Toleranční modlitebna "na Hořením Konci" je evangelický kostel augsburského vyznání v Libštátu s prvky venkovského baroka.

Historie Před tolerančním patentem

Evangelická tradice v Libštátě byla, podobně jako třeba v Křižlicích či Jilemnici, velmi silná. Ačkoliv byli majitelé Libštátu často katolíci (postavili se například proti králi Jiřímu z Poděbrad), evangelicismus se zde uchytil.PEKAŘ, Josef: Kniha o Kosti. Praha: 1970, str. 11 V průběhu 16. století se sem dostala i Jednota bratrská. V roce 1546 požádal král Ferdinand I. zdejší šlechtu o pomoc ve Šmalkaldské válce, dočkal se odmítnutí od Adama z Vartenberka, majitele Libštátu.MIZERA, František: Paměti města Semil a okolí. Semily: 1997, str. 55. Roku 1624 (majitelem panství byl Albrecht z Valdštejna) vydal komisař pro věci duchovní Jan Ctibor Kotva z Freifelsu nařízení, které vypovídalo všechny nekatolické duchovní z panství. Protestantství se zde však udrželo díky malému počtu katolických kněží a relativní blízkosti protestantského Slezska. V této době také registrujeme velký počet emigrací z Libštátského území.

Výstavba modlitebny

Po vyhlášení Tolerančního patentu Josefa II. v roce 1781 se většina evangelíků (117 rodin) přihlásila k helvetskému (reformovanému) vyznání, několik rodin k vyznání luterskému.Evangelický kostel a.v. Libštát. Místa reformace. [cit. 2026-08-18]. Dostupné online Roku 1783 přichází do Libštátu první evangelický farář helvetského vyznání Jan Csomor. Základní kámen modlitebny byl položen 19. července 1786. Stavba se mohla realizovat nejen díky přispění a nasazení jednotlivých členů libštátské církevní obce, nýbrž i díky velkorysému přispění vrchnosti. Hrabě Trautmannsdorf daroval 30 kmenů jedlí. Kameny na zdivo lidé lámali sami. Stavba byla slavnostně vysvěcena 17. června 1787.KLETVÍK, Jan. Evangelíci v Libštátě (1783 – 1945): Tři kostely v jedné obci by něco neobyčejného bylo. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Mgr. Dušan Foltýn.

Další fungování Roku 1789 byla za přičinění místních evangelíků vystavěna skromná fara vedle kostela. V roce 1794 zakoupil helvetský sbor pozemek vedle fary o výměře cca pěti korců za 100 Zlatých. Tuto částku zapůjčil Jiří Opočenský, významný libštátský evangelík.Kniha pamětná sboru h.v. 1803 – 1842, str. 22. SOkA Semily, Fond ČCE v Libštátě, R-III-B-1.

Během dvacátých let 19. století bylo ukončeno společné užívání modlitebny mezi protestanty augšpurského vyznání a helvetského vyznání. Sbor augsburského vyznání si pak postavil vlastní modlitebnu roku 1842. Roku 1828 byla přestavěna a rozšířena fara, opět díky daru hraběte Trautmannsdorfa.Listina z 18. prosince 1828. SOkA Semily, Fond ČCE v Libštátě, R-III-C-1. Další velké opravy fary se konaly v roce 1853. Roku 1856 byl založen hřbitov vedle modlitebny. Po příchodu faráře Havelky, bylo do fary v prvních osmi letech investováno 1 540 Zlatých.SOkA Semily, Fond ČCE v Libštátě, R-III-D, 1872 Roku 1914 byla postavena nová, současná farní budova.

Po vzniku Českobratrské církve evangelické (ČCE) v roce 1918 se oba sbory spojily a od té doby se bohoslužby konají jen v modlitebně, původně postavené pro věřící helvetského vyznání. Po církvi se traduje událost z roku 1975, kdy v Libštátě působil vikář Petr Brodský. Počátkem února tohoto roku se zde sešla neformální skupina kazatelů a přátel, kteří byli komunistickému režimu zvlášť nepohodlní. Faru obklíčila policie, všichni účastníci byli legitimováni a vyzváni k rozchodu. Vikář Petr Brodský byl po tomto incidentu nucen z Libštátu odejít a ztratil souhlas k výkonu duchovenské služby.

Modlitebna se zvonicí a hřbitovem je památkově chráněna a v roce 2001 byla prohlášena kulturní památkou. V současné době se pro potřeby evangelíků používá evangelický kostel v Libštátu.

Seznam farářů

Evangeličtí faráři

Jan Csomor (Czomor Jánoš) (1783-1800) Ján Kazay (1800-1803) Štěpán Gaál (1803-1804) Ján Szantay (1804-1807) Václav Francouz (1808-1815) – první farář českého původu Benó Kiss (1815 – 1826) Karel Nagy (1827 – 1830) Josef Nosek (1830 – 1841) Jan Šolín Ledecký (1842 – 1844) Josef Štorch (1844 – 1853) Josef Šiller (1853 – 1859) Daniel Nešpor (1861 – 1864) Emanuel Havelka (1864-1911) Prof. Slavomil C. Daněk (1910 – 1921)

Faráři ČCE

Petr Marušiak (1921 – 1928) Jaroslav Kučera (1928 – 1945) Miloslav Bohatec (1945 – 1950) Jan V. Klas (1950 – 1971) Petr Brodský (1973 – 1975) Jaroslav Nečas (1975 – 1984) Michael Hána (1985 – 1994) Blahoslav Matějka (1995 – 2002) Filip Susa (2002 – 2011) Blahoslav Matějka (2011 – 2015) Petr Hudec (od 2015)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Stránky sboru Údaje o sboru na portálu Evangnet

Kategorie:Kostely Českobratrské církve evangelické Hoření konec Kategorie:Barokní kostely v okrese Semily Kategorie:Kulturní památky v okrese Semily Kategorie:Libštát