Nedvězí u Říčan () je městská čtvrť a katastrální území Prahy v obvodě Praha 10 (do 30. června 2016 byla jako část obce označena názvem Nedvězí bez přívlastkuInformace o provedených a plánovaných územních změnách v RÚIAN v roce 2016, ČÚZK, 21. 12. 2016), tvořící městskou část Praha-Nedvězí. Leží na jihovýchodním okraji Prahy, v sousedství města Říčany, a dosud si do značné míry zachovalo venkovský charakter.
Historie Obec byla pravděpodobně založena v období vlády Přemyslovců, kteří vlastnili veškerý majetek na východ od Prahy k Říčanům. Nejstarší dochovaná zmínka je v soupise majetku kapituly vyšehradské z roku 1313, kde se uvádí s Hájkem za Dubčem. Jméno vsi Nedvězí (Medwes, Nedwiez, Nedwěz) bývá odvozováno z přírodního jména medvěd,Historie , městská část Praha-Nedvězí, text nedatován, autor neuveden ale jazykovědci připouštějí i vznik od osobního jména Medvěd.Mgr. Pavel Fojtík, Ing. František Prošek: Pražský dopravní zeměpis, svazek 1, obce připojené ku Praze v roce 1974, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Praha, 1999, kap. Nedvězí, str. 48
V první polovině 14. století patřilo Medvězí vyšehradské kapitule a z jeho výnosů byly vydržováni kněží-chorálníci. V roce 1364 jej vlastnili tři synové staroměstského konšela Mikuláše Planera, později převzala majetek královská koruna a roku 1419 jej Václav IV. prodal Litmírovi ze Lhotky, poté se vystřídala řada dalších majitelů. V roce 1574 patřilo ke Kolodějím. Po porážce českých stavů byl majetek Václava Šťastného Rause zkonfiskován a připadl knížeti Karlu Lichtenštejnovi a lichtenštejnskému uhříněveskému panství. V roce 1653 mělo Nedvězí pouze deset hospodářských gruntů a stavení.
Za třícetileté války Nedvězí na rozdíl od mnoha okolních vsí uniklo vypálení.Nedvězský žurnál, 1/2013 , březen 2013, Nedvězí v 17. a 18. století – 1. část, str. 4–5, zdroj: Paměti obce Nedvězí v okres Říčanském, Edward Hübner, Václav Hübner, 1884, redakční úpravy Jindra Svitáková
Od pozemkové úpravy v roce 1719 do roku 1750 bylo v Nedvězí 10 gruntů, a to ve staveních čp. 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 12. Krom toho byla v obci výsadní hospoda z kovárnou, zmiňovaná už v konfiskační listině z roku 1623.Nedvězský žurnál, 2/2013 , červen 2013, Nedvězí v 18. a 19. století, str. 4–5, zdroj: Paměti obce Nedvězí v okres Říčanském, Edward Hübner, Václav Hübner, 1884, redakční úpravy Jindra Svitáková
Jak napsal kronikář Hübner, zásluhou pokrokových hospodářů Josefa Rathouského a Františka Húbnera se ve druhé polovině 19. století objevily v Nedvězí moderní zemědělské prostředky. Od roku 1861 byly na nedvězských stráních nákladem obce systematicky vysazovány švestkové a višňové sady, avšak švestky se neuchytily a pošly.Nedvězský žurnál, 3/2013 , listopad 2013, Nedvězí v 18. a 19. století, str. 4–5, zdroj: Paměti obce Nedvězí v okres Říčanském, Edward Hübner, Václav Hübner, 1884, redakční úpravy Jindra Svitáková Roku 1857 byly kvůli hubení přemnožených myší orbou zúženy dosud široké meze a vykáceny plané hrušně, které na nich rostly. Ačkoliv většina staveb byla dřevěných se slaměnými střechami, jediný větší požár nastal v první polovině 18. století, kdy mu padla za oběť stavení čp. 1, 2 a kovárna čp. 23, roku 1860 pak shořela stodola čp. 9, roku 1868 došlo postupně ke třem menším požárům, z toho dva byly dílem žháře. Roku 1883 zapálil blesk obydlí čp. 24 a vážně popálil dceru majitele. Roku 1808 vyhynul téměř všechen dobytek v obci při dobytčím moru, zachován byl jen jeden vůl a jedna kráva.
V minulosti býval na dnešní louce u Mýta rybník, z něhož byla voda vedena náhonem podél potoka až do vsi, kde končil nádržkou u cesty k Říčanům. Proti čp. 10 stával kdysi mlýn.
Roku 1856 byl na návsi zřízen obecní rybník, roku 1862 byl u něj postaven železný kříž s pozlaceným Kristem, který byl 17. srpna 1862 posvěcen a od té doby se v neděli po 17. srpnu každoročně konala pouť, ta byla později spojována s obžínkami a odkládána na později.Nedvězský žurnál 4/2013 , prosinec 2013, str. 4: Nedvězí v letech 1848–1884, zdroj: Paměti obce Nedvězí v okres Říčanském, Edward Hübner, Václav Hübner, 1884, redakční úpravy Jindra Svitáková Roku 1871 či 1874 byl postaven kamenný most, roku 1881 lávka, roku 1884 nová silnice od Pacova ke Kolovratům. Roku 1873 najala obec prvního obecního strážníka, který byl zároveň obecním poslem, polním hlídačem a ponocným. V roce 1884 zde bylo 38 domovních čísel a 257 obyvatel.
Do roku 1828 navštěvovaly nedvězské děti hlavně říčanskou a uhříněveskou školu. Roku 1828 zřídilo Nedvězí soukromou školu, kde se učilo až do roku 1839, kdy se zdejší učitel odstěhoval do Dubče. Roku 1858 byla postavena školní budova, teprve roku 1865 zde byla povolena tzv. škola exponovaná. Roku 1879 byla k nedvězské škole pro vůli nedvězských obyvatel přiškolena obec Pacov a kvůli zvýšení počtu žáků cca ze 40 na 100 měla být škola změněna na dvoutřídní, kvůli čemuž bylo obci nařízeno postavit novou školní budovu. Roku 1884 byla postavena nová, víceúčelová školní budova.
Roku 1919 byl v Sadu svobody (dnes v Břízově ulici) odhalen žulový pomník se jmény 11 místních občanů padlých v první světové válce. Roku 1923 bylo slavnostně otevřeno místní muzeum, v jehož sbírkách etnografického charakteru byly zastoupeny zemědělské prvky z obcí širokého okolí; od 28. května 1955 je jeho sbírkový fond uložen v Městském muzeu v Říčanech.
Při zavedení obecního zřízení v roce 1849 bylo Nedvězí součástí Kolovrat, spolu s Lipany a Tehovičkami. Zákonem z 2. února 1867 se stalo samostatnou obcí.
Kromě zemědělských hospodářství a řemeslníků bývala v Nedvězí cihelna, a to v letech 1840–1850 u potoka u tehdejšího čp. 1, v letech 1872–1876 pak „ve stráňce vlevo od uličky“. V letech 1882 a 1883 se několik rodin odstěhovalo za lepším živobytím do Bulharska a do Chorvatska.
Rozlehlé prostranství návsi začalo být zastavováno v roce 1767 – domkem čp. 14, obecní pastouškou čp. 15 a chaloupkou čp. 16 u cesty k Pacovu. Budova úřadu byla postavena po roce 1974. Návesní rybník byl přestavěn ve vybetonovanou nádrž.Návesní rybník v Nedvězí, Atlas Česka Za budovou úřadu byla od druhé poloviny sedmdesátých let kruhová keramická fontána, která postupem času zchátrala; v červnu 2012 ze již po ní nebylo ani stopy.Fontána s vodotryskem u budovy MČ Praha-Nedvězí - zrušeno, Pražské kašny a fontány
Podle sčítání lidu ke konci roku 1890 bylo v Nedvězí 41 domů, z toho 40 obydlených, a 288 obyvatel, 58 koní, 212 kusů hovězího dobytka, 50 koz a 27 oslů. Od padesátých do sedmdesátých let dvacátého století mělo Nedvězí lehce přes 170 obyvatel, po roce 1980 se počet obyvatel průběžně zvyšuje. V roce 2013 bylo v Nedvězí evidováno 286 obyvatel, z toho 82 živnostníků a 2 rolníci a zemědělští podnikatelé, dále 46 obchodních společností a 10 jiných subjektů (sdružení, spolky apod.).Nedvězský žurnál, 3/2013 , listopad 2013, Nedvězí v číslech a statistikách, str. 2
V květnu 1993 byl na návrh nedvězských radních zastupitelstvem Hlavního města Prahy schválen znak městské části, zobrazující medvěda s cepem v tlapách na zeleném poli. Tento návrh se jako jeden z mála tehdy schvalovaných obecních znaků setkal s protesty některých radních, kteří kritizovali neheraldické vyobrazení medvěda a přílišnou podobnost s erbem německého Berlína. Diskuze byla tehdy ukončena slovy náměstka Jiřího Exnera: Myslím si, že berlínský medvěd je ještě ošklivější než tento.28. zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy dne 27. května 1993, zápis, strana 35/41
V červnu 2013 postihla dolní část vesnice záplava z rozvodněné Rokytky.Nedvězský žurnál, 2/2013 , červen 2013, Povodně 2013 v Nedvězí V roce 2013 pražský magistrát naplánoval rekonstrukci koryta Rokytky v Nedvězí v délce 560 metrů a ceně přes 20 milionů Kč, jejíž součástí mají být revitalizační úpravy Rokytky, vegetační úpravy, přeložky kabelů nízkého napětí, nedvězského veřejného a slavnostního osvětlení a úpravy mostu mezi ulicemi Hájová a Rokytná.Koryto Rokytky se zvětší, aby ochránilo východ Prahy před povodní, ČT24, 27. 12. 2013, mld, ČTK
