Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1. ledna a skončil v pondělí 31. prosince.
Události Začala Velká recese, kterou odstartovala americká hypoteční krize. Česko
1. ledna – Zahájení programového období 2007 až 2013, ve kterém bylo do České republiky alokováno 26,69 miliard eur z fondů Evropské unie. 8. ledna – Dodávky ruské ropy ropovodem Družba byly zcela přerušeny. 19. ledna – Evropu a Česko zasáhla Bouře Kyrill. 10. února – premiéra muzikálové komedie Čarodějky z Eastwicku 22. února – Na ostrově Jamese Rosse u pobřeží Antarktidy byla otevřena česká Mendelova polární stanice. 21. června – Ve velkochovu v Tisové v okrese Ústí nad Orlicí byl zaznamenán první výskyt viru ptačí chřipky v chovu na území Česka. 13. července – Rozpuštění středopravicové Občanské demokratické aliance. 15. září – Sedmý ročník projektu Den Nato konající se na Letišti Leoše Janáčka v Ostravě. 20. září – Zveřejněna výzva Všem, jejichž hlas je slyšet o úpadku českého školství, resp. o poklesu úrovně vzdělanosti, oslovující ty, „...kteří vystupují v televizi a v rozhlase, píší do novin a časopisů, poskytují rozhovory atd. ...“, tedy „...ty, jejichž hlas je slyšet“. 24. listopadu – V Praze na Žofíně proběhl 18. kongres Občanské demokratické strany. 21. prosince – Česká republika a dalších osm zemí (Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko) vstoupilo do Schengenského prostoru. Bez hraničních kontrol lze cestovat 24 evropskými státy.
Svět 1. ledna Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Evropské unie. Irština, rumunština a bulharština se staly úředními jazyky Evropské unie. Slovinsko přijalo Euro jako oficiální měnu. Tím bylo nahrazeno původní platidlo – Slovinský tolar. Snížení počtu subjektů Ruské federace na 86, Evencký a Tajmyrský autonomní okruh se staly součástí Krasnojarského kraje. 4. ledna – Nancy Pelosiová se stala první ženou ve funkci předsedy sněmovny reprezentantů. 7. ledna – Stanisław Wojciech Wielgus, nově jmenovaný arcibiskup varšavský, na prosbu Vatikánu na úřad rezignoval z důvodu své spolupráce s tajnou policií komunistického Polska. 8. ledna – Dodávky ruské ropy ropovodem Družba byly zcela přerušeny. 9. ledna – Firma Apple poprvé představila iPhone 1. generace. 19. ledna – Evropu a Česko zasáhla Bouře Kyrill. 30. ledna – Vydání operačního systému Windows Vista. 28. února – Průlet sondy New Horizons kolem Jupiteru, využití Jupiterova gravitačního pole jako gravitačního praku k letu k Plutu. 14. dubna a 21. dubna – Prezidentské a parlamentní volby v Nigérii. 16. dubna – Při masakru na Virginia Tech zabil korejsko-americký student Čo Sung-hui 32 osob a následně spáchal sebevraždu. 3. května – V portugalském letovisku Praia da Luz zmizela tříletá Madeleine McCannová. 16. května – Francouzským prezidentem se stal Nicolas Sarkozy. 27. června – Premiérem Spojeného království se stal Gordon Brown. 7. července – Papež Benedikt XVI. vydal motu proprio Summorum pontificum. 11. července – Ukončení rozšířené podpory operačního systému Windows 98. 14. července Rusko odstoupilo od smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Severní Korea uzavřela jaderný reaktor v Jongbjonu. 15. července – Šimon Peres se ujal funkce izraelského prezidenta. 18. července – V São Paulu zemřelo při nehodě letadla Airbus A320 přes 200 lidí. 21. července – Vyšel sedmý díl ságy Harry Potter – Harry Potter a relikvie smrti. 22. července – Předčasné parlamentní volby v Turecku drtivě vyhrála vládní strana AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje), druzí skončili republikáni (CHP) a třetí nacionalisté (MHP). 15. srpna – Silné zemětřesení v Peru (519 obětí) 25. srpna – V Řecku vyhlášen nouzový stav kvůli sérii ničivých požárů (84 obětí). 2. října – Portugalské vedení EU oznámilo, že text nové mezivládní smlouvy nahrazující tzv. Ústavní smlouvu je na úrovni expertů dopracován a bude předán zástupcům všech 27 vlád členských zemí. 17. října – Turecký parlament schválil případný vojenský zásah v severní části sousedního Iráku proti Straně kurdských pracujících, která z tohoto území podniká své útoky. 18. října – Na bývalou pákistánskou premiérku Bénazír Bhuttovou, která se po 8 letech pobytu v exilu vrátila zpět do vlasti, byl spáchán pumový útok. Za pokusem o atentát, který si vyžádal neméně 136 obětí a 387 zraněných, stojí patrně radikální muslimské organizace včetně Tálibánu s Al-Káidou. 30. října – V Ellensburgu ve státě Washington uhynula samička šimpanze učenlivého Washoe, která byla prvním zvířetem schopným komunikovat americkým znakovým jazykem. 18. listopadu – Volby v srbské provincii Kosovo vyhrála separatistická proalbánská strana Demokratická strana Kosova (PDK), vedená Hashimem Thaçi. Je zřejmé, že Kosovo bude s tímto vedením směřovat k rychlému odtržení od Srbska. 2. prosince – Strana Jednotné Rusko zvítězila podle prvních odhadů v ruských parlamentních volbách se ziskem 64 % hlasů – množství opozičních stran si ale již dříve stěžovalo na diskriminaci a perzekuce ze strany státu. 21. prosince – Devět zemí včetně Česka (Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko) vstoupilo do Schengenského prostoru. Lze tak cestovat již 24 evropskými státy bez hraničních kontrol. 24. prosince – Velká konjunkce planet, Měsíce a galaktického jádra. 27. prosince – Při pumovém útoku v Rávalpindí byla smrtelně zraněna pákistánská opoziční politička a bývalá premiérka Bénazír Bhuttová.
Vědy a umění 4. říjen – Skotská policie objevila obraz od Leonarda Da Vinciho Madonna s vřetenem, který byl před čtyřmi lety ukraden ze zámku Drumlanrig a jehož cena se odhaduje na 30 miliónů liber (přes miliardu korun). V souvislosti s krádeží zatkla čtyři muže. 26. října – vydání a začátek prodeje PC hry Zaklínač (The Witcher) v Evropě (24. října Rusko, 30. října USA) 10. října – vydání hry Team Fortress 2
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Albert Fert, Peter Grünberg Nobelova cena za chemii – Gerhard Ertl Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Mario Capecchi, Martin Evans, Oliver Smithies Nobelova cena za literaturu – Doris Lessingová Nobelova cena za mír – Al Gore, Mezivládní panel pro změnu klimatu Nobelova pamětní cena za ekonomii – Leonid Hurwicz, Eric Maskin, Roger Myerson
Narození
2. ledna – Michal Florian, zpěvák, skladatel, youtuber s přezdívkou Misha 24. února – Luka Vušković, chorvatský fotbalista 12. března – Branimir Mlačić, chorvatský fotbalista 10. dubna – Ariane Nizozemská, třetí a nejmladší dcera nizozemského krále Viléma-Alexandra a královny Máximy 27. dubna – Infantka Sofie, druhá dcera španělského krále Filipa 1. května – Kaylee Hottleová, americká herečka († 21. července 2026) 13. července – Lamine Yamal, španělský fotbalista 5. září – Matthew Schaefer, kanadský lední hokejista 11. prosince – Bruno Durdov chorvatský fotbalista
Úmrtí
Česko náhled|upright|Svatopluk Beneš († 27. duben) náhled|upright|Josef Vinklář († 18. září) 2. ledna – Milán Václavík, ministr národní obrany ČSSR (* 31. března 1928) 3. ledna – Jan Hukna, herec působící převážně v Anglii (* 19. května 1920) 4. ledna – Eva Nováková, politička (* 29. července 1955) 8. ledna – Archimiro Caha, radiolog (* 23. září 1913) 10. ledna Jaroslav Kraft, paleontolog (* 9. dubna 1940) Karel Zámečník, redaktor Československého rozhlasu, historik a spisovatel (* 1. listopadu 1920) 19. ledna – Josef Týfa, typograf (* 5. prosince 1913) 27. ledna – Iva Hercíková, spisovatelka (2. listopadu 1935) 28. ledna – Karel Svoboda, textař a skladatel (* 19. prosince 1938) 31. ledna – Milan Opočenský, teolog, filozof, duchovní Českobratrské církve evangelické (* 5. července 1931) 5. února Jaroslav Otruba, architekt (* 11. listopadu 1916) Milič Jiráček, vědec a teoretik fotografie (* 21. října 1922) 6. února – Jaroslav Kábrt, vysokoškolský pedagog, veterinární lékař (* 3. ledna 1903) 8. února – Jan Truhlář, hudební skladatel, kytarista a pedagog (* 6. července 1928) 17. února – Josef Künzl, voják a příslušník výsadku Chalk (* 19. ledna 1919) 25. února – Jan Teplý, filmový a divadelní herec (* 30. července 1931) 5. března – Miloš Kohout, herec, moderátor a režisér (* ? 