náhled|Spisovatelé v Klubu slovenských spisovatelů |alt= náhled|Sídlo AOSS a Spolku slovenských spisovatelů v Bratislavě na Laurinské 2|alt= náhled|Ivan Horváth,Kongres slovenských spisovatelů náhled|Slovenští spisovatelé (zleva druhý Emil Boleslav Lukáč, třetí Ladislav Novomeský a čtvrtý Ivan Horváth) náhled|Bratislavský kníhkupec Ján Horáček, spisovatelé Ivan Horváth a Peter Jilemnický a umělecký historik dr. Vlado Wagner na prvním Kongresu slovenských spisovatelů náhled|Legitimace člena Spolek slovenských spisovatelů ( Spolok slovenských spisovateľov) je občanské sdružení na Slovensku s celostátní působností, jehož tradice sahají do roku 1923 a které reprezentuje vrcholné hodnoty a osobnosti slovenské literatury. Spolek slovenských spisovatelů vydává dvě odborná periodika: Literárny týždenník a časopis pro mladou literaturu a umění Dotyky. V centru zájmu Spolku slovenských spisovatelů je podpora tvorby a vydávání slovenské původní a překladové literatury, podpora a ochrana jejích autorů a vydávání literárních časopisů a udělování cen.

Mezi předsedů, čestných předsedů a tajemeníků Svazu slovenských spisovatelů a Spolku slovenských spisovatelů v minulosti patřily osobnosti jako Ivan Krasko (1923, zakladající člen spolku), Vavro Šrobár (1923, předseda), Janko Jesenský (1930 – 1939), Valentín Beniak (1939 – 1945), Ladislav Novomeský (1945 – 1948),http://www.shnnitra.ff.ukf.sk/wp-content/uploads/Pav%C4%8D%C3%ADk.pdf Ján Poničan (1949), Michal Chorváth (1949 – 1950), Milan Lajčiak (1950 – 1954), Ctibor Štítnický (1950 – 1956), František Hečko (1954 – 1956), Andrej Plávka (tajemeník 1957 – 1963, předsedou 1969 – 1982), Karol Rosenbaum (1963 – 1964), Vojtech Mihálik (1965, 1967 – 1969), Miroslav Válek (1967 – 1968, 1988 – 1990), Rudolf Chmel (předseda Svazu slovenských spisovatelů 1969 – 1982, tajemník Svazu česko-slovenských spisovatelů 1975 – 1982), Ladislav Ballek (tajemník 1984 – 1989), Ján Solovič (tajemník 1971 – 1983; vedoucí 1984 – 1989), Ladislav Tažký (čestný předseda od 1990), Jaroslav Rezník (1990 – 1993, čestný predseda od 2013), Ján Tužinský (1993 – 1995, 1999 – 2003, 2007 – 2013), Vincent Šikula (1997 – 1999), Milan Ferko (1995 – 1997), Pavol Janík (předseda 2003 – 2007, tajemník 1998 – 2003 a 2007 – 2013), Peter Jaroš (2013, čestný predseda). Od roku 2013 do 2021 byl předsedou Miroslav Bielik. Od roku 2021 do roku 2025 byl předsedou Boris Brendza a tajemníkem Štefan Cifra. Od konce roku 2022 Spolek slovenských spisovatelů do roku 2024 organizoval z iniciativy tehdejšího místopředsedy Lukáše Perného v kooperaci s Maticí slovenskou besedy se spisovateli (Dalimír Hajko, Josef Leikert, Jaroslav Rezník st., Silvia Hlavová, Margita Ivaničková, Vincent Šabík, Dušan Mikolaj, Anton Hykisch, Viktor Timura, Pavel Parenička, Jan Tazberík, Alexander Halvoník) a vzpomínkové či multižánrové akce k výročím významných slovenských osobností (Ladislav Ballek, Jozef Murgaš, Ladislav Tažký, Ladislav Novomeský a Ivan Horváth) v Domě Matice slovenské Bratislava. Boris Brendza byl odvolán na mimořadném sněmu v roce 2025 a nahrazen Dušan Mikolajem, který vedl Spolek slovenských spisovatelů do 29. 9. 2025, kdy se konalo členské shromáždění, kde byla zvolena předsedkyní Eva Sisková a rozhodlo se o prodeji sídelní budovy na Laurínské ulici z iniciativy tehdejšího vedení (návrh společně prezentovali Dušan Mikolaj, Roman Michelko, Peter Mišák, Pavol Dinka, Štefan Cifra, Ľubor Hallon a další; přítomno bylo 89 z 356 členů, návrh byl přijat). náhled|Členský preukaz Významnou historickou událostí Spolku slovenských spisovatelů byl Kongres slovenských spisovatelů (1936) v Trenčianských Teplicích. Kongres byl založen na sjednocování uměleckého fronty bez ohledu na politickou, konfesionální, generační, teritoriální, národní či národnostní příslušnost – na bázi šíření humanistického poselství národní literatury a kultury a jejich otevírání se světu. Kromě 53 členů Spolku slovenských spisovatelů se na něm zúčastnilo 100 pozvaných hostů.

Po roce 1948 by součástí Svazu československých spisovatelů, jako jeho slovenská sekce. 11. 6. 1969 se stal samostatnou organizací. Vzhledem k potřebě koordinace mezinárodní reprezentace v oblasti literatury se na ustavujícím sjezdu v Praze 8. a 9. 12. 1977 opět sloučil se ZČSS. ZSS také vydával několik literárních časopisů – Slovenské pohledy (1952 – 89), Kulturní život (1950 – 68), Mladá tvorba (1956 – 70), Meridiány (v angličtině, němčině a ruštině, 1977 – 89), Literární týdeník (1988 – 90) a Dotyky (1988 – 90). Mimořádný sjezd ZSS 7. 12. 1989 v Bratislavě vedl k následnému organizačnímu rozložení na bázi politických, názorových, generačních, konfesních, žánrových a etnicko-národnostních kritérií. Nástupcem ZSS se stal obnovený Spolek slovenských spisovatelů. Šest z několika postupně vznikajících menších autorských seskupení se sdružilo v Asociaci organizací spisovatelů Slovenska (AOSS).

Spolek slovenských spisovatelů má regionální struktury (odbočky) v Banské Bystrici, Košicích, Nitře, Trnavě, Ostravě a Prešově.

Spolek slovenských spisovatelů sídlil na Laurinské 2 v Bratislavě. Sekretariátu Spolku slovenských spisovatelů je na období modernizace budovy přemístěn do náhradních prostor na Michalské ul. 18 – 20, 3. patro, Bratislava. Rozhodnutím členské základny Spolku slovenských spisovatelů 29. 9. 2025 byla druhá část budovy na Laurinské předána k prodeji, proti čemu již dříve vystoupil a demonstrativne se vzdal funkce místopředsedy Lukáš Perný. Při příležitosti 100. výročí Spolku navrhoval ve Slovenských pohledech aby se budova neprodala a alespoň její část se využila na zdroj financí z nájemného od spoluvlastníka na publikační a organizační činnost. Eva Sisková v úvodníku Literárního týdeníka konstatovala, že Spolek se ocitl na pokraji zániku a projektovala nastolení trvale udržitelného modelu. Prodej budovy ospravedlňuje situací, která vznikla během rozdělení spisovatelů na AOSS a SSS, přičemž uvádí jako hlavní aktéry Jana Tužinského a Pavla Janíka. Vedení od roku 2013 pod Miroslavem Bielikem interpretuje jako vedení v komplikované situaci. AOSS prodala 50% podíl společnosti Arthur DS a pod ní se stala vlastníkem podílu VP Epsilon Invest, přičemž za Bielikova vedení došlo k podepsání Dohody o hospodaření se společnou věcí, které předcházely soudní spory, přičemž tato dohoda expirovala v roce 2023.LITERÁRNÍ TÝDENNÍK ze 33–34 z 10. října 2025 Místopředsedy se stali Roman Michelko, Peter Dinka, tajemníkem zůstal Štefan Cifra, předsedou kontrolní komise Štefan Martinkovič, neúspěšný kandidát za předsedy Matice slovenské.

Periodika

Literární týdeník náhled|Literární týdeník vznikl také z iniciativy ministra kultury Miroslava Válka Literární týdeník vznikl v roce 1988 jako časopis Svazu slovenská spisovatelů. Jeho zakládajícím a prvním šéfredaktorem byl Vincent Šabík, literární vědec, kulturologie, germanista a překladatel. Časopis vznikl z iniciativy tehdejšího ministra kultury SSR a básníka Miroslava Válka. Redakce Literárního týdeníku v době jeho založení v roce 1988: Vincent Šabík, Ivan Štrpka, Peter Birčák, Miloslav Blahynka, Edmund Hladký, Zuzana Jarošová, Ľuboš Jurík, Marcela Košťálová, Viktor Maťuga, Dana Podracká, František Sternmüller, Darina Šimečková, Blanka Šulavíková, Jozef Urban, Peter Gomolčák, Igor Cibula, Sergej Michalič, Peter Valček. Redakční radu Literárního týdeníku v době jeho založení v roce 1988 tvořili Vojtech Mihálik, Peter Andruška, Alfonz Bednár, Pavel Dvořák, Ľubomír Feldek, Lajos Grendel, Karol Horák, Mikuláš Kováč, Marusja Ňachajová, Rudolf Svoboda, Ján Solovič, Ivan Sulík, Vincent Šabík a Ján Šimonovič. V současnosti je šéfredaktorem pověřeným vedením redakce Literárnyho týždenníku Štefan Cifra, redakci tvoří zakladatel časopisu Vincent Šabík, Pavol Dinka, Alexander Halvoník a Ján Tazberík.

Mezi pravidelné přispěvatele patří autoři jako Pavol Dinka, Petr Žantovský, Peter Mišák, Ján Maršálek, Dušan Mikolaj, Silvia Mária Fecsková, Ľubomír Pajtinka, Milan Kenda, Hana Košková, Viliam Apfel, Milan Zelinka, Etela Farkašová, Jaroslav Rezník, Stanislav Hvozdík, Martin Vladik, František Ruščák, Daniela Suchá, Eva Sisková, Peter Gossányi, Ľubomír Kotrha, Lenka Mihová, Miroslav Demko, Milan Kupecký, Jozef Bily, Viera Švenková, Jozef Mikloško, Vlado Javorský, Ľuboš Jurík, Marta Germušková, Teofil Klas, Lukáš Perný, Erik Germuška, Marián Klenko a další.

