Seznam živelních katastrof v Českých Budějovicích obsahuje povodně, požáry a jim podobné přírodní a živelní pohromy, které ve městě způsobily rozsáhlé nebo v nějakém ohledu významné škody.
Datum Obrázek Událost GaleriePopis 1272 povodeň Prokazatelně zasáhla tok Vltavy od Českého Krumlova po Prahu, musela zasáhnout i České Budějovice, ale záznamy z této doby se nedochovaly. ~24. června 1336 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Voda se do města provalila Rybářskou branou. Dobové záznamy se nedochovaly, zpráva pochází z o 500 let mladší Seyserovy kroniky. 1381 požár Požár (přinejmenším areálu Dominikánského kláštera), vyhořelo vše krom knihovny a kaple svatého Jiří. 14. dubna 1463 požár Požár (přinejmenším areálu Dominikánského kláštera) založený bleskem, shořely patrně veškeré dřevěné konstrukce a celá zvonice. Pravděpodobně při tomto požáru zanikly i provozy na zpracování barevných kovů, které stály v oblasti kláštera při hradební zdi. 1480 požár Shořela Židovská ulice. 1481 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. 1500 požár Shořela Kněžská ulice a statky před hradbami. ~15. srpna 1501 povodeň Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech. Postihla rozsáhlé území střední Evropy. 19. července 1505 povodeň Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech. Protrhla se hráz Krumlovského rybníka, strhla Dlouhý most. 1512 povodeň Poškodila opevnění města. Dominikánský klášter v ekonomicky obtížném období připravila o 30 fůr sena. 1526 požár Shořelo předměstí před Svinenskou branou a Špitálský mlýn. 1533 vichřice Stržené střechy a štíty domů. 12. srpna 1539 povodeň Přívalový déšť způsobil zaplavení města. 27. dubna 1541 komáři Město zahalila mračna komárů, vypadala, jako by se chumelilo. Tito komáři byli podle kronikáře modří s bílými zadečky. 1541 vichřice Stržené střechy a štíty domů. 1542 vichřice Stržené střechy a štíty domů. 1545 kobylky Škody na polích, loukách a stromech. 1547 kobylky Škody na polích, loukách a stromech. 1548 kobylky Škody na polích, loukách a stromech. 28. června 1549 povodeňvichřice Poškodila zejména vybavení stříbrných dolů za Vrátem. 1549 kobylky Škody na polích, loukách a stromech. 1551 povodeň Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech. 1551 vichřice Stržené střechy a štíty domů. 1555 povodeň 1555 vichřice Stržené střechy a štíty domů. 29. únor 1560 požár Požár vzniklý na severní straně náměstí se přenesl až na klášter, kde zničil sanktusník, roztavil zvonek, spálil část kostelní střechy a poškodil zdivo 5. prosinec 1561 požár V noci z 5. na 6. prosince shořely tři Jankovy statky v Remlových Dvorech. 1567 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech. 28. června 1577 krupobití Krom samotného krupobití zaznamenal kronikář i nezvyklý tvar krup, které byly vybaveny „rohy“, takže vypadaly jako hvězdy. 2. června 1582 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Zhoršené hygienické podmínky po povodni měly v Čechách za následek epidemii moru. 1582 požár Shořely Čtyři Dvory a 75 domů ve městě. 20. duben 1588 požár Po úderu blesku do základů vyhořel dvůr Tomše Bauera (č. p. 12). červen 1588 povodeň Povodeň před polovinou června postihla většinu Čech, pravděpodobně i České Budějovice. 12. červenec 1588 povodeň 1590 sucho Škody na chmelu, zahradách a loukách. 19. červen 1590 zemětřesení Poškození několika domů zemětřesením. 1590 mrazy Tuhá zima 1589 / 1590 „že nebylo podobné pamětníka“. 6. července 1592 povodeň Škody zvláště na polích. 27. srpna 1592 povodeň Odneseny některé mosty, ke kostelu sv. Mikuláše se jezdilo na loďkách. 6. září 1592 povodeň Nejničivější vlna roku 1592, město zatopeno, podemílala zdi, strhávala ploty, na náměstí bylo až 45 cm vody, poničeny hradby, stržen Zlatý most, zásoby obilí v sýpkách shnily. Pamětní kniha Čtyř Dvorů uvádí povodeň v důsledku protržení hráze Pucherského rybníka. 