Franciszek Dionizy Kniaźnin (4. října 1750, Vitebsk – 25. srpna 1807, Końskowola) byl polský preromantický básník, dramatik a překladatel.BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů - Polsko. Praha. Odeon 1974, S. 201-202.
Život Pocházel z běloruské polské šlechtické rodiny. Vystudoval jezuitskou školu ve Vitebsku. Po zrušení jezuitského řádu působil jako knihovník, sekretář a domácí učitel u knížete Adama Kazimierze Czartoryského, z jehož sídla v Pulawách se stalo významné kulturní centrum, kde působili i další preromantičtí básníci Franciszek Karpiński a Franciszek Zabłocki.
Po druhém dělení Polska se jeho duševní stav výrazně zhoršil (údajně ze žalosti nad ztrátou samostatnosti vlasti) a dožil na faře poblíž Pulaw, kde se o něho staral Franciszek Zabłocki.
Psal polsky i latinsky. Jeho básnická tvorba vycházela z klasicismu, ale postupně v ní převládl sentimentalismus (popisy přírody, pastýřské scenérie, elegické a melancholické motivy). Psal příležitostnou poezii, dramatické selanky, erotické básně s anakreontskými motivy, vlasteneckou a náboženskou lyriku, divadelní hry a operní libreta (po vzoru Pietra Metastasia), parafrázoval La Fontainovy bajky. Překládal antické autory (Anakreón, Theokritos, Horatius) i novodobé (James Macpherson.
Výběrová bibliografie náhled|Erotyki, první vydání z roku 1779 Bajki (1776). Erotyki czyli pieśni w rodzaju anakreontycznymn (1779), sbírka erotických básní podle různých předloh, dva svazky. Carmina (1781), latinská báseň. Wiersze (1783). Balon, czyli wieczory puławskie, (1784, Balon aneb pulawské večery), příležitostná báseň vyvolaná vynálezem prvního horkovzdušného balonu bratry Montgolfiery. Troiste wesele (1785), dramatická selanka o dvou jednáních. Rozmaryn (1785), lyrická báseň. Matka Spartanka (1786), operní libreto o třech jednáních, hudba Franciszek Lessel. V libretu je vylíčena spartská matka, která vypravuje syna do boje za vlast. Za antickým námětem se skrývá alegorie na kněžnu Izabelu Czartoryskou a jejího syna Adama Kazimierze Czartoryského. Opera měla premiéru v Pulawách a v titulní roli vystoupila přímo kněžna Czartoryská. Cyganie (1786), operní libreto o třech jednáních, hudba Michał Kazimierz Ogiński, komická opera s folklorními prvky, roku 1860 napsal na toto libreto svou operu Jawnuta Stanisław Moniuszko.SPOUSTA, Vladimír. Hudebně-literární slovník I. Světoví skladatelé, Brno: Masarykova univerzita 2011. . S. 181. Anakreon (1787), komedie o třech jednáních. Poezje (1787–1789), souborné vydání, 3 svazky Trzy gody (1790–1792), selanka v pěti jednáních. Hektor (1793), tragédie o pěti jednáních.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Franciszek Dionizy Kniaźnin – Poezja.org Franciszek Dionizy Kniaźnin – Historia.org}
Kategorie:Polští spisovatelé Kategorie:Polští básníci Kategorie:Polští dramatici Kategorie:Narození v roce 1750 Kategorie:Narození 4. října Kategorie:Narození ve Vitebsku Kategorie:Úmrtí v roce 1807 Kategorie:Úmrtí 25. srpna Kategorie:Úmrtí v Lublinském vojvodství Kategorie:Preromantičtí spisovatelé Kategorie:Muži Kategorie:Překladatelé z řečtiny Kategorie:Překladatelé z latiny Kategorie:Spisovatelé píšící polsky Kategorie:Spisovatelé píšící latinsky