Točná () je městská čtvrť a katastrální území Prahy o rozloze 462,6 ha, které spadá do městské části Praha 12. Leží jihozápadně od Cholupic a severozápadně od obce Dolní Břežany. Je zde evidováno 31 ulic a 413 adres. Stav obyvatel k 31. 12. 2017 byl 790 lidí.https://www.czso.cz/csu/xa/mesta_a_obce
Obec leží u vrchu Čihadlo o nadmořské výšce 388 metrů, který je nejvyšším místem Prahy 12 a představuje nejvýchodnější a nejsevernější výspu geomorfologického celku Brdská vrchovina v níž tak leží i polovina Točné.https://mapy.cz/zakladni?x=14.3923976&y=49.9603731&z=13&source=area&id=26403 Na Čihadle se nachází bývalý vojenský prostor 11. protiletadlového raketového oddílu 71. protiletadlové raketové brigády protivzdušné obrany hlavního města Prahy.http://mistamehomesta.cz/?p=3356 Část areálu byla renovována a je využívána jako školící středisko Vysoké školy ekonomické v Praze. V další části areálu se nachází Airsoftové hřiště Točná.
Na úpatí Čihadla směrem u Hrazanské ulice směrem k Cholupicím se nachází takzvaný „Palpost“, kde na přelomu 50. a 60. let býval vojenský prostor palebného postavení (pal. post.) - protiletadlové dělostřelecké baterie Točná.
Druhým výrazným vrchem jsou Šance také se 385 m n. m.(nejvyšší bod laténských valů), který byl spolu se sousedním vrchem Hradiště součástí kulturní památky – keltského oppida Závist. Na vrchu Šance se nachází přírodní rezervace, kterou vede naučná stezka zaměřená na chráněné druhy živočichů a rostlin místních skalnatých svahů i na starověké osídlení oblasti. Na jižním svahu Šancí směrem ke Břežanskému údolí (chráněné území značené jako evropsky významná lokalita – v katastru Točné zasahuje do hranic přírodní rezervace Šance) je pamětní deska věnovaná známému českému entomologovi Františku Antonínu Nickerlovi (obnovená roku 2013 z iniciativy PhDr. Jiřího Tichoty), který se zde často věnoval svému výzkumu motýlů.
V severní části území Točné, pod samotou Nouzov v lokalitě zvané Velká lada se nachází sportovní letiště Praha-Točná. Jako letiště pro bezmotorové sportovní létání bylo otevřeno 31. března 1946,Antonín Vlček: Kronika města Modřany, okres Praha-západ, za léta 1945–1964, I. část , 6. 3. 1968, str. 142 přestože se na tomto místě první let kluzáku uskutečnil již roku 1932 a plachtaři zde létali již před válkou.Modřanská křídla https://www.praha12.cz/modranska-kridla/d-3076 http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-tocna.htm Zpočátku se létalo z vrchu Čihadlo a startovalo se od Nouzova, později došlo k výstavbě skutečného letiště na plošině zvané Valká Lada pod Nouzovem. Od roku 2010 je letiště v soukromém vlastnictví a v jeho hangárech se nachází sbírka letuschopných historických letadel, mezi nimiž je i Lockheed Electra 10A (OK-CTB, výr. č. 1091), bývalý letoun významného českého podnikatele Jana Antonína Bati.
V jižní části katastru Točné na pomezí Točenské rokle a Břežanského údolí u ústí Točenského potoka do Břežanského potoka se nachází trampská osada Na Place.
Točná má svůj vlastní fotbalový klub TJ Točná, Za zmínku stojí i BikePark Točná, který se nachází mezi Nouzovem a točenským letištěm, trošku paradoxně v úzkém výběžku katastru obce Cholupice.
Z významných osobností bydlel na Točné např. podplukovník Ladislav Bedřich , Karel Pech, PhDr. Jiří Tichota, Jiří Kodet a jeho dcera Barbora Kodetová. Svůj domek si zde rovněž postavila i cvičitelka Hana Kynychová.
Území Točné protíná mezi osadou a letištěm východo-západním směrem Pražský okruh, který se na území Točné (severně od vesnice) zanořuje do Komořanského tunelu (4. nejdelší silniční tunel v ČR). Jezdí zde autobusy linek č. 113 a č. 341.
