Mechtilde Christiane Lichnovská (8. března 1879 Pocking, Dolní Bavorsko – 4. dubna 1958 Londýn), celým jménem Mechtilde Christiana Maria zu Arco Zinnenberg Lichnowski, byla německá spisovatelka a hudební skladatelka, manželka knížete Karla Maxe Lichnovského.
Životopis 280px|vlevo|náhled|Mechtilde Lichnovská s dětmi, Londýn 1912 vlevo|náhled|Přírodní rezervace Dařenec - informace o Mechtilde Lichnovské Mechtilde se narodila jako třetí z devíti dětí, jejími rodiči byli hrabě Maximilián von und zu Arco-Zinneberg a jeho manželka baronka Olga von Werther. Byla praprapravnučkou císařovny a královny Marie Terezie. Dětství prožila v rodovém zámku Schönburg v Rottalu, poté absolvovala klášterní školu v Riedenburgu. Roce 1901 se zasnoubila s Angličanem Ralphem Hardingem Peto, avšak rodina byla proti a sňatek jí nepovolila. Snoubenec nebyl šlechtického původu. V roce 1904 si vzala knížete Karla Maxe Lichnovského. Manželé žili se svými třemi dětmi v hornoslezských statcích v Chuchelné, Hradci nad Moravici a Krzyżanowicích.
V letech 1912–1914 žila se svým manželem v Londýně, kde byl německým velvyslancem. Udržovala úzké kontakty se spisovateli Carlem Sternheimem, Frankem Wedekindem a Rudyardem Kiplingem, dále s divadelním režisérem Maxem Reinhardtem a vydavatelem Kurtem Wolffem. Její manžel se po vypuknutí první světové války stáhl z politiky. Mechtilde se věnovala své literární činnosti (novely, divadelní hry, eseje a novinové články). Skládala hudbu, napsala například klavírní sonátu, také kreslila.Reportáž radia Bayern 2: Vedla společenský a hudební salón. Hosty na jejich zámku v Hradci nad Moravici byli například: Karl Kraus, Rainer Maria Rilke, Hugo von Hofmannsthal, Siegfried Jacobsohn nebo Oskar Kokoschka, který ji roku 1916 portrétoval.Zámecká galerie v Hradci nad Moravou náhled|Pamětní deska iniciativy německých a rakouských spisovatelů proti nacismu, konané roku 1933 v jejich exilu v Sanary-sur-Mer Byla sběratelkou umění, zejména obrazů Pabla Picassa, které rozšířily zámecké sbírky v Chuchelné. Od 20. let žila sama nonkonformním životem nezávislé umělkyně buď v Berlíně, nebo u své sestry v Mnichově, nebo ve Francii v Cote d'Azur. Spřátelila se například s filozofem Hermannem Kayserlingem nebo se spisovatelem Karlem Sternheimem. V roce 1928 její manžel zemřel. V roce 1933 se v Provenci v letovisku Sanary-sur-Mer zúčastnila iniciativy syndikátů německých a rakouských spisovatelů, který odsoudil německý nacismus. V roce 1937 se provdala za svou dávnou lásku, britského důstojníka Ralpha Herdung Peta. Získala britské občanství. Ještě před vypuknutím druhé světové války pobývala v nacistickém Německu, proto se nemohla vrátit zpět a válku prožila na panstvích nejstaršího syna. Její druhý manžel zemřel v roce 1945 před jejím návratem do Londýna. Setkala se opět se Sidonií Nádhernou, o níž napsala ve svých vzpomínkách. V Londýně žila až do své smrti v roce 1958.
Ocenění Po roce 1949 byly její tvorba a občanské postoje v Německu ceněny, ale do Mnichova se nevrátila. Byla přijata za členku Akademie krásných umění v Mnichově (Akademie der schönen Kunst in München) Byla pozvána do Německé akademie pro jazyk a poezii (Deutsche Akademie für Sprache und Dichtung) a do Bavorské akademie pro poezii (Bayerische Akademie der Dichtung) V roce 1953 získala literární cenu města Mnichova.
Dílo V letech 1901–1958 bylo vydáno 15 románů, příběhy o zvířatech, fejetony, vzpomínky a 2 hry. Některé tituly byly velmi populární, např. autobiografický román Der Lauf der Asdur vyšel v letech 1936–1982 desetkrát. Několik titulů bylo přeloženo do angličtiny, norštiny, italštiny a finštiny a několik povídek do češtiny. Götter, Könige und Tiere in Ägypten, Lipsko (1914), Ein Spiel vom Tod, Lipsko (1915), Bett Gott, Lipsko (1918), Der Kinderfreund, Berlín (1919), Geburt, Berlín (1921), Der Kampf mit dem Fachmann Vienna (1924), Halb & Halb, Vídeň (1927), Zoo Das Rendezvous im Zoo (Querelles d'amoureux), Vídeň (1928), An der Leine, S. Fischer Verlag (1930) Deläide, Berlín (1935), Das rosa Haus, Hamburk (1936), Der Lauf der Asdur, Vídeň (1936), Gespräche in Sybaris. Tragödie einer Stadt in 21 Dialogen , Vídeň (1946), Zum Schauen bestellt, Esslingen (1953), Kindheit, Berlín (1934), Heute und vorgestern, Vídeň (1958)
Další zajímavosti V přírodní rezervaci Dařenec (Vřesina, okres Opava) existuje Mechtildin dub a Mechtildin bludný balvan jako upomínka na Mechtilde Lichnovskou.
Jako vzpomínku na Mechtilde Lichnovskou lze spatřit také pamětní kameny na přírodovědné a vlastivědné stezce Hanuše v Hradci nad Moravicí.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Michaela Karl: Mechthild Lichnowsky: Die kluge Fürstin. In: Bayerische Amazonen – 12 Porträts. Pustet, Řezno 2004 . "Verehrte Fürstin!" Karl Kraus und Mechtilde Lichnowsky, Briefe und Dokumente 1916-1958; editoři Friedrich Pfäfflin a Eva Dambacher, spolupráce Volker Kahmen. Wallstein Verlag Göttingen, 2001; 256 stran,
Externí odkazy Mechtilde Lichnovská na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska Dokument Radia Bayern 2: Schriftstellerin, Komponistin, Zeichnerin: https://www.br.de/radio/bayern2/mechtilde-lichnowsky-schriftstellerin100.html (německy)
Kategorie:Arco-Zinnebergové Kategorie:Lichnovští z Voštic Kategorie:Německé spisovatelky Kategorie:Němečtí sběratelé umění Kategorie:Provozovatelé salónů Kategorie:Sběratelé umění Kategorie:Narození v roce 1879 Kategorie:Narození 8. března Kategorie:Narození v Bavorsku Kategorie:Úmrtí v roce 1958 Kategorie:Úmrtí 4. června Kategorie:Úmrtí v Londýně Kategorie:Ženy