Hostivické rybníky jsou přírodní památka nacházející se za západním okrajem Prahy, přibližně 4 km od Zličína, v katastrech obcí Hostivice, Břve a Litovice. Toto maloplošné chráněné území bylo zřízeno 14. října 1996 Okresním úřadem Praha-západ k ochraně přírodních společenstev hostivické rybniční soustavy, která zahrnuje rybníky Břevský, Kalý a Litovický. Na přiléhající mokřady a lesy jsou vázány vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů. Za vlády Rudolfa II. sloužila oblast rybníků jako zdroj užitkové vody pro Pražský hrad.
V roce 1972 zde byla objevena kalichovka půvabná (Haasiella venustissima), která tehdy rostla jen na dvou lokalitách v ČSSR. V okolí rákosin dodnes vytrvaly ostřice trsnatá (Carex cespitosa), rdesno hadí kořen (Bistorta maior) a krvavec toten (Sanquisorba officinalis). V minulosti se zde vyskytoval i prstnatec májový nebo topol černý, dnes už je tu ale nenajdeme.
Tato lokalita je díky střídání vodních ploch s lesem a rákosinami velmi atraktivní pro ptactvo. Vyskytuje se zde zhruba 30 zvláště chráněných druhů. Pravidelně zde hnízdí potápka roháč (Podiceps cristatus), potápka černokrká (Podiceps nigricollis) a potápka malá (Podiceps ruficollis), což jsou druhy ohrožené. Zajímavý je výskyt netopýrů – v posledních letech zde bylo prokázáno 10 druhů. Nad Litovickým rybníkem tak loví např. netopýr vodní (Myotis daubentonii) a netopýr ušatý (Plecotus auritus).
Historie Litovické údolí lákalo k osidlování již v období neolitu (mladší doby kamenné). Nejstarší osídlení v oblasti hostivických rybníků je doloženo na návrší nynější obce Břve a na vrchu Krahulov.Přírodní památka Hostivické rybníky. s. 8 Ten byl v té době ještě obklopen bažinou, což místním poskytovalo ochranu před nepřáteli. První zmínka o Břvích pochází z roku 1184 a jejich název je odvozen z břeven (dřevěných trámů), která byla pokládána na stezky v bažinách. Nejstarší záznam o Litovicích se dochoval na listině z roku 1266. Samotná zmínka o Hostivici pochází ze 14. století. Všechny tři obce sjednotil pod jedno panství Gothard Žďárský ze Žďáru kolem roku 1640. Do roku 1720 získal tyto obce Karel Jáchym Breda. Na počátku 19. století se Hostivice stala majetkem císařské rodiny a koncem století ji spojila železniční dráha s Prahou, díky čemuž se do této oblasti dostal průmysl.Hostivice 1998, sborník o přírodě, památkách a historii města. Český svaz ochránců přírody Hostivice, str. 2.
náhled|Hráz Litovického rybníka Z historického hlediska bylo důležité, že tato rybniční soustava sloužila jako zdrojová oblast vody pro vodovod, který zásoboval Pražský hrad v době vlády Rudolfa II. Je jisté, že v této době byla rybniční síť rozsáhlejší, přesná velikost však není známa. Po přesunu moci do Vídně (1620) upadl o tyto lokality zájem, zejména o hradní vodovod. V době před třicetiletou válkou je doložena existence pouze dvou rybníků. Z urbáře z roku 1662 je zřejmé, že se zde nacházel Litovický, Hoření a Kaprový rybník, k němuž patří sádky. Na Břvích se nalézal rybník Břevský při krčmě, pustý Nekejcov, Kala v Bažantnici a Nový Čížek (též V Čekale). Roku 1723 vytvořil císařský geodet Antonín Leopold František Klose plán, na kterém jsou zaznamenány rybníky: Starý Chýňský (neboli Strahovský), Břevský, Nekejcov, Kala, Litovický, V Čekale, Pátek (neboli Zvoníčkový či Peterkův). Z vojenského mapování z roku 1953 je patrné, že došlo k odlesnění okolí rybníka a následnému vysoušení části mokřadů. Když se po vzniku Československa v roce 1918 stal Pražský hrad sídlem hlavy státu, došlo opět k zvýšení nároků na dodávky vody, a to zejména do nově budovaných zahrad projektovaných Josipem Plečnikem. V této době existovaly z původních sedmi rybníků již jen tři: Kala, Břve a Bašta, z ostatních zbyly pouze hráze. Při následném průzkumu byl zjištěn nevyhovující stav většiny rybníků, v důsledku čehož se muselo přistoupit k jejich rekonstrukci.Hostivice 1998, sborník o přírodě, památkách a historii města. Český svaz ochránců přírody Hostivice, str. 20.
