Novohradská župa () byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa vydělením z uherské Novohradské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 1 766 km² a jejím správním centrem byl Lučenec.
Historický vývoj
Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Novohradská župa, která vznikla vydělením severní části původní uherské Novohradské župy. V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.Volko–Kiš, s. 29.
Sídlo původní uherské župy bylo ve městě Balassagyarmat, které zůstalo v Maďarsku. Sídlem československé župy se nově stal Lučenec.
Novohradská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.Volko–Kiš, s. 37–38.
Geografie Novohradská župa se nacházela na jižním Slovensku. Na východě hraničila s Hontskou župou, na severu se Zvolenskou župou a na východě s Gemersko-malohontskou župou. Jižní hranice župy byla zároveň státní hranicí s Maďarskem.Volko–Kiš, příloha 4.
Administrativní členění V roce 1919 se Novohradská župa členila na tři slúžňovské okresy (Halič, Lučenec a Modrý Kameň) a jedno město se zřízeným magistrátem (Lučenec), které bylo na úrovni okresu.
Odkazy Reference
Kategorie:Župy na Slovensku (1918–1922)