Dotyky Dvouměsíčník pro mladou literaturu a umění Dotyky je tištěným periodikem pro mladé začínající umělce na Slovensku. Dotyky samostatně vycházejí od roku 1989.

Ocenění Spolek uděluje následující ocenění:

Cena Milana Rúfusa za poezii Cena Ladislava Ťažkého za prózu Cena Alexandra Matušku za literární vědu a esejistiku Cena Vladimíra Ferka za literaturu faktu Cena Márie Ďuríčkovej za literaturu pro deti Cena Kláry Jarunkovej za literaturu pro mládež

Vydavatelství náhled|Současný vedoucí vydavatelství, Roman Michelko Vydavatelství Spolku slovenských spisovatelů vydává ročně desítky knižních publikací původní i překladové tvorby.

Vydavatelství vedl do zvolení za poslance Národní rady Slovenské republiky v roce 2023 Roman Michelko.Ako sa vydávajú knihy. In: https://www.youtube.com/watch?v=f8QSaGIhI9kRoman Michelko predstavuje najlepšie tituly Vydavateľstva Spolku slovenských spisovateľov. In: https://youtu.be/FtFGkUIhgUoKnižné inšpirácie - politologická polička - časť prvá In:https://www.youtube.com/watch?v=nnmIgJpNVucKnižné inšpirácie - politologická polička - časť druhá. In:https://www.youtube.com/watch?v=hC2d03JhxdUKnižné inšpirácie - politologická polička - časť tretia. In:https://www.youtube.com/watch?v=-4weDnTOT1k

V průběhu své existence získalo vydavatelství řadu významných ocenění jako Cena Anasoft Litera (Scénář Etely Farkašové), Cena Jána Hollého za nejlepší literární překlad roku (překlad Otakara Kořínka, Promluv, paměti Vladimira Nabokova), Cena Literárního fondu (Anton Hykisch, Věřte císaři), Cena PEN klubu (Jaroslav Klus, Pseudologia phantastica),https://literarnytyzdennik.sk/wp-content/uploads/2018/12/LT-23-24-2018.pdf Literární cena Všeobecné úvěrové banky (Pavol Janík, Niekto ako boh) a mnoho laureátů Ceny Ivana Kraska.

Vydavatelství vydalo díla významných slovenských spisovatelů jako Etela Farkašová, Vojtech Mihálik, Dalimír Hajko, Rudolf Fabry, Rudolf Dilong, Pavol Janík, Miroslav Válek, Laco Novomeský, Ľudo Ondrejov, Leopold Lahola, Gejza Vámoš, Štefan Moravčík, Ladislav Ťažký, Ján Beňo, Anton Hykisch a další.

Vydavatelství také vydává díla klasiků jako Sofokles, Marcus Aurelius, H. G. Wells, Vladimir Nabokov, Jean-Jacques Rousseau, Stefan Zweig, Henryk Sienkiewicz, Tommaso Campanella, Aldous Huxley, Francis Bacon, Alexander Sergejevič Puškin, Thomas More, Michel de Montaigne, Thomas Bernhard a Jean Arthur Rimbaud.

V rámci edice Pohledy za horizont vydali řadu děl významných světových myslitelů jako Noam Chomsky, Peter Singer, Ulrich Beck, David Schweickart a Fritjof Capra.

Vydané knihy náhled|Knihy vydané Vydavatelstvím Spolku slovenských spisovatelů

2022

Milan Zelinka: Slzy bieleho úhora Jozef Mikloško: Sedem statočných na siedmich pahorkoch Ríma Miroslav Koštálová: Ateliér Etela Farkašová: O tichu, pomalosti a iných hodnotách Ondrej Klenovský: Drak Ula a iné uletené rozprávky  Mária Čechovičová-Ochabová: Les a jeho čaro Heinrich Heine: Eseje o náboženstve a filozofii Dmitrij Sergejevič Merežkovskij: 14. december Tamara Šimončíková Heribanová: Prípad Erich Kästner: Lyrikou proti totalite (Roky odporu 1923 – 1933) Erich Kästner: Konferencia zvierat Mária Čechovičová-Ochabová: Les a jeho čaro Pavol Dinka: Planéta na rázcestí

2021

Eduard Chmelár: Rekonštrukcia slovenských dejín. Formovanie slovenskej identity Viktor Pelevin: OMON RA Zuzana Cigánová: Dosť dobrý dom Pavol Dinka: Príbehy Skalického rubína a Skalického trdelníka Mária Čechovičová-Ochabová: Kráľovstvá v zajatí stríg Helena Dvořáková: Zvonenie (Môj život s mailom) Miroslav Demák: Nepopieraj netopiera Marta Hlušíková: Žena našívajúca záplaty