Před rekonstrukcí rybníků Kala (dnes Kalý rybník) a Břve (dnes Břevský rybník) byl v letech 1924 až 1925 obnoven Litovický rybník, do kterého se napustila voda z těchto dvou rybníků (ty byly odkaleny a k rekonstrukci hrází došlo až roku 1933). S postupným naplňováním Litovického rybníka v lednu 1926 se objevily potíže s hladinou podzemní vody, neboť došlo k zaplavení sklepů blízkých domů. Vodovod se nakonec vzhledem k nastalým problémům nepodařilo dobudovat. Po restituci roku 1989 se stav životního prostředí zhoršil, neboť zde panoval rozkol soukromých majitelů, investorů a obce. Byl zde zájem vybudovat retenční nádrž na rybníce Strahov. Taktéž došlo k obnově přírodního koupaliště na Břevském rybníce, což vedlo ke zhoršení kvality vody a nakonec k uzavření celého koupaliště. Na břehu Břevského rybníka byl tehdy vybudován kemp, který byl posléze opuštěn. V současnosti je část budov v kempu odstraněna. Tato oblast je však často využívána pro nelegální ukládání odpadu. Přírodní památka Hostivické rybníky vznikla roku 1996 a od této doby se o její rozvoj stará Český svaz ochránců přírody, konkrétně jeho základní organizace Hostivice.
Přírodní poměry
Geologie, geomorfologie, pedologie náhled|Mapa s vyznačenými hranicemi přírodní památky Oblast Hostivických rybníků je součástí geomorfologické jednotky Pražská plošina.Plán péče o Přírodní památku Hostivické rybníky na období 2009–2016, str. 16. V ordoviku se v této oblasti nacházelo moře, na jehož dně se usazovaly nánosy, z nichž postupně vznikly černošedé břidlice, které tvoří zdejší skalní podloží. Asi před 370 miliony let došlo k vyzvednutí barrandienské pánve nad hladinu moře a vlivem eroze k následnému částečnému odnosu materiálu. Během křídy však byla pánev opětovně zaplavena, tentokrát ze severu. Po dlouhém hiátu se zhruba před 100 miliony lety začaly opět ukládat nejprve sladkovodní, pak mořské svrchnokřídové uloženiny – zvláště v podobě jílovců, prachovců, pískovců, vápenců a opuk v mocnostech několika desítek metrů. Poté, co moře ustoupilo, došlo k opětovné erozi. Pískovce nejsou dostatečně odolné vůči erozi, čili je můžeme najít jen pod opukou, která patří mezi poměrně odolné usazené horniny. Jeden takto zachovalý pískovcový blok je k nalezení u Břevského rybníka nad přírodním koupalištěm. Ve třetihorách byla zdejší krajina parovinou.Milan Zevl: Hostivice, Litovice, Břve a Jenček v proměnách času – AVAR s. r. o. Během čtvrtohor docházelo ke tvorbě reliéfu, a to jak přirozeně, tak lidskou činností. Během dob ledových se tvořily sprašové hlíny, které později sloužily jako zdroj pro výrobu cihel.Hostivice 1998, sborník o přírodě, památkách a historii města. Český svaz ochránců přírody Hostivice, str. 36–39.
U Hostivických rybníků se pás sprašových hlín táhne od Břví za Litovickým rybníkem do Litovic. Podmáčenost okolí a pramen z pískovcového svahu daly vzniknout slatině v Břevské rákosině. Ve slatině se také ukládala pylová zrna i zbytky rostlin, díky nimž lze dnes popsat vývoj okolní krajiny nejméně v posledních 2000 letech. Skutečnosti, že v této lokalitě vznikly rybníky, napomohla mimo jiné i příznivá hydrologická situace. Pod propustnými a na vodu bohatými pískovci je pás břidlic, které jsou málo propustné. Tyto břidlice se nejblíže k povrchu vyskytují jako dna rybníků. Na spraších se vyvinuly černozemě, v těsné blízkosti rybníků se nacházejí gleje. V širším okolí jsou vyvinuty kambizemě a fluvizemě. V Břevské rákosině se nachází na slatiništích organogenní půdy.
