Vítězný oblouk (nebo také triumfální oblouk) je v rané křesťanské architektuře termín, kterým se označuje velký oblouk nad otvorem v příčné zdi mezi chrámovou lodí, chórem nebo apsidou. Umožňuje pohled z chrámové lodi do kněžiště na oltář a apsidu. Je vytvořen tehdy, když je mezi podélnou lodí a apsidou vložena ještě loď příčná. Vítězný oblouk nelze zaměňovat se zadní koncovou stěnou baziliky, která obklopuje otvor do apsidy. Jestliže tedy kostel nemá chór, jedná se o oblouk apsidy.
Raně křesťanská architektura V rané křesťanské architektuře byly přední strany triumfálních oblouků obrácené ke komunitě obvykle pokryty vzácnou mozaikou. Na ní byly většinou vyobrazeny triumfální Kristus, apoštolové nebo biblické příběhy.
Známé příklady triumfálních oblouků:
Lateránská bazilika (San Giovanni in Laterano) Bazilika svatého Vavřince za hradbami (San Lorenzo fuori le mura) Bazilika svatého Pavla za hradbami (Basilica di San Paolo fuori le mura) Bazilika Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore) Bazilika svaté Praxedy (Santa Prassede)
Středověká architektura Odvozeně od raně křesťanské architektury se ve středověké architektuře za vítězný oblouk označuje oblouk vchodu do chóru. Obvykle se jedná o východní oblouk křížení. Ve vítězném (triumfálním) oblouku býval umístěn vítězný kříž s dřevěnou sochou ukřižovaného Krista jako symbol Boha v lidské podobě, který nemůže trpět a který z kříže lidstvu kraluje.
Galerie
Odkazy Reference
Literatura Hugo Brandenburg: Die frühchristlichen Kirchen in Rom. Schnell & Steiner, Regensburg 2005, ..
Související články Sakrální stavba
Externí odkazy Triumphbogenv lexikonu wissen.de, německy
Kategorie:Architektura Kategorie:Vítězné oblouky Kategorie:Křesťanská architektura Kategorie:Kostely