Hrob () je město v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije zde obyvatel.

Název Město se původně jmenovalo , ale v patnáctém století byl název rozšířen na , protože tehdy patřilo oseckému klášteru. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Grap (1282), Grab (1341), (1393), (1395), „zcu dem Grabe“ (1398), Hrob (1458), Clostergrab (1477), Clostergrob (1478), Clastergrab (1482), Grab (1488), Clostergrabe (1488), hrob (1575), „v mčku hrobich“ (1583), Kloster Grab a Hrob (1787), Klostergrab a Hrob (1833) a Hrob nebo Klostergrab (1854).

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282, kdy vsi Hrob a vedlejší Verneřice získal do svého majetku osecký klášter. Údajně v té době již stál v Hrobu i kostel – to je ovšem založeno na účelovém výkladu zmíněné listiny.Michal B. Soukup: Středověké Duchcovsko, Duchcov 2009, na s. 15. V roce 1341 byla do Hrobu přeložena dálková cesta, která původně vedla přes Osek. To pozitivně ovlivnilo rozvoj obce, stejně jako intenzivní hornické podnikání v širším okolí. Podle soudu historiků se Hrob již za vlády Karla IV. stal městem (poddanským). Těžba stříbra, eventuálně dalších kovů, byla hlavním motorem ekonomiky města. V průběhu druhé poloviny 14. století se středoevropské hornictví dostává do krize,Wolfgang Schwabenicky: Mittelalterlicher Silberbergbau in Sachsen: Forschungsstand - Probleme - Fragestellungen, In: Aufbruch unter Tage. Stand und Aufgaben der montanarchäologischen Forschung in Sachsen, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 22, Landesamt für Archäologie, Dresden 2011, s.7-36; o krizi na s.31. což se nepochybně projevilo i na úpadku Hrobu, který se znovu vzmáhá až po polovině 15. století. V roce 1458 král Jiří z Poděbrad potvrdil městská privilegia. V letech 1477–1478 město Hrob získává právo užívat znak a také právo pečetit červeným voskem. V 16. století se znovu rozvíjí hornická činnost.Jitka Budinská - Petr Jančárek - Jiří Procházka: Hrob: dějiny města, Monografické studie Krajského muzea v Teplicích 20, Teplice: Krajské muzeum, 1982 Do evropských dějin se zapsal zdejší protestantský kostel z roku 1614, který byl 11. prosince 1617 srovnán se zemí ozbrojeným oddílem oseckého hejtmana na příkaz pražského arcibiskupa Jana Lohelia. Kostel v Hrobě byl totiž postaven ze stavebního materiálu, jehož vlastníkem byl osecký klášter, a na klášterním panství bez souhlasu kláštera. Přesto se poboření kostela pokládalo za porušení Rudolfova majestátu o náboženské svobodě. Tato událost spolu s neúspěšným pokusem o uzavření nekatolického kostela ve východočeském Broumově (rovněž postaveného bez svolení kláštera na klášterním panstvíviz NEUMANN, Augustin Alois: Ožehavé kapitoly z českých dějin církevních) vedla k 2. pražské defenestraci a stála na počátku třicetileté války.Jan Kilián: 11.12.1617 - zboření kostela v Hrobu: na cestě k defenestraci, Praha: Havran, 2007

V červnu 1884 se u Hrobu konala tajná konference anarchistů, na níž byly zvoleny agitační a teroristický výbor (v jeho čele stál horník Karel Štipák) a bylo rozhodnuto o vybudování tajné tiskárny v Hluboké u Liberce. Všechny plány byly vyzrazeny policii, která ještě v prosinci 1884 členy hnutí zatkla. Štipák byl v květnu 1885 zastřelen. Zatímco vzpomínková literatura dělnických vůdců přisuzovala jeho smrt spíše vnitřním rozporům mezi českými anarchisty, dobové policejní přehledy uváděly, že měl Štipák před svou smrtí duchcovským úřadům ohlásit shromažďování dynamitových patron určených k atentátům ze strany anarchistů-horníků. Je tedy možné, že Štipák byl jedním z obávaných agentů provokatérů, a právě proto byl zabit.

V letech 1938 až 1945 byl Hrob v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 560 obyvatel (z toho 1 707 mužů), z nichž bylo 808 Čechoslováků, 2 676 Němců, dva Židé a 74 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 196 evangelíků, 28 členů církve československé, 23 židů, čtyři členové jiných církví a 257 obyvatel bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 3 602 obyvatel: 783 Čechoslováků, 2 791 Němců a 28 cizinců. Stále převažovali římští katolíci, ale kromě nich patřilo 266 lidí k evangelickým církvím, třicet k církvi československé, osm k izraelské, tři lidé se hlásili k jiným církvím a 463 jich bylo bez vyznání.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Hrob 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 1 358 1 660 2 256 3 562 3 771 3 560 3 602 2 126 2 089 1 749 1 668 1 392 1 322 1 349 1 331 Domy 143 153 184 225 258 255 312 152 438 299 301 304 315 324 340

Městská správa Části města Hrob Křižanov Mlýny Verneřice

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2013.

Doprava Hrobem vede silnice I/27, ze které odbočuje silnice II/382 k hraničnímu přechodu Moldava–Neurehefeld. Městem vede také železniční trať Most–Moldava, na které se nachází dopravna Hrob.

Pamětihodnosti

náhled|upright|Evangelický kostel Vzkříšení

Kostel svaté Barbory Kostel sv. Barbory, postavený v průběhu středověku, byl v 19. století novogoticky přestavěn. V průčelní západní věže se nachází zvon z roku 1587 od Wolfa Hilgera a zvon z roku 1874 od Julia Herolda. V minulosti je zde doložen ještě zvon z roku 1640 od Zachariáše Hilgera, který se dnes nachází v klášteře v Oseku, zvon z roku 1792 od Josefa Pitschmanna a blíže neznámý zvon z roku 1760. V západním okně věže se nacházejí dva litinové hodinové cymbály.

Evangelický kostel Vzkříšení Kostel navržený ateliérem Schilling & Gräbner z počátku 20. století. Za první světové války byly původní zvony zrekvírovány, v roce 1920 sem byly pořízeny z Bochumské ocelárny dva ocelolitinové zvony. Nad nimi se nacházejí dva černě natřené litinové cymbály, rozeznívané každou čtvrthodinu hodinovým strojem.

Další pamětihodnosti Kaple z roku 1904 na okraji města u cesty do Nových Verneřic. V průčelní věžičce se nachází zvon. Socha svatého Josefa na náměstí Socha svatého Valentina Kašna na náměstí Radnice Fara Městem vede památkově chráněná železniční trať Most – Moldava v Krušných horách

Osobnosti Benedikt Venusi (1751–1823), duchovní Alfred Paulus (1827–1864), houslista a violista

Další fotografie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Hrob na Facebooku

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Teplice Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Mikroregion Bouřlivák Kategorie:Města v okrese Teplice Kategorie:Český lev ve znaku Kategorie:Horní města v Česku Kategorie:Mikroregion Stropník