Kléši (Sanskrt: क्लेश, Páli: किलेस kilesa; Tibetština: ཉོན་མོངས། nyon mongs) jsou v buddhismu duševní stavy, které zamlžují mysl a projevují se v nezdravých činech. Mezi kléši patří stavy mysli jako je úzkost, strach, hněv, žárlivost, touha, deprese atd. Termín kléša se také mnohdy překládá jako utrpení, poskvrnění, rušivé emoce, negativní emoce, jedy mysli apod.

Nevědomost, připoutanost (nenasytnost) a nechuť jsou v mahájánové a théravádové buddhistické tradici považovány za zdroj všech ostatních kléš. Tyto tři pojmy jsou v mahájánové tradici známy pod pojmem tři jedy, v théravánové tradici jako tři nezdravé kořeny.

Pálijská literatura V pálijském kanónu je kléša často spojována s různými touhami, které pošpiňují tělesný i duševní stav bytosti. V kanónu Abhidhamma a pálijské literatuře je popisováno deset znečištění, z nichž první tři – chamtivost, nenávist a klam – jsou považovány za „kořeny“ neboli zdroje utrpení.Rhys Davids, T.W. & William Stede (eds.) (1921-25). The Pali Text Society’s Pali–English Dictionary. Chipstead: Pali Text Society, Dostupné z: http://dsal.uchicago.edu/distionaries/pali/Thanissaro Bhikkhu (trans.) (1994). Upakkilesa Samyutta: Defilements (SN 27.1-10), Dostupné z: http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/sn/sn27/sn27.001-010.than.html.Bodhi, Bhikkhu (trans.) (2000). The Connected Discourses of the Buddha: A Translation of the Samyutta Nikaya. Boston: Wisdom Publications. ., p. 1642, SN 47.12.Bodhi, Bhikkhu (2005). In the Buddha's Words. Boston: Wisdom Publications. Thanissaro Bhikkhu (trans.) (1994). Upakkilesa Samyutta: Defilements (SN 27.1-10). Dostupné z: http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/sn/sn27/sn27.001-010.than.html

Abhidhamma: Deset nečistot a nezdravých kořenů chamtivost (lobha) nenávist (dosa) klam (moha) domýšlivost (māna) špatné názory/pohledy (micchāditthi) pochybnosti (vicikicchā) lenost (thīnaṃ) roztěkanost (uddhaccaṃ) nestoudnost (ahirikaṃ) bezohlednost (anottappaṃ) Rhys Davids & Stede (1921-5), p. 217; and, Nyanatiloka (1988), entry for "kilesa," retrieved 2008-02-09 from "BuddhaSasana" at http://www.buddhanet.net/budsas/ebud/bud-dict/dic3_k.htm .

Sanskrt & Mahájánová literatura

Tři jedy Tři kléši – nevědomost, připoutanost (nenasytnost) a nechuť jsou v mahájánové tradici označovány jako tři jedy (triviṣa), v théravádové tradici jako tři nezdravé kořeny (Páli: akusala-mūla; Skt.: akuśala-mūla). Tyto tři jedy (tři nezdravé kořeny) jsou považovány za „kořen“ neboli zdroj všech ostatních kléš.Robert E. Buswell Jr.; Donald S. Lopez Jr. (2013). The Princeton Dictionary of Buddhism. Princeton University Press. pp. 546, 59, 68. Damien Keown (2004). A Dictionary of Buddhism. Oxford University Press. pp. 8, 47, 143.

Pět jedů V mahájánové tradici je pět hlavních kléš označováno jako pět jedů (Skt.: pañca kleśaviṣa; Tic.: dug lnga).

Mezi pět jedů se řadí tři již jmenované jedy a dva další neduhy, konkrétně pýcha a závist.

nevědomost (avidya) připoutanost, nenasytnost (rāga) nechuť (dvesha) pýcha (māna) závist (irshya)Ñāṇamoli, Bhikkhu (trans.) (1991), The Path of Purification: Visuddhimagga. Seattle: BPS Pariyatti. Longchen Yeshe Dorje (Kangyur Rinpoche) (2010). Treasury of Precious Qualities. Revised edition. Paperback. Shambhala.

Šest kořenů kléš Abhidharmy Abhidharma rozpoznává šest nezdravých „kořenů“ kléš (mūlakleśa): +Nezdravé kořeny – Šest kořenů kléšhttp://www.lamrimnotes.webs.com/notes_on_lamrim.html Notes on The Gradual Path to Enlightenment, the "Lamrim"; Delusions; vytvořeno: 2014.01.27Šest kořenů kléšnenasytnost/připoutanost (raga) je buddhistický pojem s významem „utrpení“, nebo jedu odkazujícího na jakoukoli formu „chamtivosti, smyslnosti, chtíče a touhy“.Thomas William Rhys Davids; William Stede (1921). Pali-English Dictionary. Motilal Banarsidass. p. 567. .hněv (pratigha) je definován jako nepřátelský postoj k bytostem, k frustraci a k tomu, co vede k frustraci. Funguje jako základ pro hledání chyb, negativních činů a pro následné nalezení klidu a štěstí.pýcha (māna) vytváří základ pro nerespektování druhých.nevědomost (avidya) neboli zmatená mysl odkazuje na nevědomost nebo mylné představy o realitě.Thomas William Rhys Davids; William Stede (1921). Pali-English Dictionary. Motilal Banarsidass. p. 567. .Dan Lusthaus (2014). Buddhist Phenomenology: A Philosophical Investigation of Yogacara Buddhism and the Ch'eng Wei-shih Lun. Routledge. pp. 533–534. .pochybnosti (vicikitsa) negativní emoce týkající se zjevných pravd, např. karmických činů nebo čtyř ušlechtilých pravdzmatený pohled (dṛṣṭi), který je dále rozdělen do pěti typů:

pohled na existenci vlastního já (jediné, nezávislé, neměnné)

pohled na minulost nebo budoucnost (identita, která neexistovala před narozením a nebude existovat ani po smrti)

zachování nesprávného pohledu a považovat ho za správný

považování nemorálního chování za správné (např. požitkářství nebo nesprávná askeze)

považování nemorálního skutků za správný  Další druhy znečištění/ poskvrněnívztek, zášť, závist, lakota, neupřímnost, zloba, pokrytectví, podvod, sebepotvrzení, krutost, nestydatost, lhostejnost, nedůvěra, lenost, nepoctivost, zapomnětlivost, rozptýlení, nedostatek introspekce, atd.

Překonání kléš Pomocí meditace mohou být kléši uklidněny, zde dochází k pravé podstatě pochopení kléši a samotné mysli. Kléša však nemůže být odstraněna úplně. Poté, co dojde k pochopení sama sebe a své vlastní mysli, již neexistuje zdroj pro rušivé emoce a rušivé emoce tedy ztrácejí sílu rozptýlit mysl.

Reference

Kategorie:Buddhistické pojmy