Jan Marsalek, též Maršálek, (* 15. března 1980 Vídeň) je bývalý česko-rakouský manažer, podezřelý pro špionážní práci pro Rusko. Od června 2020 je na útěku před německými orgány kvůli své roli v kolapsu firmy Wirecard, který se řadí mezi největší podvody a finanční skandály století.
Životopis Oba jeho prarodiče z otcovy strany byli potomky českých přistěhovalců do Vídně v době před první světovou válkou. Jeho děda Hans Maršálek (1914–2011) byl rakouským meziválečným radikálním sociálně-demokratickým (až komunistickým) aktivistou, za druhé světové války vězněm v koncentračním táboře Mauthausen, kde pracoval v administrativě. Po válce pečoval o odkaz obětí tábora Mauthausen a jako kriminalista se podílel na stíhání nacistických zločinců. V roce 2025 německá média informovala o zjištění, že od roku 1946 byl agentem Státní bezpečnosti (StB). Československé StB poskytoval informace a dokumenty o rakouské kontrarozvědce, velvyslanectvích v Rakousku či policejní údaje. Spolupráce skončila na konci 60. let 20. století. Jeho babička Anna Vavaková (1913–1959) rovněž působila v socialistickém hnutí, stala se členkou komunistické strany a byla vězeňkyní koncentračního tábora. Vzali se v roce 1946.
Jan Marsalek měl navštěvovat francouzské gymnázium ve Vídni, není zcela jasné které. Nejpravděpodobnější možné po dotazu informaci o studiu nepotvrdilo. Později přestoupil na běžné gymnázium, ze kterého odešel 5 měsíců před maturitou. Ve věku 19 let založil softwarovou společnost. O pár měsíců později, v roce 2000, byl najat do firmy Wirecard a 1. února 2010 stal se členem jejího představenstva a provozním ředitelem firmy. Před svým zmizením v červnu 2020 byl naposled registrován jako obyvatel Mnichova.
V českém pasu měl uvedeno jméno Jan Marsalek, v rakouském pasu jméno Jan Maršálek.
Podezření V březnu 2019 začaly The Financial Times odhalovat finanční nesrovnalosti firmy Wirecard ve výši téměř 2 miliardy eur. V červnu 2020 musel být na základě nových důkazů odvolán, čímž byla firma nucena zažádat o ochranu před věřiteli. Marsalek je považován za hlavního viníka účetního skandálu.
O jeho kauze v rámci Wirecard bylo napsáno několik knih.
Práce pro ruské tajné služby Podle rakouského policejního zatykače na Egista Otta Marsalek využíval zkompromitované pracovníky zpravodajských služeb ve Vídni ke špehování evropských občanů a k plánování vloupání a atentátů elitními ruskými údernými jednotkami. Podle britské rozvědky Marsalek měl získat kryptografický přístroj velení NATO a pašovat do Moskvy ukradené telefony vysokých rakouských státních úředníků. Podle zatykače Marsalek pověřil Otta a vysokého rakouského bezpečnostního úředníka Martina Weisse, aby po dobu nejméně pěti let umožňovali práci ruské vojenské rozvědky GRU a kontrarozvědky (FSB) na evropské půdě.
Podle investigativní práce médií, publikované v roce 2025, žije po svém zmizení v roce 2020 pod změněnou identitou v Moskvě a pracuje ve službách ruské FSB. Využívá i dalších identit, nějakým způsobem se patrně zapojil i do války Ruska proti Ukrajině.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Rakouští manažeři Kategorie:Čeští manažeři Kategorie:Ruští špióni Kategorie:Rakušané českého původu Kategorie:Lidé z Mnichova Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Narození 15. března Kategorie:Narození v roce 1980 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži