Óda na Vřídlo je poetická oslavná báseň na lázně Karlovy Vary sepsaná (v latině) kolem roku 1500. Později vzniklo několik překladů do českého jazyka, z nichž za nejpodařenější je považován překlad Jaroslava Vrchlického.
Historie
Báseň vznikla pravděpodobně kolem roku 1500. Inspirací pro ni byla zřejmě Martialova chvála severoitalského Altina. V roce 1542 ve Wittenbergu bylo publikováno dílo Caspara Bruschia Encomia Hubae Slaccenwaldensis, v němž byla tato osmnáctiveršová óda otištěna. Poté byla v roce 1562 publikována v souboru básní Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic; podruhé byla sbírka vydána roku 1570.
Až v roce 1815 ódu znovu objevil karlovarský historik a kněz August Leopold Stöhr u pražského obchodníka s uměleckými předměty Franze Zimmera, který míval vždy o lázeňské sezoně obchod na Staré louce v domě Krásná královna. Stöhr zde našel volný list s textem německé básně. Byl to překlad Hasištejnského ódy. Dalším pátráním bylo zjištěno, že text pochází z knihy o Bohuslavu Hasištejnském profesora Ignáce Cornovy, která vyšla v Praze v roce 1808. Stöhr později tento německý překlad zařadil do své knihy Kaiser Karlsbad, třetího vydání z roku 1817.
Osobnost a tvorba Hasištejnského zajímala karlovarského lékaře Jeana de Carro. Podle něj byl Hasištějnský ve své době nejzasloužilejší propagátor karlovarských pramenů. Carro shromažďoval údaje o jeho tvorbě a právě Carrovou zásluhou byly básně kvalitně přeloženy do předních evropských jazyků. Své poznatky pak v roce 1829 vydal ve francouzském a německém jazyce v monografii, v níž bylo i dvaadvacet překladů ódy do patnácti jazyků (např. do francouzštiny od Alexandra Dumase).
Překlady do češtiny
Do Carrovy monografie přeložil ódu do českého jazyka jeho dlouholetý přítel spisovatel, buditel a vlastenec Karel Alois Vinařický. Druhým, zdařilejším překladem do češtiny byla práce českého kněze premonstrátského řádu v klášteře Teplá Josefa Vojtěcha Sedláčka. Třetí překlad, který je považován za nejlepší, je dílem českého básníka Jaroslava Vrchlického. Existuje i starší verze překladu Vrchlického, která se jen nepatrně liší od té o deset let pozdější. Byla otištěna v Rutteho průvodci po Karlových Varech. Konečné znění překladu Vrchlického bylo poprvé otištěno v roce 1898 ve sbírce Z niv poesie národní a umělé. Takto zní:
V Karlových Varech u Mlýnského pramene v polokruhové apsidě Mlýnské kolonády visí dvě mramorové desky. Na jedné je originál Ódy na Vřídlo Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, na druhé pak překlad básně Jaroslava Vrchlického.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Kultura v Karlových Varech Kategorie:Dějiny Karlových Varů Kategorie:Poezie