Území, příroda a pamětihodnosti
Centrem vsi protéká Rokytka, její okolí je chráněno jako přírodní park Rokytka. Jihovýchodně od centra Nedvězí se nachází podél Rokytky přírodní rezervace Mýto (dříve chráněný přírodní výtvor V mejtě). Kolem roku 1985 zde byla vyznačena naučná stezka V Mejtě.Naučná stezka V Mejtě (Nedvězí), stezky.info, 1. 5. 2004 Tu po jejím zpustnutí a zániku nahradila v září 2012 z iniciativy botanika Vítězslava Jaroše nová okružní naučná stezka Mýto s 6 informačními tabulemi.Naučná stezka Mýto, Stezky.info, 27. 12. 2012 V rámci obnovení naučné stezky byla zřízena nová lávka přes Rokytku a obnovena stezka po levém břehu.Nedvězský žurnál, 3/2012 , říjen 2012, str. 7: Naučná stezka Mýto
V severní části vesnice se nacházejí tři památné stromy: dva duby letní u Pánkovy ulice směrem na Křenice a jedna lípa malolistá nedaleko na louce u Rokytky, podle obvodu kmene považovaná za druhou nejmohutnější lípu svého druhu v Praze.
Nedvězí nemá žádné památky typu kostela, kaple, tvrze či zámku. Kronika v roce 1884 uvádí, že protože dřívější stavby byly dřevěné, málo se jich dochovalo, a připomíná, že prý v místech studny tehdejšího domu číslo 2 kdysi stávala stará zděná zvonice, která měla podobu hradu, a při jejím bourání byl nalezen poklad.
Jedinou chráněnou nemovitou kulturní památkou na území Nedvězí je (od roku 2009) věžová trafostanice u Rokytky v Hájové ulici.Trafostanice, č. rejst. 103565, památkou od 27. 4. 2009, MonumNet, Národní památkový ústav Vzhledově není z laického hlediska nijak výjimečná, na webu městské části o ní není žádná zmínka. Trafostanice je dosud funkční (pod označením TS 4041), původní nadzemní vedení bylo ale nahrazeno podzemními kabely.
V roce 2006 provedl Národní památkový ústav v Nedvězí památkový výzkum. Nejstarší zástavba leží v centrální části vsi, půdorys jejího jádra byl dotvořen až počátkem 20. století. Půdorysy statků a urbanistická struktura v historickém jádru vsi byly dobře zachovány a zástavba při cestách k sousedním obcím byla do třicátých let 20. století doplněna drobnou domkářskou zástavbou. Do roku 2006 se dochovala řada hospodářských objektů zejména z období první republiky, na fasádách a v interiérech se zachovala řada původních architektonických detailů, z nichž NPÚ ocenil zejména soubor oken z počátku 20. století a další výplňové prvky, a mnoho původních konstrukcí a materiálů.Nedvězský žurnál (č. 1) , květen 2011, str. 6: Památky
V jižní části vsi se nachází rekreační komplex označený jako Motel Mejto. Východně od něj při Hájové ulici se nachází budova Vinárny Mejto, která se nabízí především na soukromé oslavy. Přímo na návsi u obecního úřadu stojí restaurace U rybníka, označená zašlým označením jako ubytovací hostinec. V severní části vsi se nachází rozsáhlý zemědělský komplex, skládající se ze zděných budov bývalého vepřína i z plechových hal.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1867–1974 bylo Nedvězí u Říčan samostatnou obcí, nejprve v okrese Český Brod, ale v letech 1900–1910 v okrese Žižkov, posléze v letech 1921–1950 v okrese Říčany a od roku 1960 v okrese Praha-východ. Od 1. července 1974 je částí městského obvodu Praha 10 hlavního města Prahy.
Symboly městské části Znak a vlajka byly městské části uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 1994.
Doprava V dnešní době v Nedvězí jezdí dvě linky PID a to linka společnosti ČSAD Polkost, 227 (Háje-Nedvězí) a noční linka společnosti DPP, 906 (Háje-Skalka), v Nedvězí se nachází 3 (4) autobusové zastávky a to: Nedvězí, Hájová a Pánkova, (Říčany,p.a.Černokostelecká).
Historie dopravy Pro spojení s Prahou od roku 1871 sloužila dráha císaře Františka Josefa a její nádraží v Říčanech, vzdálené od Nedvězí necelé tři kilometry. Roku 1920 byla otevřena zastávka v Kolovratech, vzdálená od Nedvězí jen necelé dva kilometry.Doprava v Kolovratech , Strana zelených Kolovraty