Ťačiv (, , , , , , nebo ) je město ležící v Maramurešské kotlině na pravém břehu Tisy na Ukrajině. Přesněji se nachází 136 km východně od Užhorodu. Ťačiv je sídlo stejnojmenné územní hromady a okresu. Částí města Ťačiv je Ťačivka.

Název města Název Ťačiv má své kořeny nejspíš v německém označení Teutschau, tedy „Německá paseka“.

Historie náhled|Momentka z roku 2008 Ťačiv založili pravděpodobně osadníci ze Saska v 11. století. První písemné zmínky dokládají Ťačivu (společně s Chustem a Sighetem) titul královského města se všemi odpovídajícími privilegii, další přibývala i v následujících letech. Obyvatelé Ťačivu směli např. „lovit ryby, pást svá stáda na královských pozemcích nebo obchodovat bezcelně“.

V roce 1514 se obyvatelé Ťačivu aktivně zapojili do maďarského protifeudálního povstání. Po jeho potlačení byl Ťačiv označen za buřičské město a následně byl vypleněn.

Po roce 1918, kdy se Rakousko-Uhersko rozpadlo, se Ťačiv stal součástí Československa.PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 s., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, , s. 28–30, 48–51, 73–100, 108–121, 123–134, 136–144, 164–167 Za první československé republiky byl ve městě obecní notariát, četnická stanice a poštovní úřad. V roce 1921 žilo ve městě 5399 obyvatel, z toho 88 Čechoslováků, 1851 Rusínů, 2116 Maďarů a 1233 Židů. V roce 1930 žilo ve městě 7 417 obyvatel, z toho 47% Rusínů, 30,5% Maďarů, 20% Židů a 2%Čechů.LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 704.

V dalších letech byl osud Ťačivu stejný jako celé Zakarpatské Ukrajiny, do roku 1945 Podkarpatské Rusi. Od 15. dubna 1939 byla obec součástí samostatného státu Karpatská Ukrajina; za několik dní pak bylo Zakarpatí obsazeno maďarskými vojsky. Po II. světové válce se menší část města na pravém břehu Tisy octla pod rumunskou správou. Od roku 1945 bylo město součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky, která byla součástí SSSR. Roku 1961 získal statut města. Od roku 1991 je součástí nezávislé Ukrajiny.

V roce 1944 strhla rozvodněná Tisa železný most do Rumunska, který později nebyl obnoven, i když se podle zpráv z roku 2018 o novém mostě uvažuje.Тячівський міст: розвиток інфраструктури ОТГ на Закарпатті Decentralizacija, 21. března 2018. Největší povodeň přišla zatím v roce 1970, kdy se Tisa rozlila do výšky střech během pouhých dvou hodin.

Obyvatelstvo Dle sčítání obyvatelstva (2001) mělo město 9 800 obyvatel, z čehož čtvrtinu tvoří Maďaři. V roce 2025 žilo v Ťačivu 9184 obyvatel; v celé obci pak žilo 10739 obyvatel.

Hospodářství V Ťačivu je rozšířeno ovocnářství, především pěstování jablek.

Památky V Ťačivu dále stojí pomník spisovatele Tarase Ševčenka a tankisty Stěpana Vajdy. Socha V. I. Lenina byla snesena.

Církevní stavby Hlavní osu města tvoří ulice Nezaležnosti (Nezávislosti), kde nedaleko sebe leží tři významné kostely. Kamenný reformovaný kostel pochází z 15. století, na základech chrámu ze 13. století. Reformovaným se stal v roce 1556. Do roku 1944 se tu nacházela největší maramurešská knihovna. Na konci 20. století byla postavena vedle kostela reformátorská fara.

Od vyhlášení nezávislosti byly postaveny dva nové pravoslavné kostely. Město má také baptistickou modlitebnu a kostel adventistů sedmého dne..

Řeckokatolický kostel pochází z roku 1852. V roce 1948 chrám začal sloužit pravoslaví, po zákazu řeckokatolické církve. Dnes slouží opět řeckým katolíkům.

Katolický kostel pochází z roku 1780. V roce 1993 byl rekonstruován, v hnědé barvě.

Osobnosti S Ťačivem jsou spojeny poslední roky života maďarského malíře Simona Hollósyho. Ten od roku 1886 vedl mnichovskou uměleckou školu. Od roku 1904 se svými žáky pravidelně přijížděl do Ťačiva. Před 1. světovou válkou přesídlil do Ťačiva natrvalo. Zachoval se dům, ve kterém žil. Hollósyho díla opatruje budapešťská národní galerie. Před ťačivským reformátorským kostelem je Hollósyho busta.

Partnerská města

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Stránky Ťačivské oblasti

Kategorie:Města v Zakarpatské oblasti Kategorie:Okres Ťačiv Kategorie:Sídla na Tise