Historie
Točenský starověk náhled|vlevo|Přírodní rezervace Šance u Točné s naučnou stezkou Keltskou stezkou připomínající i zdejší část kulturní památky oppida Závist Podobně jako v okolních místech začíná historie osídlení oblasti Točné nejspíš již v době bronzové. To je spjato primárně s vrchem Šance. V 19. a na počátku 20. století bylo hradiště Točná (bývalo ale nesprávně nazýváno Komořanské hradiště) na vrchu Šance považováno za samostatný opevněný celek o výměře asi 15 ha. Ve dvacátých letech 20. století byla odhalena návaznost valů na hradiště Lhota (nesprávně i když obecně nazývané nad Závistí, či jen Závist) na vrchu Hradiště na valy hradiště na Šancích do jedné pevnostní soustavy – Hradiště Lhota-Točná, oppidum Závist. Archeologická sondáž přinesla příliš málo nálezů k potvrzení či vyvrácení jakékoliv hypotézy. Každopádně nálezy střepů knovízské kultury dokládají osídlení lokality na Šancích již v pozdní době bronzové. Styl opevňovacích valů na Šancích, které jsou jasně patrné, je ale výrazně pokročilejší a mladší, takže se předpokládá, že fortifikace vznikla v pozdním laténském období, nejspíš v 1. století př. n. letopočtem.
Paradoxně velmi známé, dobře zpracované a prozkoumané oppidum Závist má na vrchu Šance v katastru obce Točná nejméně jasnou část, která dosud vyvolává řadu otázek. Odpovědi na ně ale může přinést jen celoplošný archeologický výzkum, ke kterému dosud nedošlo.
Od prvních středověkých zmínek o obci k husitským válkám náhled|upright=1.2|Samota Nouzov mezi obcí a letištěm
Obec je zmiňována nejspíš poprvé v roce 1345 v souvislosti s rychtářem Květoněm z Točné (Quieton de Toschne), který se stal ručitelem rychtáři ze Zlatník.Časopis pro dějiny venkova. 1922. https://books.google.cz/books?hl=cs&id=C-MiAQAAIAAJ&dq=To%C4%8Dn%C3%A9&focus=searchwithinvolume&q=To%C4%8Dn%C3%A9 Další zmínka je datovaná rokem 1355, kdy přilehlý dvůr Hostašovice prodal malostranský johanitský klášter klášteru zbraslavskému, do jehož držení se měla Točná dostat později. K roku 1412 je znám pražský měšťan Jakeš z Točné, který měl držet majetky ve vsích kolem Prahy. Zbraslavský klášter měl Točnou s Hostašovicemi v držení až do husitských válek, kdy roku 1420 vsi zabrali pražané.
Válečné události roku 1420 zasáhly významně do celého okolí vsi. Od pozdního jara toho roku, během první křížové výpravy proti husitům pobýval král Zikmund na Zbraslavi. Část jeho vojska využila pro své polní ležení zajišťující spojení s protějším břehem řeky mohutné starověké valy na protilehlém vrchu Šance, které vojáci upravili pro potřeby obrany s využitím palných zbraní, respektive dělostřelectva. Během tohoto roku padla a byla vypálena Zbraslav, Modřany, oba Komořanské dvorce a dobyta tvrz v Dolních Břežanech. Po Zikmundově porážce v bitvě pod Vyšehradem a ústupu jeho vojsk husité vytáhli dobýt nejdůležitější zbývající královskou baštu u Prahy – Nový hrad u Kunratic, který padl po téměř měsíčním zimním obléhání 25. ledna roku 1421. Jak konkrétně se tyto boje a plenění dotkly obcí Cholupice, Hostašovice a Točná není známo, ale s ohledem na rozsah postižení okolních vsí lze předpokládat, že se válečné události nevyhnuly ani jim.
Další události, které se mohly historie obce dotknout ve smyslu jejího opakovaného poničení souvisejí s doloženým výskytem vojska v Regionu. Lze tedy uvažovat o březnu 1427, kdy u Modřan stanula táborská a sirotčí vojska a požadovala otevření vstupu do Prahy, což jim zatím pražané odepřeli. Druhou doloženou událostí se stala 23. dubna 1429 bitva u Zbraslavi/Modřan, kdy na brodu přes Vltavu došlo k přepadení novoměstských pražanů výpravou katolických pánů Habarta z Aldaru a na Týřově, Jana Šmikouského ze Žďáru a Fridricha z Donína se 154 jezdci. Před úplnou porážkou novoměstské zachránily posily staroměstských pražanů, ale i tak získali katolíci tučné výkupné. Obec ale mohla postihnou zničující návštěva vojska i kdykoliv jindy, neboť jak nedaleký Karlštejn, tak Šternberské panství na Sázavě včetně Konopiště, zůstalo po celou dobu katolické. Mimo to různé husitské frakce často válčily i mezi sebou.
Roku 1436 se na krátký čas Točná i s Hostašovicemi dostali zpět do vlastnictví zbraslavského kláštera, nicméně zadlužený císař Zikmund je obratem zabavil a obě klášterní vsi zastavil za 200 kop grošů Dětřichu Tluksovi. http://www.praha12.cz/assets/File.ashx?id_org=80112&id_dokumenty=31921
Střídání majitelů až k držení Hýzrlů z Chodů
Následovalo období střídání vlastníků o němž je pouze málo dochovaných zpráv. Lze předpokládat, že se obce vrátili do majetku zbraslavského kláštera poté, co roku 1454 nařídil král Ladislav Habsburský, řečený Pohrobek vrátit klášteru statky, které jeho děd Zikmund odebral a zastavil. Poté zemi postihla druhá vlna válek, nejprve krále Jiří z Poděbrad proti katolické Zelenohorské jednotě, která záhy přerostla v křížovou výpravu a česko-uherské války. Zchudlý zbraslavský klášter pak roku 1476 rozprodal značnou část pravobřežních pozemků a vesnic Bendovi z Nečtin. Točná není explicitně jmenována, ale lze předpokládat, že někdy v této turbulentní době se dostala do soukromých rukou.
Každopádně před rokem 1526 měl Točnou a dvůr Hostašovice v zástavě Jan Mládek a někdy poté, nejpozději však roku 1552 se stávají se majetkem rodu Hýzrlů z Chodů. Jisté je, že právě roku 1552 potvrdil král Ferdinand I. Albrechtovi Hýzrlovi z Chodů a jeho bratrům držení vsí Točné a Hostašovic. http://www.praha12.cz/assets/File.ashx?id_org=80112&id_dokumenty=31921 Zda a jak se Točné dotkl dlouholetý spor mezi Adamem a následně Janem Hýzrlem z Chodů na jedné straně a opatem zbraslavského kláštera a jeho modřanskými poddanými na straně druhé o sporné hraniční pozemky, není známo. Konflikt z let 1586–1587 dospěl do stavu lokální příhraniční války, kterou Adam Hýzrle z Chodů v srpnu 1586 zaplatil životem. Jeho nástupce Jan „Usekaný“ Hýzrle z Chodů pán na Cholupicích a Popovicích si v polovině května 1587 svolal své poddané rychtáře a sedláky z Cholupic, Kunratic, Písnice a Točné, aby mu ukázali hranice panství, přičemž se opět dostal do sporu a střetu s modřanskými poddanými. Spor se pak soudně táhl léta.HOLEJŠOVSKÝ, Vlastimil. Boj modřanského lidu s Hýzrly z Chodů. Heraldika a Genealogie. č. 4/1973 (roč. 6), s. 71-77
Po Janově smrti roku 1596 zdědila jeho statky manželka, která je měla následně předat Jindřichovi Hýzrlemu z Chodů. Tento známý voják pak panství roku 1597 obratem prodal místokancléři Království českého, Kryštofovi Želínskému ze Sebuzína.
Roku 1622 koupil Točnou jako levný konfiskát opět zbraslavský klášter.
Po zrušení poddanství náhled|vlevo|Okrsková služebna Městské policie Praha na Náměstí Antonína Pecáka bývala dříve zdejší hasičskou zbrojnicí. Jedná se o budovu postavenou roku 1950 vedle místa původní hasičské zbrojnice. Při zavedení obecního zřízení roku 1850 zůstal součástí politické obce Točná i Komořanský statek/zámek s přilehlými hospodářskými budovami (obec se statkem patřily dohromady již od dob, kdy Komořany patřily zbraslavskému klášteru) a větší část osady Závist (nyní součást katastrálního území Zbraslav). Díky tomuto spojení je jako zdejší rodák uváděný známý český architekt a malíř Karel Vítězslav Mašek, který se dle matričního zápisu narodil 1. září 1865 v Točné č. p. 1 – tedy v Komořanském zámku, kde byl jeho otec revírníkem. V této době bylo na Točné 39 domů a 293 obyvatel.
Ještě roku 1898, byly v jubilejní publikaci k 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I. o Zbraslavsku a Smíchovsku uvedeny tyto údaje: „Komořany, zámek s hospodářskými budovami... Středem zahrad vede dráha Modřansko-Dobříšská při skalnatém břehu Vltavském až k Závisti. Místní i katastrální obec Točná. Farou, školou i poštou náleží dvůr, kde obývá 40 dělníků zemědělských, do Modřan, poštou ke Zbraslavi.“ Údaje k obci: „Místní i katastrální obec s 53 domy a 583 obyvateli, zemědělci a dělníky, z nichž někteří zaměstnávají se v cukrovaru Modřanském, jiní většinou zruční stavební dělníci na práci do Prahy chodí. Fara v Modřanech, škola v (Dolních) Břežanech (okr. Jílové), pošta na Zbraslavi.“
Roku 1904 byl založený místní sbor dobrovolných hasičů, který fungoval až do roku 1914, kdy většina jeho mladých a zdravých mužů narukovala do císařské a královské armády.
První světová válka náhled|Točenský pomník padlým v obou světových válkách