Karl Lueger (24. října 1844 Vídeň – 10. března 1910 Vídeň) byl rakouský politik v éře Rakouska-Uherska, dlouholetý starosta Vídně a zakladatel Křesťansko-sociální strany.

Život

Mládí a studium Byl synem zaměstnance Vídeňského polytechnického institutu. Sám vystudoval Theresianum a pak dálkově práva na Vídeňské univerzitě. Zde roku 1870 získal titul doktora práv. Působil jako koncipient a roku 1874 si otevřel vlastní právní kancelář, kterou vedl až do roku 1896.

Křesťansko-sociální politik a starosta Vídně náhled|vlevo|Karl Lueger náhled|vlevo|Karl Lueger (1910) Brzy ale zahájil svou politickou kariéru. V roce 1875 se stal členem obecního zastupitelstva Vídně. V městské radě zasedal v období let 1875–1876 a pak 1878–1910. V letech 1893–1895 byl městským radním a pak do roku 1897 místostarostou, aby se v roce 1897 stal starostou Vídně.

Lueger byl již v době svých vysokoškolských studií zastáncem všeobecného volebního práva. Zpočátku se profiloval jako člen liberální strany (Německá pokroková strana). V roce 1893 se ale podílel na vzniku Křesťansko-sociální strany, která se inspirovala myšlenkami Karla von Vogelsanga. Strana se profilovala jako oponent liberalismu. Obhajovala středostavovské a živnostenské vrstvy, které se cítily ohroženy liberálními tržními silami, velkokapitálem. Byl vynikajícím řečníkem a jeho křesťansko-sociální hnutí bylo prvním masovým politickým hnutím v Rakousku-Uhersku. Ve své agitaci používal antisemitismus. Negativním způsobem se vyjadřoval o Židech (zavedl slovo Judapest), a obecně usiloval, a snad i proto byl u majoritní části společnosti značně populární, o zachování čistě německého charakteru města, navzdory tehdy mimořádně početným vídeňským menšinám, Vídeňské Čechy nevyjímaje. S těmi ale dokázal vyjít o něco lépe. Svými oponenty býval označován za populistu, ale i oni mnohdy oceňovali jeho moderní způsob řízení města. Jeho antisemitskými názory byl silně ovlivněn Adolf Hitler, který pobýval ve Vídni v době Luegerova starostování.vpravo|náhled|Karl LuegerKvůli kontroverzním politickým názorům a radikální agitaci nebyl opakovaně císařem Františkem Josefem I. potvrzen ve funkci vídeňského starosty, ačkoliv poprvé byl na tento post zvolen již roku 1894. Křesťanští sociálové v roce 1895 získali 93 ze 137 křesel na vídeňské radnici. Kvůli vetování jeho osoby byly celkem třikrát nařízeny opakované volby, ale Lueger při nich vždy u voličů opět uspěl. Do starostenské funkce byl nakonec instalován až 16. dubna 1897, když císař ustoupil a post v čele městské samosprávy pak opakovaně obhájil a zastával jej až do své smrti. V době jeho nástupu do vedení radnice vrcholilo v monarchii národnostní a politické napětí související s pokusem vlády Kazimíra Badeniho o naplnění českých jazykových a autonomistických požadavků (takzvaná Badeniho jazyková nařízení). Rakouskoněmečtí liberálové a nacionalisté ale tento plán odmítali a kromě parlamentních obstrukcí se na podzim 1897 situace vyostřila do podoby masových demonstrací ve Vídni. Lueger 28. listopadu 1897 oznámil vládě i panovníkovi, že nemůže dále ručit za udržení veřejného pořádku. Historik Otto Urban toto sdělení uvádí jako jeden z posledních argumentů, které rozhodly pro demisi Badeniho vlády.

Coby starosta se Lueger nicméně začal místo antisemitismu soustřeďovat spíše na agitaci proti sociálním demokratům. Nadále podporoval všeobecné volební právo. Ve funkci starosty řešil složité úkoly budování čerstvě ustavené Velké Vídně coby metropole monarchie. Podařilo se mu provést rozsáhlé infrastrukturní projekty v zásobování vodou, plynem i elektrifikaci. Podporoval sociální péči. Vídeň za jeho působení prošla masivní industrializací, došlo ale též k zřízení četných městských parků a rekreačních míst. Udržel si vysokou popularitu, která přesahovala rámec jeho strany. Z titulu funkce vídeňského starosty byl zároveň zástupcem dolnorakouského zemského maršálka (1905–1910), prezidentem okresní školské rady pro Vídeň, další funkce zastával také ve výborech Říšské rady.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1907; Vídeň, 1907; s. 405 dostupné online Jako starosta měl přidělený služební byt přímo v budově vídeňské radnice v jejím bočním křídle s adresou Lichtenfelsgaße 2.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt 1909; Vídeň, 1909; s. 708 dostupné online

Zemský a říšský poslanec Kromě působení v čele vídeňské radnice byl i zemským a celostátním politikem. V roce 1890 zasedl do Dolnorakouského zemského sněmu. Již ve volbách do Říšské rady roku 1885 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval městskou kurii, obvod Vídeň, V. okres. Mandát obhájil za stejný obvod ve volbách do Říšské rady roku 1891. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 byl zvolen za všeobecnou kurii, 3. volební obvod: Margarethen, Mariahilf, Meidling, Hitzing / okresy V, VI. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 mandát obhájil (opět všeobecná kurie, obvod Vídeň, V., VI., XII. a XIII. okres) a poslancem byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1907 (obvod Dolní Rakousy 23). Ve vídeňském parlamentu setrval do své smrti roku 1910.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti, ovšem s poznámkou, že náleží do skupiny antisemitů.Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.

Zemřel po krátké nemoci 10. března 1910 a jeho obsáhlé nekrology přinesly všechny vídeňské noviny.Sport und Salon, 12. března 1910; Vídeň, 1910; s. 2 dostupné onlineDas interessante Blatt, 17. března 1910; Vídeň, 1910; s. 1, 11 dostupné online Pohřeb se konal 14. března 1910 za účasti řady významných osobností a široké veřejnosti v katedrále sv. Štěpána.Wiener Salonblatt, 12. března 1910; Vídeň, 1910; s. 16 dostupné online Pochován byl později v hrobce v kryptě nově postaveného kostela sv. Karla Boromejského na vídeňském Centrálním hřbitově.BAUER, Werner T.: Wiener Friedhofsführer; Vídeň, 2004; s. 105, 118 ISBN 3-85439-335-0Hrobka Karla Luegera na webu findagrave.com dostupné online

Tituly a ocenění náhled|vlevo|Hrobka Karla Luegera v kryptě kostela sv. Karla Boromejského na vídeňském Ústředním hřbitově Byl nositelem několika rakouských ocenění a jako dlouholetý vídeňský starosta získal řadu vyznamenání od významných zahraničních návštěv. Mimo jiné obdržel také čestné občanství ve Vídni a v roce 1908 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 436, 452 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů komturský kříž Řádu Františka Josefa (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů velkokříž Řádu Františka Josefa (1907)

Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Michaela (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát) 60x60pixelů velkokříž Řádu Isabely Katolické (Španělsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské koruny (Rumunsko) 60x60pixelů komandér Královského řádu Viktoriina (Spojené království) 60x60pixelů velkodůstojník Leopoldova řádu (Belgie) 60x60pixelů komandér Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů Řád sv. Stanislava I. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie)

Zajímavost Dnes je po tomto někdejším starostovi města pojmenováno několik míst ve Vídni, například část reprezentativního bulváru, zvaného Ringstraße, který vymezuje staré vídeňské město Dr. K. Lueger Ring nebo náměstí Dr. Lueger Platz, přiléhající k tomuto bulváru v jiné části.

Odkazy

Reference

Související články Seznam starostů Vídně

Externí odkazy

Biografie Karla Luegera na webu Rakouského parlamentu Karl Lueger – životopis

Kategorie:Starostové Vídně Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci dolnorakouského zemského sněmu Kategorie:Členové Německé pokrokové strany (Rakousko) Kategorie:Členové Křesťansko-sociální strany (Rakousko) Kategorie:Rakouští právníci Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Tajní radové Kategorie:Narození v roce 1844 Kategorie:Narození 24. října Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1910 Kategorie:Úmrtí 10. března Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Antisemitismus Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Královského Viktoriina řádu Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Isabely Katolické Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu svatého Michaela (Bavorsko) Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Muži