý : spolupracovala Markéta Durychová. Praha : Spolek rodáků a přátel Turnova a okolí, 1952. 56 s.

Související články Česká literatura v letech 1750–1815 Moderní české překlady Bible

Externí odkazy

Václav Fortunát Durych v Ottově slovníku naučném Václav Fortunát Durych v souborném katalogu Akademie věd ČR Václav Fortunát Durych na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Radoslav Večerka: Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů, s. 31

Kategorie:Čeští lingvisté Kategorie:Čeští slavisté Kategorie:Čeští paleoslovenisté Kategorie:Čeští paleografové Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Osobnosti českého národního obrození Kategorie:Biblisté Kategorie:Čeští hebraisté Kategorie:Čeští literární historikové Kategorie:Čeští orientalisté Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští náboženští spisovatelé Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Spisovatelé píšící latinsky Kategorie:Katoličtí autoři Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští překladatelé z hebrejštiny Kategorie:Čeští překladatelé z latiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Překladatelé bible Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Narození v Turnově Kategorie:Úmrtí v Turnově Kategorie:Pohřbení na Mariánském hřbitově v Turnově Kategorie:Narození 28. září Kategorie:Narození v roce 1735 Kategorie:Úmrtí 31. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1802 Kategorie:Muži Kategorie:Řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly Kategorie:Historikové 18. století