29. prosince 1593 požár Shořel Strialův dvůr. 6. září 1595 mrazy 6. září přišla náhle tuhá zima, která vydržela až do první poloviny března 1596, kdy se hnuly ledy a poškodily Dlouhý most. 1596 povodeň Podle Seyserovy kroniky se od Pražské brány po kostel svatého Mikuláše jezdilo na loďkách. 4. červen 1597 požár Požár v domě zlatníka Viléma Šlechty se rozšířil na 75 domů, 8 dvorů u Dlouhého mostu a Lannovu loděnici. srpen 1598 povodeň Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech, voda odnesla obilí z polí. Kulminace 15. a 24. srpna, voda od Pražské brány po Masné krámy, shnila úroda v sýpkách, stržena část Dlouhého mostu a městský mlýn. Povodeň akcentovala epidemii moru. 1612 vichřice Stržené střechy a štíty domů. 31. srpen 1625 160px|domovní znamení připomínající požár požár V ranních hodinách vypukl na východní straně náměstí v domě U Červeného jelena (20/78) požár. Zasáhl celkem čtyři domy včetně domu U Zlatého sklípku (21/79), na jehož znaku se dochoval reliéf mnicha modlícího se za odvrácení ohně, zřejmě připomínka požáru. 20. červen 1633 sníh Nastalo prudké ochlazení a napadla píď (asi 20 centimetrů) sněhu, což zkomplikovalo práce na polích. jaro 1635 povodeň(?) Koncem května začal vytrvalý déšť, během nějž (30. května) navštívil město na koni císař Ferdinand II. Po celou dobu šestidenní návštěvy hustě pršelo a při odjezdu 5. června musel překonat Dlouhý most nad rozbouřenou Vltavou. Zdroj nehovoří explicitně o škodách ani vylití řek z břehů. 1638 vichřice Stržené střechy a štíty domů. 24. července 1641 160px|Wussinova veduta požáru 1641 požár V Müllerově domě v Krajinské třídě vzplála neopatrností ranhojiče mast, oheň se s přispěním větru rozšířil na 226 domů, poškozen byl špitální areál u svatého Václava a Svinenská brána, zničen kostel svatého Mikuláše, 13 hradebních věží a 3000 strychů (asi 279 m³) obilí. Dále shořelo 64 dvorů, špitál, Pražská brána, mlýn a hradební věž. Pohořelí, o které se nezvládlo postarat město, byli ubytování ve Čtyřech Dvorech. Ještě v roce 1654 zůstávala ve městě spáleniště. 24. srpna 1647 povodeň Zatopeny dvory a stodoly v okolí města. Škody na sklizni. 16. ledna 1651 povodeň 14. července 1653 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Utopený dobytek. Historické prameny nejsou jednotné co do roku události, Veselý uvádí 1653, Schneider 1652. 16. května 1654 160px|Wussinova veduta požáru 1654 požár Požár jižní strany náměstí v oblasti pozdějšího hotelu Slunce začal o 11. hodině večerní v domě šenkýře Pavla Sterera, dnes č. 36/123. Oheň se rozšířil na domy č. 37/125, 39/128 a do Široké 20/126 a 16/124. Protože se na náměstí v době 39/128 podařilo oheň rychle uhasit a nedošlo k významným škodám, považoval to majitel domu, radní Mathias Bartlme von Porthenau, za zázrak způsobený Pannou Marií Budějovickou. Heimatbuch uvádí rok požáru 1653, Puteus aquarum viventium a Kovář 1654. 15. února 1655 povodeň Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech. Prudká obleva po dlouhé tuhé zimě, poškozena loděnice, stržen Dlouhý most. 11. července 1655 povodeň Voda dosáhla až k Ehrenpreisovu domu na rohu náměstí a ulice Karla IV. 12. června 1656 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech. Voda stoupla o 60 cm výš než při povodních 1655, dostala se k lékárně na náměstí a Masným krámům. Zničila mosty a sádky. 1. července 1656 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech. Po dvoudenním dešti znovu stoupla hladina Vltavy i Malše, znovu byly poškozeny opravené mosty a odplaveno seno z luk. 15. května 1665 povodeň Zaplaveny dvory, pole a louky. 4. července 1670 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Rozvodněná Malše se podle Schneidera dostala do téměř všech ulic. 1671 děšť Dlouhodobé extrémní deště trvající od roku 1670 způsobily zatopení polí a neúrodu, která roku 1671 vyústila v hladomor. V Budějovicích probíhalo 2–7 pohřbů denně. 8. června 1674 povodeň Déšť trvající téměř bez přestání do 25. července způsobil zničení většiny úrody a rozšíření nemocí. V Českých Budějovicích probíhaly mše za ukončení deštivého počasí. 20. června 1675 povodeň Vydatný déšť trvající dva dny a tři noci způsobil krom rozvodnění řek také přelití rybníků a škody na loukách a polích. Traduje se, že několik osob bylo na plujícím dřevu sneseno až do Prahy. 28. ledna 1677 povodeň Na sníh neobyčejně bohatou zimu ukončila obleva. Vyvolala povodeň nesoucí až 60 centimetrů silné ledové kry. Poničeny byly především mlýny a další stavby na březích řek. Svinenská brána zůstala po několik dní zatarasena ledem. 1679 povodeň Dominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za odvrácení deště a povodní. 1681 sucho Dominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za přivolání deště. 1687 sucho Dominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za přivolání deště. 1693 vichřice Dominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za odvrácení větru a bouří. 1695 sucho Dominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za přivolání deště. 14. únor 1709 povodeň Obleva způsobila rozvodnění Malše. Voda se do města lila všemi hlavními branami. Na dvoře Velkého pivovaru (tj. za Rožnovskou branou) bylo naměřeno 90 centimetrů vody. Zničeny zásoby obilí a sena, utonul dobytek, znehodnocena část zásob soli a piva. červen 1709 povodeň Další potopa přišla v důsledku dešťů v prvním červnovém týdnu. Traduje se příběh o zázraku, záchraně dívky, za níž prosila matka u Panny Marie Budějovické. 20. dubna 1712 povodeň Škody na úrodě, nouze o obilí a pečivo, bezprecedentní růst cen. 8. květen 1713 povodeň Osmidenní povodeň znovu poškodila úrodu, cena obilí stoupla na téměř dvojnásobek ceny v roce 1712. 24. červen 1723 povodeň Zaplaveny celé Budějovice od Lučního mlýna (u dnešní Vodárenské věže) po Staré město. Škody na polích a loukách. červenec 1723 povodeň Rozvodněná Malše zaplavila východní území města: pole, louky, zahrady, kde zničila obilí, seno a ovoce. Protrhla se hráz Krumlovského rybníka. 19. března 1724 povodeň Silné deště zvýšily hladiny řek, Rožnovskou branou nebylo možné vejít ani odejít z města. 8. dubna 1728 požár Požár vznikl na západní straně náměstí, rozšířil se na 18 domů a Dominikánský klášter. Tam zničil veškeré dřevěné konstrukce z 15. století, zvonici, roztavil zvony a poškodil varhany. Požár vznikl za bouřky a rozšířil se až za Dlouhý most, kde shořely dva statky. 6. července 1730 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Rozvodněná Malše po vydatných deštích zaplavila město. Škody na domech, stodolách a obilí. 9. června 1735 povodeň Poškozeny domy, pole a zahrady. 18. června 1736 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech. Liják, který začal 8. června na svatého Medarda, pokračoval po 40 dní. Ve většině ulic bylo přes 60 cm vody, poškozeny byly budovy, mlýny, rybníky, jezy i nový městský vodovod. Hráz Krumlovského rybníka se provalila v délce 90 metrů, živel strhl nábřeží Malše před soutokem a také břehy Vltavy na Litvínovické pastvině (nad Vodárenskou věží) a u Dlouhého mostu. Zničeny byly propusti a jezy u mlýnů v oblasti současného Slepého ramene. Nad mlýnem u Českého Vrbného zmizelo asi 350 metrů břehu a nedaleký most. Voda ve městě provalila pevnostní násep pře Pražskou branou, což urychlilo odtok do Vltavy. Situaci pomohlo vyřešit následující měsíc trvající suché a teplé počasí. 28. duben 1740 povodeň Mrazy trvající od října 1739 do dubna 1740 měly za následek prudkou oblevu po teplých deštích a hromadění ledových ker. U Zlatého mostu dosáhly úrovně sochy svatého Jana Nepomuckého. Došlo i k zatopení Velkého pivovaru, ovšem bez škod na hotovém pivu. Celkové škody nebyly vysoké. 20. prosince 1740 vichřicepovodeň Předvojem extrémního počasí byla duha, po které přišla vichřice a následně povodeň. Přestože byly Budějovice částečně zasaženy (především vichřicí na Sviní louce a v lesích u Srubce), větší pohroma nastala na Šumavě v Českém Krumlově. Odtud odplavené dřevo pochytali obyvatelé Budějovicka, čímž získali zásoby na několik let. 15. června 1743 povodeň Poškodila opevnění města, především nové zemní opevnění a část parkánové hradby