Andrychów (německy Andrichau) je město v jižním Polsku v Malopolském vojvodství v okrese Wadowice. Leží na řece Wieprzówka pod úpatí Pańské Góry. V roce 2024 zde žilo 18 311 obyvatel.
Historie Poprvé je Andrychów zmiňován v roce 1344 v souvislosti s vybíráním svatopetrského haléře pod názvem Henrichov.Beskid Maly Dostupné online Za vlády Zygmunta Augusta se Andrychów stal správním centrem oblasti. Obec patřila rodině Schillingů, kteří podporovali protestantskou reformaci . V roce 1655, během švédské invaze do Polska, byl Andrychów vypálen švédskými jednotkami mířícími na Żywiec. V 17. století zde byl postaven zámek a v roce 1721 barokní kostel svatého Matěje. Vesnice se začala rozvíjet v době, kdy byl jejím majitelem Franciszek Czerny-Szwarzenberg, který zde podporoval tkalcovství. V roce 1767 byl Andrychów povýšen na město.
Roku 1868 získal Andrychów první železniční spojení. V roce 1884 vznikla místní synagoga pro potřeby židovské komunity ve městě. 20. června 1893 však vyhořela velká část města při požáru.
Ve druhé polské republice patřil Andrychów do Krakovského vojvodství. V roce 1926 bylo město elektrifikováno a v letech 1934–1939 bylo realizováno několik veřejných staveb, včetně kanalizace, zlepšeného silničního systému, koupaliště a městského stadionu. První čerpací stanice byla otevřena v roce 1929 a od roku 1926 mělo město pravidelné autobusové spojení s Krakovem a Bielsko-Białou. vlevo|náhled|262x262bod|Pohlednice z 20. století 4. září 1939 byl Andrychów zabrán Wehrmachtem na začátku druhé světové války. Město bylo začleněno přímo do území Třetí říše a 24. listopadu 1939 Němci vypálili místní synagogu. Němci též odváděli Židy na nucené práce a bili a mučili členy židovské komunity. V září 1941 Němci zřídili v chudé části města židovské ghetto, přičemž odsunutí Poláci převzali židovské domy. Židovská komunita pokračovala v bohoslužbách, organizovala tajné školy pro své děti a zřídila denní péči a veřejné kuchyně, aby nasytila hladové, či obecně poskytla azyl. V červenci 1942 Němci shromáždili židovské obyvatelstvo. Asi 100 nemocných a nezpůsobilých bylo posláno do Wadowic a odtud k zavraždění do ghetta v Belzecu . Dalších 40 bylo posláno do Osvětimi, kde byla většina okamžitě zavražděna nebo později zahynula hladem, bitím či nemocí. Více než 100 bylo posláno do pracovních táborů a dalších 60 do wadowického ghetta.
Později byli někteří Židé, kteří byli posláni do wadowického ghetta, posláni zpět do Andrychowa, protože byla potřeba pracovní síla. V červenci 1943 byli muži z této skupiny posláni do jiných pracovních táborů a v listopadu ženy do Osvětimi.
Němci ustoupili na západ 26. ledna 1945 a následující den byl Andrychów osvobozen Rudou armádou. V Polské lidové republice byl Andrychów důležitým centrem textilního průmyslu s velkou bavlnářskou továrnou (Zakłady Przemysłu Bawełnianego). Další významnou továrnou byly Andrychowské strojírny (Andrychowska Fabryka Maszyn), které vycházely z německé továrny Areo-Stall Werke z dob 2. světové války.
Andrychów je také základnou pro turisty mířící do pohoří Malé Beskydy, rozvíjí se ale také jako centrum průmyslu a kultury.Malopolska 24 Dostupné online
Doprava Andrychów leží na silnici I/52, která vychází v Bílsko-Bělé a pokračuje dále na východ až k obci Krzywaczka. Tato silnice se v centru města kříží se silnicí II. třídy č. 781, spojující města Zator a Żywiec. Právě díky této silnici je umožněno propojení s Malými Beskydy – prochází přímo pod turisticky lákavým vrchem Błasiakówka.
Andrychów má též železniční stanici na železniční trati 117 ( Bielsko-Biała Główna – Kalwaria Zebrzydowska Lanckorona). Veřejnou dopravu zajišťují autobusy tranzitního úřadu (Międzygminny Zakład Komunikacyjny) Andrychów– Kety – Porąbka , který má 18 linek, z toho 6 v samotném Andrychówě. Od začátku roku 2018 funguje v obci Andrychów vnitřní MHD řízená ZGK Andrychów, která se skládá z 9 linek. +LinkaTrasa1Andrychów Dworzec Autobusowy – Sídliště Andrychów Osiedle – Andrychów Dworzec Autobusowy2Andrychów Dworzec Autobusowy – Roczyny Pod Górami – Andrychów Dworzec Autobusowy3Andrychów Dworzec Autobusowy – Brzezinka Dolna – Andrychów Dworzec Autobusowy4Andrychów Dworzec Autobusowy – Targanice Nowa Wieś Pętla – Andrychów Dworzec Autobusowy5Andrychów Dworzec Autobusowy – Sułkowice Środkowe Nawieśnica – Andrychów Dworzec Autobusowy6Andrychów Dworzec Autobusowy – Smyčka Sulkowice – Andrychów Dworzec Autobusowy7Andrychów Dworzec Autobusowy – Rzyki Jagódki Kuźnia – Andrychów Dworzec Autobusowy8Andrychów Dworzec Autobusowy – Zagórnik Skornica – Andrychów Dworzec Autobusowy9Andrychów ul.1 Maja – Inwałd os. Korcza – Andrychów ul. 1 Maja Meziobecní dopravu zajišťují mnozí dopravci, kupř. Janiso, či MK Trans.
Ekonomika Andrychów má dlouhou průmyslovou tradici. Tradičním odvětvím hospodářství bylo tkalcovství založené na místně pěstovaném lnu a později na dovážené bavlně . V 18. a 19. století se výrobou plátna a obchodem zabývaly rolnické koleje. Andrychów byl poprvé zmíněn jako tkalcovské centrum v roce 1674, kdy se v obci vyráběly též vrtáky. V roce 1908 byla založena První haličská mechanická tkalcovna bratří Czeczowiczků, která byla v roce 1938 za druhé polské republiky přeměněna na přádelnu a tkalcovnu. Později byla znárodněna, přijala název "Zakłady Przemysłu Bawełnianego", a byla rozšířena a modernizována v letech 1952–1958.
V současné době je Andrychów jedním z nejvýznamnějších průmyslových center v Malopolském vojvodství. Rozvíjí se zde strojírenský, textilní a bavlnářský průmysl. V roce 2009 získala antibakteriální látka vyrobená v místním podniku Zakład Przemysłu Bawełnianego Andropol SA zlatou medaili na prestižní mezinárodní výstavě vynálezů v Ženevě. Látka určená pro lékaře a zdravotnický personál má chránit před přenosem bakterií.
Dalším důležitým odvětvím hospodářství Andrychova je cestovní ruch. V meziválečném období 20. století proběhly první velké investice směřující k vytvoření letoviska. Díky své poloze je Andrychów jedním z nejvýznamnějších turistických center v regionu Malých Beskyd.
Osobnosti
Arthur Felix (1887–1956), bakteriolog
Partnerská města Břeclav, Česko Choni, Gruzie Isny im Allgäu, Bádensko-Württembersko, Německo Izjum, Ukrajina
Priverno, Itálie Storožynec, Ukrajina
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Města v Malopolském vojvodství