Štěpánka Mikešová, rozená Löwingerová (11. listopadu 1906, Ždánice – 17. srpna 1942, Koncentrační tábor Osvětim) byla obyvatelka Lidic židovského původu, oběť holokaustu. Interpretace toho, kdo ji udal gestapu, vyvolala spor, kterého se zúčastnili politici i historici.

Život vlevo|náhled|Místo, kde v Lidicích stával dům č. p. 93, kde Štěpánka Mikešová žila u rodiny Doležalových Štěpánka Mikešová pocházela z rodiny židovského obchodníka ve Ždánicích Mořice Löwingera. Před sňatkem, v prosinci 1938, vystoupila ze židovské obce.

Dne 1. února 1939 se v SolivaruÚdaj o místě sňatku dle matriky narozených Františka Mikeše. Dle matriky zemřelých se svatba konala v Bratislavě. provdala za Františka Mikeše (1901–1942), důchodního při ministerstvu zemědělství. Téhož roku se rozvedli, dle názoru historiků se jednalo o fiktivní rozvod, který měl zabránit propuštění Františka Mikeše ze státní služby z důvodu manželství s Židovkou. František Mikeš zemřel 22. března 1942 v kladenské nemocnici. František a Štěpánka Mikešovi žili v té době v Lidicích č. 93.

Štěpánku Mikešovou zatkli pro židovský původ 2. června 1942 čeští četníci Evžen Ressl a František Caba a předali gestapu v Kladně. Byla zavražděna v koncentračním táboře v Osvětimi 17. srpna téhož roku.

Spor politiků a historiků Historik Vojtěch Kyncl uvedl ve své publikaci Lidice: Zrození symbolu, že Štěpánku Mikešovou udala její bytná v Lidicích Alžběta DoležalováJedna z přeživších lidických žen (1904–1946). proto, že se jako Židovka nehlásila. Svůj závěr opírá o úřední záznam z 11. prosince 1945, který učinil nový velitel četnické stanice Evžen Ressl pro Politické zpravodajství ministerstva vnitra v rámci vyšetřování vyhlazení Lidic, které se v té době ještě vyšetřovalo, a zároveň v té době Ressl čelil od jara 1945 obviněním z kolaborace s Němci. Památník Lidice její památku nepřipomínal. Média si osudu Štěpánky Mikešové povšimla až poté, co Česká televize odvysílala v červnu 2019 reportáž V předvečer tragédie.

Pořad České televize se po odvysílání stal politickou záležitostí. Dne 7. srpna 2019 zaslaly Jana Bobošíková (předsedkyně lidické pobočky ČSBS) a Veronika Kellerová (starostka Lidic) Radě pro rozhlasové a televizní vysílání stížnost, podle které pořad porušil vyváženost a objektivitu vysílání. Ministr kultury Lubomír Zaorálek vyzval k rezignaci Martinu Lehmannovou, ředitelku Památníku Lidice, a to pro nedostatek empatie k přeživším. Lehmannová, která mj. zastávala názor, že Památník Lidice by se měl případem Štěpánky Mikešové zabývat a že by v Památníku měla být připomenuta, po výzvě ministra kultury v lednu 2020 na funkci rezignovala.

Historiky dělí názor na věrohodnost poválečného zápisu, který učinil Evžen Ressl, a na to, je-li vůči potomkům zavražděných z Lidic etické zveřejnění závěrů bádání. Kompletní studii k případu zveřejnil Vojtěch Kyncl v recenzovaném odborném Časopise Matice moravské 1. července 2021 (Aktuálně.cz odmítly studii zveřejnit). Vyplývá z něj, že Vojtěch Šustek manipuloval s prameny a Eduard Stehlík odeslal k posouzení jen vybrané části dokumentů zveřejněné 2. června 2020 v reportáži Českého rozhlasu, a navíc z pozice ředitele PL financoval vytvoření posudků u vybraných historiků, kteří nebyli v archivu. Vynecháno pak bylo svědectví poslední lidické žijící ženy Jaroslavy Skleničkové, která o udání napsala ve své knize Vzpomínky mě stále tíží v roce 2016. Dne 15. července 2021 měla být kauza opět tématem jednání Volebního a mediálního výboru PSP ČR, kam byla pozvána starostka Lidic Veronika Kellerová, Eduard Stehlík a Vojtěch Šustek. Volební a mediální výbor měl vyvinout tlak na odvolání generálního ředitele ČT Petra Dvořáka. Poté, co režisérka Olga Sommerová přizvala k jednání Vojtěcha Kyncla a členům výboru byla předána mezinárodní vědeckou radou schválená vědecká studie Zapomenut je ten, jehož jméno je zapomenuto, bylo zasedání výboru zrušeno. Jméno židovské oběti Štěpánky Löwingerové bylo z památníku opět odstraněno.

Dne 1. července 2021 Památník Lidice zveřejnil posudky historiků vybraných renomovanými institucemi, přičemž ze 13 badatelů považoval udání Alžběty Doležalové za nezpochybnitelné pouze jeden. náhled|Kámen zmizelých na místě, kde v Lidicích Š. Mikešová žila Dne 2. června 2022, v den 80. výročí zatčení Štěpánky Mikešové-Löwingerové protektorátními četníky, byl na pietním území v Památníku Lidice v místech domu č. p. 93, kde žila v domě rodiny Doležalových, odhalen Stolpersteine k uctění její památky. Za přítomnosti zástupců Federace židovských obcí, Pražské židovské obce, Památníku Terezín a dalších hostů se tak Štěpánka Mikešová pomyslně navrátila do prostoru, kde prožila poslední tři roky svého života.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Oběti holokaustu Kategorie:Lidé z Lidic Kategorie:Narození v roce 1906 Kategorie:Narození 22. listopadu Kategorie:Narození ve Ždánicích Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí 17. srpna Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Osvětim Kategorie:Ženy