Hydrologie
Hostivické rybníky jsou komplexem tří větších rybníků (Litovického o ploše 18 ha, Kalého o ploše 13 ha a Břevského o ploše 10 ha) s přilehlými mokřady Nekejcov, Chobot a Břevskou rákosinou. Jde o krajinu přeměněnou z původních rozsáhlých bažin dlouholetým působením člověka.Hostivice 1998, sborník o přírodě, památkách a historii města. Český svaz ochránců přírody Hostivice, str. 27. Soustava je napájena Litovickým potokem, který vzniká převážně v meliorovaných polnostech nad obcí Chýně.Plán péče o Přírodní památku Hostivické rybníky na období 2009–2016, str. 16–17. Tento potok protéká Strahovským rybníkem a do PP Hostivické rybníky tedy vstupuje od západu, přičemž nejprve napájí Břevský rybník. Cestou se do něj ještě vlévá malý zdroj z vodní nádrže v Břevské rákosině. Tato malá nádrž vznikla až po těžbě rašeliny a nemá žádný přítok – je napájena jen podzemní vodou. Do Břevského rybníka vtéká ještě jeden malý přítok vznikající v polích na východě oblasti a protékající mokřady Nekejcov.
náhled|vlevo|Systém na rozdělení vody z potoka tekoucího z Kalého rybníka Je zajímavé, že voda z rybníka může odtékat dvěma směry: přelivem ve východní části hráze do Kalého, ale i strouhou do Litovického rybníka. Vypouštění Břevského rybníka je však možné jen do Litovického rybníka – do Kalého mohou téct jen přílivové průtoky. Kalý rybník je také napájen z malých pramenných potůčků, které vznikají v lese po jeho okraji. Nedochází zde však k výraznému proudění. Voda proudící z bezpečnostního profilu směřuje k rozpadlému objektu. Od roku 2009 teče voda jen do Litovického rybníka. Původně mohla téct ještě odvodňovací strouhou podél Litovického rybníka, ta ale už funkční není. Malá výpust na pravé straně hráze Kalého rybníka umožňuje v období sucha zásobovat vodou mokřad Chobot. Z mokřadu Chobot může voda povrchově přetékat do odtokové strouhy kolem Litovického rybníka. Kalý rybník vykazuje za průměrného průtoku průtokový deficit.
To je způsobeno tím, že odpar z hladiny je vyšší než podíl přítoků. Aby si udržel svou hladinu, je závislý na přítoku z Břevského rybníka. Jak již bylo napsáno, Litovický rybník přijímá jak vody z Kalého a Břevského rybníka, tak i menší potůčky přitékající většinou ve směru od Litovic. Voda v rybnících je však silně eutrofizovaná, v důsledku čehož dochází k nárůstu počtu zelených řas, což je viditelné i na zbarvení vody. Nárůst řas je způsoben přítomností vysokého obsahu dusíku a fosforu, který se do vody dostává z okolních polí i z vypouštěných odpadních vod. Této situaci neprospívá ani rybníkářské využití rybníků. V důsledku zhoršené kvality vody došlo v jednom období i k náhlému uhynutí mnoha vodních ptáků. To měl na svědomí neurotoxin botulotoxin, který vzniká za anaerobních podmínek v bahně, kde se dostává do těl prvoků, kterým nevadí. Následně se pak hromadí v těle ptáků, kde působí letálně.Přírodní památka Hostivické rybníky. s. 41 Roční úhrn srážek v oblasti činí 450 až 550 mm.
Mykoflóra náhled|Šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa) Na první pohled by se mohlo zdát, že ve fragmentech lesů v těsné blízkosti Prahy rozsáhlou mykoflóru nenajdeme. Na tomto území se však nachází zajímavé složení mykoflóry. Jejímu výzkumu nicméně doposud nebyla věnována dostatečná pozornost.Kotlaba F., Pouzar J. (2003): Houby Přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy. – Bohemia centralis, 26: 225–236, Praha Na území přírodní památky lze najít některé velmi vzácné druhy hub.