náhled|Božena Svobodová, Filip Balek-Brodský a Nora Ferry (Z českých mlýnů, 1925) Filip Balek-BrodskýMylně psán též Bálek–Brodský a může tak být zaměněn s Františkem Bálkem, choreografem Divadla J. K. Tyla v Plzni v letech 1920–1922., původním jménem Filip Balek, psán též Ballek (17. září 1871 Havlíčkův Brod – 31. října 1949 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice ve Spálené ul., sign. TRS Z6, s. 195) byl český herec, dramatik, spisovatel a organizační pracovník. Jeho druhou manželkou byla filmová herečka Milka Balek-Brodská.
Život Narodil se v Havlíčkově Brodu (tehdy Německý Brod) v rodině místního kupce Jakuba Balleka (Jakub Filip Balek se narodil roku 1842 v Žirovnici a měl továrnu v Praze) a jeho manželky Bohumily, rozené Šmittové.
V mládí se živil jako herec. (Svoje zážitky popisoval v časopise Houpačka 5–7/1929. Tisk také zaznamenal jeho protiburšácké vystoupení roku 1898.) V roce 1902 vystupoval jako impresario houslisty Otto Šilhavého (1882–1962).Miloš Fikejz uvádí v publikaci Český film, že byl od roku 1902 impresáriem Rudolfa Frimla, dobovými zdroji nepotvrzeno.
Mezi jeho záliby patřila dálková turistika, na kole absolvoval cesty z Prahy do Paříže a z Olomouce do Neapole, prošel pěšky velkou část Evropy. S manželkou procestoval na tandemu od dubna do září 1922 Německo, Holandsko, Belgii, Francii, Španělsko a Švýcarsko. V roce 1924 oznámil svou cestu do Latinské Ameriky. Zážitky z cest zpracoval knižně.
Byl místopředseda Organizace českého filmového herectva a předseda Fondu pro podporu zestárlých a nemocných herců.
Rodinný život Poprvé byl ženat s herečkou Marií Annou Balek-Brodskou, rozenou Hildebrandovou (1874–1906), svatba se konala ve Voticích 18. února 1896.Protože snoubenci udali ve Voticích stejné bydliště, lze usuzovat, že Marie Hildebrandová byla členkou stejné kočovné společnosti jako Balek-Brodský. Manželka žila nejméně od roku 1905 odloučeně. Dne 6. února 1906 ovdověl.
Dne 20. února 1916 se v Praze podruhé oženil s filmovou herečkou Matyldou (Milkou) Häuslerovou, známou pod novým příjmením Balek-Brodská.
S Milkou Balek-Brodskou žil již 10 let před svatbou, porodila mu dvě nemanželské dcery, Růženu (1906) a Miroslavu (4. dubna 1911 až 9. listopadu 1916), kterou ihned po svatbě, dne 21. února 1916, legitimizoval. Miroslava zemřela v pěti letech v Berouně na udušení, jak konstatovala po úmrtí komise okresního soudu v Berouně. Druhá manželka ho přežila o dvanáct let.
Dílo Literárně byl činný zejména jako autor frašek nevysoké úrovně, kterých napsal okolo šedesáti; byl též autorem cestopisů o svých cestách. Hrál především vedlejší role, až na výjimky se jednalo o méně náročné filmy.
Filmografie (výběr) V letech 1924–1941 se objevil v epizodních rolích ve více než padesáti filmech, typicky jako hostinský, host apod. Mezi významnější z těchto filmů patří např.: 1927 Pražský kat (role hostinský) 1930 C. a k. polní maršálek (role návštěvník hospody U kanonu) 1931 Karel Havlíček Borovský (role hostinský) 1934 Hej rup! (role nezaměstnaný) 1939 Tulák Macoun (role porotce) 1940 Pohádka máje (role pan řídící) 1940 Babička (role komorník) 1941 Advokát chudých (role Kyprův klient)
Divadelní hry (výběr) Tajemství myslivny (Tajemství Riegrovy stezky, Obraz ze života o 4 jednáních; Královské Vinohrady, Dolejší, 1921) Nebožtík (fraška o jednom jednán; Praha, Fr. Švejda, asi 1925) Trouba štěstím rodiny (veselohra o jednom dějství; Praha, Fr. Švejda, asi 1925) Děti svých rodičů (Fraška o 1 jednání; Praha, Thalia, 1927) Dobrý žaludek (Zdravý nemocný, veselohra o 1 dějství; Praha-Královské Vinohrady, Thalia, Jos. Dolejší, 1928) Klíček k pokladně i k srdci (veselohra o jednom dějství; Praha, Fr. Švejda, 1928) Muž s dvěma obličeji (Prohnaný Kazimír, veselohra o 1 jednání; Praha-Král. Vinohrady, Thalia, Jos. Dolejší, 1928) Příšerný zločin čili Ella, hop! (veselohra o jednom dějství; Praha, Fr. Švejda, 1928)
Cestopisy (výběr) Bez halíře do Paříže (veselé příhody z cesty; V Praze, J. Svátek, 1923) Pěšky Evropou (30.000 kilometrů vážně prošel a žertovně vypravuje Filip Balek-Brodský; Praha, J. Svátek, 1923) Přes hory a doly (Kratochvílné rozpravy z cesty do Italie; Praha, Jan Svátek, 1925) Na manželském trakaři (kratochvilná cesta střední Evropou; Praha, J. Svátek, 1927) Všechny cesty vedou do Říma (Tutte le strade conducono a Roma) (Na obálce perokresba Jaroslava Panušky; V Praze, nákladem vlastním, 1938)
Jiné Tajemství Riegrovy stezky (román z lesnického života ; V Milevsku , nákladem vlastním, 1936) Kouzlo filmu (choulostivá historie z filmového prostředí – o nadšencích bílého umění, o filmových hvězdách, oběžnicích, stálicích a kometách; V Praze, nákladem vlastním, 1937) Šašinec (Žertovný dobrodružný románek z pražského prostřed; V Praze, nákladem vlastním, 1939) Pod praporem umění (Román z hereckého života; V Praze, nákladem vlastním, 1941)
Zajímavost V průzkumu obecních knihoven z roku 1926 se Filip Balek–Brodský zařadil jako třetí nejpůjčovanější autor, za Aloisem Jiráskem a Karlem Václave Raisem. V počtu výpůjček se za něj zařadili dodnes slavní klasici jako Ignát Herrmann, Karel Klostermann, Alexandre Dumas, Jindřich Šimon Baar, Jules Verne a další. O čtyři roky později již jeho díla mezi nejčtenější nepatřila.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Související články Milka Balek-Brodská
Externí odkazy
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští filmoví herci Kategorie:Čeští cestovatelé Kategorie:Narození 17. září Kategorie:Narození v roce 1871 Kategorie:Narození v Havlíčkově Brodě Kategorie:Úmrtí 31. října Kategorie:Úmrtí v roce 1949 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži