Malvína Schalková nebo též Malva Schalek (18. února 1882 PrahaMatriční záznam o narození Malvíny Schalkové židovské náboženské obce v Praze – po 18. květnu 1944, nejpozději 23. března 1945 koncentrační tábor Osvětim) byla česko-rakouská židovská malířka a feministka pocházející z Prahy.

Život Narodila se jako nejmladší z pěti dětí v německy mluvící židovské rodině v Praze. Otec Gustav Schalek (1837–1889) pocházel z Prahy. Rodina bydlela na Ferdinandově třídě čp. 38 (dnešní Národní), kde otec vedl knihkupectví, antikvariát, obchod s hudebninami a uměleckými výrobky, který převzal po svém otci, antikváři Josefu Wolfovi Schalkovi a rozšířil. Matka Balvina/Balduina, rozená Simonová (1853–1927), pocházela z Hořic. Po manželové smrti převzala jeho podnikání a po několika letech se podruhé provdala, za lékaře Ludwiga Schnitzlera. Starším dětem přenechala obchod a s nejmladší Malvínou se odstěhovala do Vrchlabí.

Malvína navštěvovala Vyšší dívčí školu v Praze, potom gymnázium ve Vrchlabí. Projevovala umělecký talent a proto dostala příležitost studovat po dobu jednoho roku malířství na Dámské akademii umění (Frauenakademie) v Mnichově. V roce 1910 přesídlila k příbuzným do Vídně, kde pokračovala v soukromém vzdělávání a zůstala zde natrvalo. Strýc Joseph Simon (matčin bratr), vídeňský bankéř a průmyslník, jí zařídil malířský ateliér ve čtvrti Mariahilf, na Linke Wienzeile 6, přímo nad Divadlem na Vídeňce (Theater an der Wien). Tam se věnovala malbě a brzy se proslavila. V roce 1937 uspořádala ve svém ateliéru výstavu věnovanou výhradně portrétům žen, počínaje šestiletou neteří Lisou přes lékařky, novinářky a malířky až po zpěvačky.

V červenci 1938 byla nucena uprchnout z Rakouska před nacistickou perzekucí. Spolu se svou tetou Emmou Richterovou (rozenou Simonovou) a hospodyní Grete Kohn-Knollovou se uchýlila k bratrovi, soudci Robertu Schalkovi (*1877), do Litoměřic. Po okupaci Sudet se museli odstěhovat do Prahy. Odtud byla 8. února 1942 jako Židovka deportována do koncentračního tábora Terezíně. Protože odmítla portrétovat jednoho z lékařů, kolaborujícího s nacisty, byla 18. května 1944 deportována do Osvětimi,Achter Bericht, S. 91. kde její stopa končí. Pravděpodobně v září téhož roku, nebo nejpozději 23. března 1945 byla zavražděna v plynové komoře.

Během svého pobytu v Terezíně vytvořila přes sto kreseb a akvarelů každodenního života v ghettu. Ty byly uchovány v úkrytu a část z nich později Lisa Fittko předala do sbírek Ghetto Fighters' House Museum (česky Dům bojovníků ghetta) v izraelském kibucu Lochamej ha-Geta'ot v Izraeli.

Malva Schalek zemřela svobodná a bezdětná.Achter Bericht, S. 95.

Pozůstalost Uměleckou pozůstalost po válce postupně shromáždili příbuzní tří spřízněných rodin Simon-Schalek-Ekstein a zpopularizovala ji neteř Lisa Fittko, rozená Ekstein.

Všechny obrazy za války musely zůstat ve Vídni. Později bylo nalezeno jen asi 30 prací z tohoto období, z nich dva portréty přešly do Muzea města Vídně. Jeden byl na základě rozhodnutí Vídeňské restituční komise z roku 2006 v rámci reparací vrácen Malvíniným příbuzným,Achter Bericht, S. 95. konkrétně olejomalba, portrét herce Maxe Pallenberga v téměř životní velikosti. náhled|Ženský akt (1917) náhled|Neurčený interiér, 20.-30. léta Rodina sestra Olga Schalek (1879–1917) sestra Alice Schalek (1874–1956) – Za první světové války válečná zpravodajka a cestovatelka, před druhou světovou válkou emigrovala do USA a stáhla se do soukromí. bratr JUDr. Robert Šálek/Schalek (1877–1963) – Byl právníkem a spisovatelem, jako soudce předsedal prvnímu procesu s Hitlerovým jasnovidcem Hanussenem, jako žurnalista do pozdního věku psal do českých i německojazyčných novin a překládal. sestra Julie Schalek (1881–1959) – Provdala se za Ignaze Isaka Eksteina, s kterým měla děti Hanse a Elisabeth/Lisu Fittko.Rodokmen neteř Elisabeth Ekstein (*1909 Užhorod – 2005 Chicago), provdaná Fittko – Přečkala počátek druhé světové války v Německu a ve Francii, kde s manželem Hansem Fittkem (1902–1960) pomáhali emigrantům přes hranice do Španělska, než sami emigrovali přes Kubu do USA. Napsala rodinné paměti. Restituce Malvíniných obrazů v roce 2007 se nedožila. synovec Bedřich (Fritz) Schalek (1913–2006), Robertův syn – Veterán druhé světové války, roku 1938 emigroval do Velké Británie, sloužil jako ženista v britské armádě a byl raněn. Roku 1945 se vrátil do Československa, vstoupil do KSČ, z níž byl po roce 1968 vyloučen. praneteř Dr. Catherine Stodolsky, rozená Ekstein (1938 Paříž – 2009 Mnichov) – Historička, po restituci zkompletovala dostupnou kolekci obrazů.

Dílo Obrazy Jejím hlavním oborem byly olejomalba a akvarel. Malovala především portréty židovské komunity, vídeňské i české, umělecké a intelektuální společnosti, také ženské akty, interiéry, zátiší a kytice. Konvolut obrazů, včetně několika rodinných portrétů, i několik kreseb z terezínského ghetta byly v letech 2014–2022 rozprodány v aukcích.Aukční portál Invaluable LCC Ida Frommer-Sonnenschein s dětmi na louce, 10. léta (v majetku rodiny) Pokoj Richarda Strausse ve vile Josepha Simona v Bad Ischlu Portrét herce Maxe Pallenberga (1910), v letech 1952–2004 Muzeum města Vídně (restituce) Ženský akt (1917) Interiér vídeňského salónu herečky Kateřiny Schrattové, přítelkyně císaře Františka Josefa I., (1909); v0letech 1952–2004 v Muzeu města Vídně (restituce)Zpráva o restituci z roku 2007 Portrét synovce Hanse Eksteina (1908–1984) Šestiletá Lisa a její pokojíček pro panenky (1915) Dívčí portréty, Portrét neurčených manželů, Zátiší s kukuřičnými klasy, Zátiší s květinami ve váze

Kresby Její kresby z Terezína se vyznačují střízlivým realismem. Ředitel Uměleckého muzea v Baltimoru Tom L. Freudenheim v roce 1978 kresby charakterizoval jako „snad to nejlepší a nejúplnější umělecké dílo, které přežilo holokaust“. Nalezení kreseb po osvobození tábora bylo považováno za zázrak. Převzala je Malvínina neteř Lisa Fittko, část z nich si ponechala a další předala do uměleckých sbírek Domu bojovníků ghetta v kibuci Lochamej ha-Geta'ot v Izraeli.

Odkazy Reference

Literatura Ilka Wonschik: „Es war wohl ein anderer Stern, auf dem wir lebten…“ Künstlerinnen in Theresienstadt. Hentrich & Hentrich, Berlín 2014, . Achter Bericht des amtsführenden Stadtrates für Kultur und Wissenschaft über die gemäß dem Gemeinderatsbeschluss vom 29. April 1999 erfolgte Übereignung von Kunst- und Kulturgegenständen aus den Sammlungen der Museen der Stadt Wien sowie der Wienbibliothek im Rathaus. (Restitutionsbericht, 2007). Wien 2008. – Celý text online (PDF; 1.2 MB)

BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. . S. 110–112.

Externí odkazy

Domovská stránka s malbami a kresbami Malvy Schalekové Catherine Stodolsky, Pražská rodačka Malvina Schalek. Terezín studies and documents 10 (2003), s. 145-161. Domovská stránka s malbami a kresbami Malvy Schalekové a texty v němčině a angličtině Malva Schalek na „Memory Gaps: Mezery v paměti “, digitální pamětní projekt Konstanze Sailera Schalková, Malvína. In: Theresienstadt Lexicon.

Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Oběti holokaustu Kategorie:České malířky Kategorie:Rakouští malíři Kategorie:Portrétistky Kategorie:Lidé z Rakouska-Uherska Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Rakušané Kategorie:Ženy Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Narození 18. února Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Osvětim