1930) 13. března – Jan Simota, sochař, medailér, pedagog (* 19. září 1920) 14. března – Pavel Novák, jazykovědec, fonetik a albanista (* 5. ledna 1932) 18. března František Kotva, kytarista (* 15. května 1952) Břetislav Hodek, lexikograf, literární vědec, spisovatel a překladatel (* 24. května 1924) 19. března – Vilém Kocych, malíř a sochař (* 3. prosince 1930) 20. března – Ota Karen, ekonom, právník, představitel mezinárodního družstevního hnutí (* 20. května 1931) 23. března Tera Fabiánová, romská spisovatelka (* 15. října 1930) Jan Antonín Pacák, hudebník (Olympic) a výtvarník (* 26. dubna 1941) 27. března Jiřina Jelenská, herečka (* 21. prosince 1942) Jiří Horčička, rozhlasový režisér (* 27. března 1927) Pavel Frýbort, publicista, prozaik, překladatel (* 20. května 1946) 29. března – Karel Solařík, malíř (* 27. února 1915) 1. dubna – Ladislav Rychman, filmový režisér (* 9. října 1922) 2. dubna – Božin Laskov, československý a bulharský fotbalový reprezentant (* 15. února 1922) 3. dubna – Antonín Špaček, předseda Československé obci legionářské (* 23. května 1917) 4. dubna – Jiří Šebánek, scenárista, spisovatel a zejména přední cimrmanolog (* 8. února 1930) 9. dubna – Egon Bondy, básník a filosof (* 20. ledna 1930) 12. dubna Jiří Rulf, básník, prozaik, literární kritik a publicista (* 22. března 1947) Karel Štorkán, spisovatel a scenárista (* 5. května 1923) 13. dubna – Václav Žilka, flétnista a pedagog (* 19. září 1924) 14. dubna – Ladislav Adamec, československý premiér (* 10. září 1926) 15. dubna – Emil Ludvík, hudební skladatel (* 16. srpna 1917) 18. dubna Michal Benedikovič, fotbalový reprezentant (* 31. května 1923) Andrej Kvašňák, fotbalista slovenského původu, stříbrný na MS 1962 v Chile (* 19. května 1936) 21. dubna – Jana Berdychová, zakladatelka cvičení rodičů s dětmi (* 17. února 1909) 24. dubna – Ladislav Křivský, astronom a meteorolog (* 8. prosince 1925) 25. dubna – Petr Rada, písňový textař a básník (* 7. dubna 1932) 27. dubna – Svatopluk Beneš, herec (* 24. února 1918) 3. května – Karel Bubeníček, architekt (* 30. června 1923) 12. května – Milan Havlín, kanadský zahradní architekt českého původu (* 2. června 1928) 15. května – Václav Červinka, kanovník katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích (* 16. ledna 1922) 20. května – Pavel Hobl, režisér (* 20. června 1935) 26. května – Antonín Lauterbach, pedagog, spisovatel a divadelník (* 2. září 1912) 27. května – Zdeněk Mathauser, estetik a literární vědec (* 3. června 1920) 1. června – Jan Beneš, spisovatel (* 26. března 1936) 6. června – Miroslav Smotlacha, mykolog a popularizátor houbaření(* 22. září 1920) 7. června – Miroslav J. Černý, akademický malíř, grafik a sochař (* 15. února 1935) 13. června – Oskar Moravec, hudební skladatel žijící v Kanadě (* 17. ledna 1917) 21. června – Alexander Babraj, scénograf, výtvarník (* 7. února 1948) 25. června – Adolf Filip, divadelní a filmový herec (* 8. ledna 1931) 29. června – Josef Tesař, volejbalista (* 11. března 1927) 30. června – Luboš Hruška, politický vězeň komunistického režimu (* 20. července 1927) 1. července – František Řezníček, fotograf (* 23. května 1954) 3. července – František Anicet Petružela, vojenský duchovní (* 14. srpna 1914) 8. července – Jindřich Feld, hudební skladatel (* 19. února 1925) 13. července – Zdeněk Lukáš, skladatel (* 21. srpna 1928) 15. července – Miloslav Cicvárek, malíř, grafik, sochař a restaurátor (* 1. října 1927) 19. července – Jiří Zahajský, herec (* 19. ledna 1939) 22. července Ladislav Kozák, akademický sochař a medailér (* 31. srpna 1934) Quido Adamec, hokejový rozhodčí (* 15. prosince 1924) 31. července – Petr Růžička, hudební skladatel (* 16. února 1936)