náhled|Klášter bosých karmelitek s kostelem sv. Benedikta v Praze

Marie Elekta od Ježíše, vlastním jménem Kateřina Tramazzoliová (28. ledna 1605, Terni – 11. ledna 1663, Praha), byla italská karmelitánská řeholnice, zakladatelka kláštera bosých karmelitek na Malé Straně v Praze, jehož byla převorkou. Místo jejího prvního hrobu nebylo určeno, roku 1668 bylo tělo vyzdviženo, v letech 1749–1782 bylo v chrámové kapli ct. Elekty, v letech 1782–1792 v klášteře v Pohledu u Havlíčkova Brodu a v letech 1792–2021 ve výklenku za oltářem v kostele sv. Benedikta na Hradčanech, odkud bylo roku 2024 přeneseno do nového kláštera v Drastech. Katolická církev ji uctívá jako ctihodnou.

Život Narodila se v italském městě Terni 28. ledna 1605 v rodině zchudlého šlechtice, jehož bratr Mons. Angelo Tramazzoli, rektor tamního kostela sv. Jana Evangelisty a spoluzakladatel místního kláštera bosých karmelitek, měl jako příznivec spirituality sv. Terezie z Avily (1515–1582) velký vliv na její výchovu a pozdější duchovní orientaci. Touhu po vstupu na Karmel v ní v deseti letech podnítila bolestná zkušenost úmrtí jejího otce.

Do kláštera bosých karmelitek ve svém rodném městě vstoupila společně se sestrou Lucií ve svých 21 letech (1626). Krátce po vstupu přijala zároveň s řeholním hábitem jméno Marie Elekta od svatého Jana, později změněné na Marie Elekta od Ježíše. V roce 1629 byla spolu se staršími zkušenými sestrami povolána k založení kláštera ve Vídni, v němž byla později ve svých 33 letech (1638) zvolena převorkou. Po čtrnácti letech zdejšího působení založila další klášter v Grazu (1643), kde později zastávala rovněž funkci převorky. Ze Štýrského Hradce (Grazu) přijela 1. září 1656 do Prahy, aby zde se spolusestrami z Vídně a Grazu založily místní klášter. Vítal ji nadšený zástup Pražanů, protože ji v této době již provázela pověst svatosti. V Praze se později jako převorka střetla s mnohými profesními těžkostmi a také se zhoršujícím se zdravotním stavem. Zemřela 11. ledna 1663 ve svých 58 letech.

Putování těla a hrobu Místo prvního hrobu ctihodné Elekty nebylo objasněno. Malostranský klášter i kostel byly ve výstavbě, klášterní hrobka ještě nebyla zřízena. Podle archivních údajů, shromážděných pragensistou Antonínem Novotným, mohlo být v klášterní zahradě pod krápníkovou kaplí proroka Eliáše Turo variantu sdílí také Zdeněk Kalicta, 1992, s. 167 nebo ve sklípku na dvorku. Po opakovaně zapisovaných zjeveních zemřelé Elekty a zázracích bylo tělo v lednu roku 1714 vyzdviženo z hrobu, komisionelně zkoumáno lékaři a údajně neporušené v sedící poloze vystaveno. 6. července roku 1749 bylo přeneseno do nově postavené kaple ctihodné Elekty. Na tomto místě bylo tělo uchováváno, než byl malostranský klášter dekretem císaře Josefa II. ze 13. 1. 1782 zrušen. Karmelitky se musely vystěhovat v červenci roku 1782 a tělo ctihodné Elekty daly v nosítkách přenést do nově přiděleného kláštera v Pohledu u Havlíčkova Brodu. Po smrti císaře Josefa II. se karmelitky směly vrátit se do Prahy, ale jejich původní klášter již obývaly anglické panny, proto se přestěhovaly do zrušeného kláštera barnabitů na Hradčanském náměstí. Jako první do něj přesídlila 1. června 1792 ctihodná Elekta. Její tělo pak bylo vystaveno za hlavním oltářem, v boční straně presbytáře kostela sv. Benedikta na Hradčanech. Po zrušení hradčanského kláštera se od roku 2021 plánovalo další přestěhování Elekty. Od června 2024 je neporušené tělo matky Marie Elekty uchováváno v kryptě nového kláštera bosých karmelitek v Drastech. Proces jejího blahořečení probíhá od roku 1924. Dne 27. dubna 2026 ji papež Lev XIV. podepsáním dekretu o jejích hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodnou.

Ikonografie Ctihodná Marie Elekta bývá vyobrazena vzácně, obvykle jako strnule sedící žena v hábitu karmelitky, se zavřenýma očima a s perlovou korunou na hlavě, jako má její tělo, uctívané karmelitkami. V pravé ruce mívá vložen kříž a v levici růženec. K nejstarším patří podle Františka Ekerta barokní obraz v nástavci oltáře sv. Františka z Assisi v kostele Panny Marie Sněžné v Praze.<ref>EKERT, František, Posvátná místa král. hlavního města Prahy, svazek II., Praha 1864, s. 68</ref> Podle J. M. Vyskočila to však není Elekta, nýbrž svatá italská klariska Kateřina z BoloněJan Kapistrán Vyskočil, Šest století kostela a kláštera u Panny Marie Sněžné. Praha, nakladatelství Atlas 1947, s. 15-16, což je v souvislosti s oltářem sv. Františka pravděpodobnější. Veristické vyobrazení sedícího skeletu s lebkou publikoval Vojtěch Kubašta v roce 1944 jako ilustraci knihy Antonína Novotného, Pražské karmelitky.

Odkazy

Reference

Literatura

Kurtzův životní popis blahoslavené matky MARIAE ELECTAE A JESU, bosé karmelitánky a duchovní spoluzakladatelky kláštera jejich sester bosých karmelitek ve Vídni a zakladatelky jejich klášterů v Grätzu ve Steyermarcku a Praze...'' Napsal kněz řádu Barfüsser-karmelitánů. V Praze v Königshofu: Frantz Carl Hladký, Ertz-Bischöffl. knihtiskárna .

Související články Seznam ctihodných katolické církve

Externí odkazy

Webová stránka bosých karmelitek https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2005/cislo-3/prirozena-mumie-matky-marie-elekty-od-jezise.html http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/534099

Kategorie:Čeští ctihodní Kategorie:Italští ctihodní Kategorie:Italské řeholnice Kategorie:Bosé karmelitánky Kategorie:Narození v roce 1605 Kategorie:Narození 28. ledna Kategorie:Narození v Umbrii Kategorie:Úmrtí v roce 1663 Kategorie:Úmrtí 11. ledna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy